Ona

Nejmenší dítě je divem medicíny

Dítě narozené v roce 1989 předčasně a s hmotností 280 gramů oslavilo 15. narozeniny. Jako zcela zdravá dívka, která vyniká ve škole. Je to však výjimka, varují lékaři, mimořádně šťastný případ. Téměř zázrak.

Předčasně narozené děti často pokořují, samozřejmě jen díky lékařům a moderním přístrojům, hranice přežití. Ale platí za to často vysokou cenu. Občas se však objeví "zázrak".

Ručička na vahách se tehdy, když se malá Madeline v roce 1989 narodila, zastavila u čísla 280 gramů. Nejmenší narozené dítě v historii medicíny, které kdy lékaři zachránili, však nedávno oslavilo patnácté narozeniny.

Právě ji přijali na střední školu, hraje výborně na housle a miluje jízdu na kolečkových bruslích. Radostnou zvěst oznámili v časopise New England Journal of Medicine američtí lékaři - ale odborníci se na ně za to zlobí. "Zázračné" dítě může u rodičů jiných předčasně narozených dětí vyvolat plané naděje a očekávání ohledně zdravotního stavu jejich potomků.

Tři kostky mýdla
Madeline byla nejmenším dítětem, které kdy přežilo, když se v roce 1989 v Chicagu narodila. Její matka trpěla v těhotenství poruchou, kvůli níž byl plod nedostatečně vyživován.

Tak se Madeline narodila v 27. týdnu těhotenství a vážila asi tolik, co tři kostky mýdla. Její hmotnost odpovídala asi třetině hmotnosti stejně starých dětí a pochopitelně byla jen zlomkem tří kilogramů, což je normální porodní váha po 40týdenním těhotenství.

Porodník Jonathan Muskaras z nemocnice v Maywoodu ve státě Illinois, který pomáhal přivést Madeline na svět, v Nature News vzpomíná, že tehdy považoval šance Madeline na přežití maximálně šedesátiprocentní.

Novorozenci s tak drasticky nízkou porodní hmotností většinou trpí různými a různě těžkými poruchami - od mozkového ochrnutí přes slepotu až po problémy s učením. Ale Madeline je ve svých čtrnácti letech naprosto zdravá, informoval Muskaras a jeho kolegové ve zprávě zveřejněné v New England Journal of Medicine.

Na svůj věk je malá, měří pouze 136 centimetrů ve srovnání s průměrem 163 centimetrů, ale při přijímacích testech na střední školu se zařadila do první pětiny. "Její vývoj je zázrak," cituje amerického lékaře Muraska Nature News.

Špatný příklad
Jiní vědci a lékaři však zveřejnění dobré zprávy příliš nevítají. Může vyvolat falešný dojem, že extrémně nedonošené děti s nízkou porodní hmotností přežívají a že je čeká zdravý a šťastný život. Madeline je skutečně vzácnou výjimkou, upozorňují.

V České republice, jak nedávno zveřejnila MF DNES, žije zhruba padesát dětí, které při porodu vážily kolem půl kila. Ročně se narodí asi dvacet dětí s hmotností pod 500 gramů.

Například v pražské podolské porodnici, jak uvedl pediatr Zbyněk Straňák, se za poslední čtyři roky narodilo 13 dětí s hmotností od 340 do 490 gramů. Devět dětí zemřelo, tři jsou ve dvou letech naopak zcela zdravé. To poslední je zatím příliš malé, než aby bylo možné odhadnout jeho další vývoj. Zatím je příznivý.

V Kanadě sledovala výzkumná skupina pediatričky Saroj Saigalové z Ontarijské univerzity 160 dětí narozených s hmotností mezi 500 a 1000 gramy. Její studie uvádí, že více než polovina dětí trpí v období dospívání - na rozdíl od šťastné Madeline - mnoha potížemi v rozumové oblasti.

Odborníci tedy zdůrazňují: spíš než aby vzhlíželi k ojedinělému případu, měli by lékaři a rodiče svá očekávání usměrňovat podle rozsáhlých studií, které zahrnují celou skupinu nedonošených dětí.

Umějí více, než je dobré
Rozvoj medicíny za posledních třicet let umožnil, že přežívají nedonošené děti, které by dříve zcela jistě po porodu zemřely. Ještě v roce 1985 v Praze všechny děti s hmotností pod jeden kilogram zemřely.

Dnes matky, kterým hrozí předčasný porod, užívají steroidy, které urychlují vývoj plic plodu. Novorozencům po porodu lékaři nasazují další léky, které umožňují funkci ještě nevyvinutých plic, těmto dětem navíc pomáhá dýchat přístroj.

I přesto se děti narozené v 23. týdnu těhotenství rodí na hranici života a smrti, částečně kvůli mozku, střevům a plicím. Tyto a další orgány u dětí, které předčasně ukončily svůj vývoj v děloze, ještě nejsou schopné plnit svou funkci.

V tomto věku přežívá podle Nature News jen 40 procent dětí - a velká většina z nich trpí různými vývojovými poruchami. Odborníci například uvádějí jako jednu z nejčastějších obtíží u nedonošenců - slepotu. A 23. týden je podle nich hranicí, pod kterou patrně nikdy nelze vkročit.

Ve věku 27 týdnů nitroděložního života jsou však již orgány plodu natolik vyvinuté, že přežívá více než 90 procent nedonošených dětí - a jen menší část trpí některým handicapem. Právě tady lze hledat jeden z důvodů, proč je Madeline dnes bez potíží - narodila se sice malinká, ale "až" v 27. týdnu těhotenství.

Všechny děti, které se narodí velmi časně, by zemřely bez péče lékařů a přístrojů. Nad takovým porodem vždy stojí otázka, zda dítě udržovat při životě, nebo neresuscitovat. Lékaři přitom vidí, že se sice zvyšuje počet dětí, které přežijí, ale množství poruch, kterými tyto děti trpí, se nesnižuje.