Nikdo ještě nedokázal určit, kolik spánku je minimálně třeba pro dobrou funkci paměti.

Nikdo ještě nedokázal určit, kolik spánku je minimálně třeba pro dobrou funkci paměti. | foto: Profimedia.cz

Nedostatek spánku poškozuje paměť

  • 8
Přerušovaný spánek vážně narušuje práci paměti. Naopak zase krátké zdřímnutí během dne může podpořit sofistikovaný druh paměti, který vede k tvořivosti. K tomuto závěru dospěli američtí vědci v nové studii věnované spánku.

Dobrý spánek je velkým nedostatkem uspěchané moderní doby. Z průzkumů vyplývá, že jen málo dospělých dokáže dodržet doporučovaných sedm až osm hodin spánku denně.

Spát méně je podle vědců dost nebezpečné: spánková deprivace způsobuje nejen dopravní nehody, ale vede také ke spoustě dalších poruch. Chronický nedostatek spánku může po určité době narušit tělo tak, že se stane zranitelnější vůči srdečním onemocněním, diabetu a dalším nemocem.

Spánek má vliv na paměť
Možná běžnější než nespavost je přerušovaný spánek, snadné probouzení, které přichází s věkem. Nejhorší je ale spánkové apnoe, které postihuje miliony lidí. Lidem trpícím touto poruchou se během spánku několikrát na několik sekund zastaví dech.

Vědci se stále méně zaměřují na délku spánku a více na jeho kvalitu, tedy na intenzitu spánku. Zkoumají, jak spánek pomáhá paměťovým procesům.

Mimořádně důležitá je fáze hlubokého spánku, která předchází známější REM fázi, během níž se zdají sny.

Fishbein přikládá aktivnější roli hluboké fázi spánku, která může nastat i při krátkém zdřímnutí. Mozek během tohoto času možná pracuje a řeší problémy. Podle vědců i dvanáctiminutové zdřímnutí může podpořit některé formy paměti.

Vědci upozorňují na negativní dopady přerušovaného spánku, ať už je způsoben věkem nebo syndromem apnoe. Může potlačit vznik nových mozkových buněk v hipokampusu, kde začínají paměťové procesy, a může ovlivňovat učení celé týdny poté, co se spánek vrátí k normálu, varuje doktor Dennis McGinty z Kalifornské univerzity v Los Angeles.

Vědci z Wisconsinu provedli pokus, kdy při nočním spánku krátce přerušili jeho hlubokou fázi pípáním, které bylo dost hlasité, aby narušilo spaní, ale neprobudilo. Zjistili, že tito lidé si nedokázali zapamatovat to, co se učili den předtím, tak dobře jako lidé, u kterých fáze hlubokého spánku nebyla přerušena.

Nebezpečné přerušení
McGinty chtěl dokázat dlouhodobý účinek přerušovaného spánku na pokusu s krysami. Napojil jejich mozek na monitory a nechal je krátce spát ve šlapacím mlýnku. Jakmile uplynulo 30 sekund spánku, mlýnek na krátko zapnul. Po 12 dnech takto přerušovaného spánku McGinty nechal krysy další dva týdny spát pokojně, jak dlouho chtěly.

To, že mohly dohnat zmeškaný spánek, jim nepomohlo: odpočinuté krysy se dokázaly rychle zorientovat v bludišti a najít únik, kdežto krysy s přerušovaným spánkem se jen motaly před východem.

Žádná ze studií ještě nedokázala určit, kolik spánku je minimálně třeba pro dobrou funkci paměti. Může se to značně lišit člověk od člověka.

"I ten, kdo spí krátce, může mít velmi kvalitní hluboký spánek, i když spí jen čtyři hodiny," řekla Chiara Cirelliaová z univerzity ve Wisconsinu.

Výzkum ale každopádně přinesl některé praktické rady: apnoe je třeba léčit; je dobré se vyhnout takzvané spánkové bulimii, kterou se označuje snaha dohnat probdělé noci víkendovým spaním; nikdo by se neměl stydět za odpolední "šlofík".

,