"Pokud se naše výmluvy týkají práce, používáme ze 75 procent stále stejné výmluvné triky," píše psycholožka v knize Bez výmluv! s podtitulem Jak vymazat až, by, ale a kdyby ze slovníku a realizovat to, co opravdu chceme a uvádí nejčastější typy výmluv.
1. To se nějak přihodilo
Nejčastěji se to prostě nějak přihodí, že nemůžeme udělat, co jsme slíbili. Zkrátka na nás silně působí ty šílené a nepřátelské vnější okolnosti, proti nimž nemůžete vůbec nic dělat. Vy opravdu chcete jet ke tchyni, ale máte rozbité auto, moc práce a v takovém počasí se navíc nikam jezdit ani nedá.
Příklady:
- Já se rozhodnu jít běhat, ale začne vždycky pršet.
- Mohla bych dělat lepší práci, ale je to mimo město, kde žiju, a na stěhování nebo dojíždění nemám prostředky.
- Udělal bych to, ale ten e-mail jsem nedostal.
Autoři takových výroků jsou podle psycholožky na druhé straně barikády než okolní svět. Zatímco ostatní si za své štěstí a neštěstí mohou sami, oni ne.
2. Nemám čas
Na nedostatek času se vymlouváme všichni a tato výmluva platí prakticky v jakékoliv situaci. A tak ji hojně využíváme.
Příklady:
- Jsem příliš zaměstnaný na to, abych dělal to, co nemám rád.
- Jednou to udělám. Až budu mít čas.
Všichni máme stejně času a všichni máme potenciál strávit ho tak, jak si zvolíme. "Nikdy nebudeme mít dost času, abychom udělali všechno, ale můžeme dělat to, co nám napovídají naše priority," radí Monika Nevolová.
3. Mohou za to oni
Já nic, já muzikant, vymlouvá se celá řada lidí s tím, že jejich situaci zavinili ostatní. Připadá jim snazší svést na jiné důvody, proč sami nemohou slíbené splnit.
Příklady:
- Mí přátelé a rodina mi řekli, že to nemám dělat.
- Musím se starat o rodiče, kteří mě potřebují.
- Je to všechno o tom, koho znáš, a já neznám ty správné lidi.
Žijeme s lidmi a mezi lidmi a často kvůli nim a pro ně děláme různé věci. To však neznamená, že si je za všech okolností musíme brát jako ochranný štít. "Lidé, kteří se vymlouvají především na druhé, jako by dobrovolně připouštěli, že jejich život řídí a určuje někdo jiný."
4. Na to nemám
Další typická výmluva vychází spoléhá na princip naučené bezmocnosti a identifikovaného zlozvyku. Nedostatečné vzdělání, chytrost, geny, povahový rys, jenž nám nedovoluje to či ono, to jsou zástěrky pro ty, kteří se nechtějí posunout vpřed.
Příklady:
- Z běhání vždycky onemocním
- Jsem na to moc starý
- Nejsem na to dost chytrý
Opravdu nám výmluva na naši nekompetenci přinese víc ovoce, než kdybychom úkol přijali jako výzvu a pokusili ho splnit? "Nikdo nezačíná jako expert," konstatuje Nevolová.
Konec prokrastinaceNevíte jak se motivovat? Jak být produktivnější a jak začít využívat váš čas efektivněji? Stáhnětete si e-knihu Konec prokrastinace. Tato kniha vám pomůže s odkládáním dlouhodobě bojovat a zlepší vaši schopnost využívat čas smysluplněji. |
