Za nedonošené se považují děti narozené od 24. do 37. týdne těhotenství a děti s nízkou porodní hmotností od 500 gramů do 2,5 kilogramu. Takových dětí se u nás rodí každý rok víc, protože roste počet těhotenství z umělého oplodnění (při kterých je větší šance vícerčat) a více žen rodí v pozdějším věku, kdy stoupá riziko předčasného porodu.
Inkubátory, ventilátory a hadičky
Z porodního sálu proto putují miminka na jednotku intenzivní péče, ta větší pak na novorozenecké oddělení.
Fotogalerie |
Miminka jsou v inkubátorech, které jim zajišťují termoregulaci, protože jsou velmi náchylná k prochladnutí. Nemají totiž ještě podkožní tuk (nebo pouze slabou vrstvu), který by je ochránil. Ten by totiž nabrala až ve třetím trimestru. Mají průsvitnou nebo sytě růžovou kůži, protože ji ještě nechrání svrchní vrstva epidermis.
Nedonošené děti sice mají vystavěné plíce, ale chybí v nich surfaktant, tedy látka, která udržuje plicní sklípky rozepjaté. Každý nádech je pro ně stejně namáhavý jako ten úplně první, dýchají zrychleně a zdá se, jako by sténaly či sípaly. Některé děti se tak musí napojit na podporu dechu a je jim podáván umělý surfaktant. To platí hlavně u dětí narozených před 34. týdnem těhotenství. Lékaři se v dnešní době snaží ženám, u kterých to vypadá na předčasný porod, podávat steroidy, které urychlí zrání a adaptaci plic miminka.
Jednoduché není ani krmení. U těžce nezralých jedinců je problém v tom, že trávicí systém dítěte ještě není na mléko připraven. Pokud se dítě narodí před 32. gestačním týdnem, je nejprve živeno infúzí. Zároveň sestry dítěti podávají malé dávky mateřského mléka, které urychlí vyzrávání trávicího traktu.
Přibližně po třech dnech je výživa infuzí snižována a jsou zvyšovány dávky mateřského mléka. Ale protože takto malé dítě neumí zkoordinovat sání, polykání a dýchání, mléko je mu zaváděno sondou přímo do žaludku. Mateřské mléko je navíc obohacováno o vitamíny a minerály, které pomohou dítěti k rychlejšímu růstu.
Třístupňová péče v ČeskuO zdravé donošené novorozence se starají běžné městské porodnice s novorozeneckým oddělením. Druhým stupněm jsou centra intermediární péče (většinou umístěná ve větších městech), kde se speciálně vyškolený personál stará o děti narozené po 32. týdnu těhotenství. K dispozici je ventilační podpora a infuzní výživa. Třetím stupněm jsou perinatologická centra, kam lékaři směřují matky, u kterých se projeví problémy již v těhotenství (nebo se jedná o vícečetné těhotenství). Lékaři se snaží o to, aby se děti v takových centrech rovnou rodily, mohla jim být okamžitě poskytnuta intenzivní péče a nemusely být vystavovány náročnému převozu. |
Když je dítě vyzrálejší, přechází se na výživu injekční stříkačkou přes prst (velký proud mléka z prsu by mohl dítě zahltit). Jakmile je to možné, tak je dítě přikládáno k matčině prsu, aby mohlo co nejdříve přejít na kojení.
Nedonošená miminka potřebují vlídné slovo a dotek
Péče o předčasně narozené děti je velmi komplexní a šije se na míru každému dítěti podle jeho vyzrálosti a potřeb. Zahrnuje orofaciální stimulaci (stimulace sání a polykání), reflexní fyzioterapii Vojtovou metodou a nevýživové sání (dítě se přiloží k prázdnému prsu, aby trénovalo přisátí).
Od devadesátých let se v Česku u nedonošených dětí praktikuje takzvané klokánkování. Metoda, která vznikla v Kolumbii jako z nouze ctnost při nedostatku inkubátorů, se osvědčila. Děti se pouze v pleně položí na nahou hruď matky, aby slyšely tlukot srdce a cítily vůni její kůže.
"Kontaktem 'skin to skin' na těle rodiče mají předčasně narození novorozenci stabilnější srdeční frekvenci, pravidelné dýchání, lepší saturaci (okysličení tkání kyslíkem, které je monitorováno přístroji), menší výkyvy tělesné teploty, méně pláčou, lépe spí a mají delší období bdělosti, lépe se jim vyvíjí mozek. Jsou také méně ohroženi infekcí. Jejich kůže se přirozeně osidluje mateřskými bakteriemi, proti kterým jsou přímo chráněni protilátkami mateřského mléka své maminky. Maminka se kolonizuje nemocničními mikrobiálními kmeny dítěte, vyrobí proti nim protilátky a předá je svému dítěti v mléce. Aktivní pohyby končetin mají vliv na dobrý růst kostní hmoty," vysvětluje přínosy této metody primář neonatologie Gynekologicko-porodnické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze prof. MUDr. Richard Plavka, CSc.
Klokánkování má vliv i na psychické pouto mezi dětmi a rodiči, které je pobytem v inkubátoru a napojením na přístroje narušeno.
6. června 2013 |
Rodiče prvních českých paterčat se již do péče o své předčasně narozené děti zapojili.
V olomoucké Fakultní nemocnici se rozhodli kvůli zlepšení psychického stavu dětí vyzkoušet muzikoterapii. Rodiče nahrají pro své děti asi dvacetiminutové povídání a to je pak pouštěno v inkubátoru.
"Dítěti dáme do inkubátoru reproduktory a na malou hlasitost mu pouštíme záznam maminčina hlasu. Maminky namluví nějaké povídání, zpívají dětem písničky, přednášejí říkanky a podobně. Mohou vystupovat i další členové rodiny jako manžel nebo sourozenci, protože to je to, co dítě slyšelo již během těhotenství. Je vidět, že děti na hlasy reagují uklidněním, poznáme to i na přístrojích monitorujících jejich tělesné funkce," popisuje MUDr. Lumír Kantor, Ph.D. praxi z olomoucké porodnice.
Nelehký úděl rodičů
A kdy si mohou rodiče své nejmenší odvézt domů? Většinou je stanovena podmínka, že je dítě schopno samo jíst a udržet tělesnou teplotu. Dokud tomu tak není, tak s ním může matka zůstat v porodnici (pokud to kapacita dovolí), nebo za ním docházet. Před propuštěním začnou sestry zapojovat rodiče do běžné péče, jako je přebalování a koupání, aby si činnosti osvojili.
Se svými pocity se nám svěřila Šárka, které se narodila dcera ve 29. týdnu těhotenství a vážila jeden kilogram. "Moc jsem to asi neprožívala, prostě jsem to brala, jak to je, a nepřipouštěla si ani žádné pochybnosti. Všechno, co se vlastně mohlo stát, mi došlo až tak v dceřiných třech letech. Musím zaklepat, že na ní předčasný porod nezanechal žádné následky. Už v roce měla 10,5 kilogramu. Dnes je jí 9,5 roku a je největší ve třídě," chlubí se pyšná matka.
V tom měla štěstí, protože rodiče nedonošených dětí často trpí výčitkami a velmi se trápí. Obávají se, zda miminko přežije, jak na tom bude se zdravím a zda budou schopni o něj náležitě pečovat. "Rodiče předčasně narozených dětí jsou vystaveni akutnímu stresu, který může přerůst až v posttraumatickou stresovou poruchu," vysvětluje primář Plavka a dodává, že by všem rodičům takových dětí měla být poskytována psychologická pomoc. Pomoci jim může i kontakt s dalšími rodiči s podobným osudem, kteří se sdružují například ve sdružení Nedoklubko.
Šance nedonošených se zvyšují
V současnosti se odhaduje, že předčasně se narodí 7 až 10 procent dětí. Za posledních dvacet let se jejich šance na přežití znásobily. Zatímco dříve se považovaly za životaschopné děti s hmotností nad 1 kilogram, od roku 1994 je v Česku hranice stanovena na 24. týden a 500 gramů.
"Anatomická hranice daná vývojem orgánů důležitých pro přežití, především plic, se dnes pohybuje kolem 22. týdne těhotenství. Prognóza živě narozených dětí v období mezi 22. až 24. týdnem je i při současném potenciálu medicíny stále nejistá a dětem se dnes poskytuje aktivní péče pouze v individuálních případech, tedy na přání rodičů, nebo při zjištění překvapivě lepšího funkčního či somatického stavu plodu bezprostředně po porodu. I v této tzv. 'šedé zóně' počty přežívajících dětí bez závažného poškození stoupají a ukazuje se, že výsledky jsou ještě lepší, pokud se volí aktivní přístup, který zahrnuje podání antenatálních steroidů, a šetrná, ale účinná stabilizace dítěte po porodu," říká prof. MUDr. Richard Plavka, CSc.
