Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Příběh Jany: Názor na uprchlíky rozdělil naši rodinu

  0:26aktualizováno  0:26
Nikdy bych si nemyslela, že mě a rodiče rozdělí něco, co se nebude týkat přímo nás. Už několik měsíců se hádáme kvůli problému, který řeší celá Evropa. Tím jsou uprchlíci, respektive názor na to, jak se k přílivu uprchlíků do Evropy postavit.
Rodiče můj postoj absolutně nechápou. Já zas ten jejich, píše čtenářka Jana.

Rodiče můj postoj absolutně nechápou. Já zas ten jejich, píše čtenářka Jana. | foto: Profimedia.cz

Jmenuji se Jana, je mi 22 let a jsem jedináček. Studuji vysokou školu, žiji v Praze u rodičů. Zároveň si vydělám, abych našim nevisela na krku. Mám přítele Petra, se kterým se znám zhruba půl roku. Plánujeme, že spolu budeme bydlet, ale ještě tomu dáváme čas, až se lépe poznáme.

Napište i vy svůj příběh

Příběhy jsou upraveny redakcí. Vycházejí z vašich skutečných problémů, s nimiž se svěřujete v Kavárničce či v partnerské poradně, nebo z dopisů, které posíláte na ona@idnes.cz, a respektují vaši anonymitu.

Mí rodiče byli a jsou fajn. Pořídili si mě sice až „na stará kolena“, bylo jim kolem pětatřiceti, když jsem se narodila, ale nikdy jsem nenarazila na to, že by měli nějaké nemoderní zkostnatělé názory. Naopak mi přišlo, že jsou dost moderní, na rozdíl od rodičů některých mých spolužáků.

Naši se brali, když mě máma čekala, oba už měli za sebou nepovedená manželství, bez dětí, takže žádné další sourozence nemám. Dřív mi to nevadilo, měla jsem rodiče jen pro sebe, ale teď bych nějakého toho bráchu nebo ségru docela brala, třeba bych nemusela se svým názorem být proti rodičům sama.

Rodiče berou imigranty jako zlo

Pohádali jsme se totiž kvůli tomu, jací lidé teď do Evropy přicházejí, co tady chtějí a jestli by jim měla Evropa, tedy i my Češi pomáhat. Všechno začalo tím, že jsem rodičům řekla, že se stydím za to, že jsem Češka – ne obecně, ale v otázce toho, jak nás vnímá svět, že nechceme pomáhat uprchlíkům, že se stydím za svého prezidenta, jak se vyjadřuje a tak podobně.

Řekla jsem, že ti lidé jsou chudáci, že by každý z nás měl cítit morální povinnost jim pomoci, cítit s nimi, neodsuzovat je. Že se samozřejmě i já bojím toho, co příliv lidí s jinou mentalitou může v Evropě způsobit, ale rozhodně bychom jim neměli zavírat dveře.

No a to jsem narazila. Naši se do mě pustili, že jsem se dočista zbláznila. Ať se prý podívám, jaké typy se do Evropy hrnou, jsou to samí přívrženci Islámského státu. Když jsem oponovala, že jsou mezi nimi i malé děti, těhotné ženy, tak mi rodiče řekli, že je to nesmysl, naprostou většinu lidí tvoří mladíci, kteří žádnou pomoc nepotřebují. Mají jediný cíl: šířit islám a páchat zlo.

Kam prý na taková tvrzení chodím, že to vidím někde na internetu a to jsou zfalšované informace. Oni prý moc dobře vědí, jací lidé se sem hrnou. Táta má totiž kamaráda, jehož syn má blízko k Martinu Konvičkovi, a od něj má všechny zaručené informace.

Mí rodiče si totiž myslí, že my mladí jsme blázni, co nevědí, jak to ve světě chodí, že jsme moc hrr a naletíme nějakým humanitárním kecům.

Zapojila jsem se do pomoci uprchlíkům

Jakékoliv mé argumenty rodiče smetou ze stolu. Už jsem se mockrát zařekla, že se s nimi na dané téma nebudu bavit, ale buď to nevydržím já, nebo oni. Nedávno debatu rozpoutal Petr. Aniž bych ho varovala, jaký je názor mých rodičů, začal se s nimi na toto téma bavit a strhla se taková hádka, že jsme radši odešli. Petr mi pak řekl, že tohle tedy nečekal. Jeho rodiče jsou prý naprosto jiní, mají stejný názor jako on. Dokonce jeho máma v práci zorganizovala nějakou sbírku oblečení, také prý poslali i peníze.

U nás na škole se organizovala akce na pomoc uprchlíkům, pár lidí odjelo i na srbsko-chorvatský přechod pomáhat přímo na místě, další shánějí peníze i materiální pomoc. S Petrem jsme se oba zapojili a rozhodli jsme se, že také odjedeme pomáhat přímo v terénu.

Jenže nevím, jak to přijmou moji rodiče, možná bych musel přerušit studia. Pochopitelně studovat nepřestanu, školu si dodělám, ale cítím, že tohle je pro mě důležitější. Ale mí rodiče to nepochopí. Nevím, jak jim to mám říct. Dokonce si pohrávám s myšlenkou, že si něco vymyslím.

Jana

Názor odborníka: zkuste najít kompromis

Milá Jano,

současná situace není snadná na žádné úrovni. Řadu lidí otázka uprchlíků rozděluje, a to i v rámci rodin podobně jako u vás. Ačkoliv je naše republika díky výrokům politiků vnímána v uprchlické otázce spíše v pozici odmítající pomoc, řada lidí se zapojuje do aktivit stejně jako vy.

Na srbsko-chorvatské hranici patří dokonce čeští dobrovolníci k nejsilnější skupině, která situaci pomáhá řešit. Myslím, že na to můžeme být hrdí. Bez ohledu na mediální obraz této otázky a bez ohledu na naše politiky dokážeme jako lidé aktivně pomoci tam, kde je potřeba.

Ptáte se, co máte dělat, a navrhujete několik řešení. Osobně bych nevolila cestu lži. Ta ještě vyhrotí vztahy a zničí důvěru, kterou mezi sebou s rodiči máte. Přestože je váš názor rozdílný, určitě se dá najít cesta pro vzájemnou komunikaci. Na vašem místě bych si připravila plán.

Můžete například odjet jen na kratší dobu. První návštěvou zmapujete situaci i podmínky a budete se moci lépe připravit pro další pomoc. Na delší dobu můžete jet třeba ve zkouškovém období. Naplánujte si školní povinnosti tak, abyste měla co nejvíce volného času. Rodičům svůj plán předložte s tím, že jste se rozhodla pomoci, ale zároveň neohrozit své studium.

Hodně sil,

Zuzana Řezáčová Lukášková, Psychologie.cz

Co mám podle vás dělat?

celkem hlasů: 1448

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 9. listopadu 2015. Anketa je uzavřena.

1. Mám rodičům říct na rovinu, že jsem se zapojila do pomoci uprchlíkům a nejspíš odjedu pomáhat i tam, kde to je třeba? 1171
2. Mám rodičům říct, že se s nimi o otázce uprchlíků už bavit nebudu a neinformovat je o svých aktivitách? 176
4. Mám své rodiče seznámit s rodiči Petra, třeba svůj názor změní? 70
3. Mám si vymyslet, že jedu na stáž a místo toho odjet pomáhat? 31
Autoři:




Nejčtenější

Móda na cenách Emmy 2017
V hlavní roli výstřihy a rozparky. Móda z televizních cen Emmy

Během udílení letošních cen Emmy v Los Angeles se to na červeném koberci celebritami jen hemžilo. Známé herečky jako by se předbíhaly v tom, která z nich ukáže...  celý článek

(Ilustrační foto)
Příběh Dany: Přítel nenechá na své bývalé ženě nit suchou

Filipa jsem poznala před třemi lety. Právě se rozváděl a neprožíval zrovna příjemné chvíle. Z přátel jsme se stali milenci, teď už spolu dva roky žijeme. Jeho...  celý článek

Eva Mendesová (19. září 2013)
Kdykoli pracuji, mám výčitky jako matka, přiznala Eva Mendesová

Herečka Eva Mendesová (43) tvrdí, že ji jako pracující matku sžírají pocity viny. Hollywoodská hvězda s tím prý vůbec nepočítala, když poprvé otěhotněla....  celý článek

Sociální pedagožka Andrea Hutková
Všichni překonáme strach, ale nesmíme ho zazdít, říká sociální pedagožka

Láska. Hledání. Rozvod. Handicap. Puberta. Strach. Zoufalství. Zranění. Agrese. Klíčová slova, za kterými najdete sociální pedagožku Andreu Hutkovou (37)....  celý článek

Ledvinka jako oslnivý doplněk je opět v módě. Potěší nejen milovníky...
Devadesátky jsou zpět. Vrací se vysmívaná ledvinka

Malou kabelku, která se připíná k pasu či na boky, měl alespoň jednou za život snad každý z nás. Vejdou se do ní všechny nezbytné drobnosti a přitom se dá...  celý článek

Další z rubriky

(Ilustrační foto)
Příběh Dany: Přítel nenechá na své bývalé ženě nit suchou

Filipa jsem poznala před třemi lety. Právě se rozváděl a neprožíval zrovna příjemné chvíle. Z přátel jsme se stali milenci, teď už spolu dva roky žijeme. Jeho...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Marie: Dětský domov byl záchrana. Vystudovala jsem a dál musím sama

Každý si zaslouží pomoc, aby mohl uplatnit svůj potenciál. Mladí lidé v ústavní péči netrpí materiální nouzí, chybí jim však láska a podpora rodiny a možnost...  celý článek

„Děti bych nedal,“ říká Jaroslav Čepěl. Stará se o Járu (vlevo), Michala a...
Zůstal sám s pěti dětmi. „Nevzdám se jich,“ říká Jaroslav. Pomůžeme mu

Branku do zahrady nám přišel otevřít hubený kluk Jára. Na čtrnáct let nevypadá, ale bystrost mu kouká z očí. Ve škole se učí s vyznamenáním. Kromě něj se jeho...  celý článek

Další nabídka

Arome.cz

Oční linky krok za krokem: Kočičí oči i pro věčné začátečnice
Oční linky krok za krokem: Kočičí oči i pro věčné začátečnice

Stačí jeden tah, abyste zvýraznily oči a vytvořily uhrančivý sexy pohled. Přesto se očním linkám mnoho žen vyhýbá. Poku... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.