Ona
Nespavost - (c) profimedia.cz/corbis

Nespavost - (c) profimedia.cz/corbis - Ilustrační foto. | foto: Profimedia.cz

Nedostatek spánku může přinést vážné problémy

  • 11
Lidé se už dávno neřídí slunečním cyklem - vstávají za tmy a do noci pracují. Takový způsob života s sebou přináší duševní vyčerpání a vyšší výskyt nemocí. Pravidelný a dostatečný spánek totiž chrání nervový systém a je obranným mechanismem těla.

Každý potřebuje jinou délku odpočinku, navíc cyklus usínání a vstávání v ideálním případě navazuje na střídání světla a tmy.

Bohužel většina lidí nerespektuje své biologické hodiny a posouvá práci i zábavu do pozdních večerních a nočních hodin.

Jen málokdo však vydrží dlouhodobé nevyspání bez následků, poruchy spánku alespoň občas postihují až čtyřicet procent obyvatel. A to potíže se spaním nemusí být jediným následkem ponocování. Trpí také třeba imunita.

Co čeká toho, kdo nespí
"Lidé jsou při dlouhodobém nevyspání ohroženi pozvolným úbytkem intelektových funkcí, vytrácí se u nich schopnost soustředění. Více také trpí depresemi," vysvětluje neurolog Pavel Dohnal z českobudějovické laboratoře pro poruchy spánku a bdění.

Některé poruchy navíc přímo nesouvisí s tím, že by člověk spal málo, příkladem budiž syndrom spánkové apnoe neboli opakované zástavy dechu, která může být ve svých důsledcích i smrtelná.

Docent Karel Šonka z Neurologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze doplňuje: "Nevyspání snižuje odolnost vůči stresu, ale snižuje i celkovou obranyschopnost organismu."

Proč nemohu spát?
Příčin potíží se spánkem je několik, nejprve by se nespavci měli zamyslet nad životním stylem. Někdy postačí dodržovat několik pravidel spánkové hygieny a kvalita spánku se zlepší. Složitější situace je v případě nepravidelných pracovních směn.

Lékař Dohnal těmto lidem doporučuje, aby si při denním spánku vytvořili iluzi, že je večer. Karel Šonka dodává: "Lidé by měli takové zaměstnání dobře zvážit, někteří se pro ně zkrátka nehodí."

Nekvalitní spánek může být jedním z příznaků nejrůznějších onemocnění. Například při zvýšené funkci štítné žlázy pacient nemůže usnout, naopak při snížené funkci tohoto orgánu spí dlouho, ale špatně. I nemoci srdce a plic ruší spánek, některé druhy astmatu se projevují jen v noci.

"Také některé degenerativní poruchy jako Parkinsonova nemoc vedou k závažným poruchám spánku. Jenže v popředí péče jsou spíše jiné zdravotní problémy," doplňuje Karel Šonka.

Nemělo by se rovněž zapomínat, že problémy s usínáním a předčasným probouzením jsou často příznakem duševních chorob, nejčastěji deprese a úzkosti.

CO DĚLAT, ABY SE VÁM DOBŘE SPALO

Dodržujte pravidelný režim
Několik dní si pište spánkový deník, pomůže vám a vašemu lékaři nalézt příčinu nespavosti. Zahrňte do něj i připomínky spolunocležníka. Snažte se chodit spát a vstávat ve stejnou dobu.

• Pomoci může cvičení
Sport zlepšuje spánek, ale ne těsně před spaním. Tělo se při cvičení zaktivizuje a potřebuje několik hodin, aby se uklidnilo do té míry, že můžete usnout. Sportování se věnujte spíš odpoledne.

 Rituály jsou důležité
Najděte si činnost, kterou si zafixujete jako uspávací rituál, ať už je to četba, poslech klidné hudby nebo teplá (ne horká!) koupel.

• Dávejte si pozor, co a kdy jíte
Jezte maximálně dvě hodiny před spaním, stejně jako byste neměli večer pít alkohol - sice vám pomůže usnout, ale narušíte si jím strukturu spánku. Také se snažte večer omezit kouření.

• Prostředí hraje roli
V ložnici by neměla být ani zima, ani horko. Další chybou je, že lidé v ložnici, nebo dokonce přímo v posteli pracují.

• Úporná snaha spaní nepomáhá
Neusnete-li do půl hodiny po ulehnutí, vstaňte a jděte si číst nebo poslouchejte hudbu. Křečovitá snaha usnout za každou cenu vám ke spánku nepomůže.

• Polední siesta může vadit
Nesnažte se nahradit chybějící nebo nekvalitní noční spánek zdřímnutím přes den, dodržujte spánkový plán s jasně danými hodinami vstávání a uléhání.