Přítel nebo manžel

Přítel nebo manžel | foto: Profimedia.cz

NÁZOR MUŽE: Vím, že víš, že vím

  • 1
Překvapivě mnoho mužů žije s jistotou, že jejich partnerka je jim nevěrná. Své vlastní zálety nedokážou tak dokonale zamaskovat, naproti tomu povědomost o vedlejším vztahu či náhodném sexu své milé umějí skrýt mnohem líp.

Má to několik fází, mezi nimiž neexistuje žádná kauzalita. Mohou se vystřídat všechny, nebo jen jedna. Pokaždé se vystřídají v jiném pořadí. A samozřejmě nikdo nikdy neví, jak to dopadne.

Fáze sebezpytná

Ženy možná překvapí, že muže obvykle záhy napadne, že sám dělá něco špatně. I když by je to vlastně překvapit nemělo. Často je to pravda a taky se vlastně jedná o myšlenku, na jakou by ho rády přivedly.

Je to podobné jako když se zaběhne pes. Muže dřív napadne, jestli dobře zavřel vrátka, než aby hned začal nadávat na tu toulavou bestii.

V dlouhých chvílích přemítání, jak to s těmi vrátky vlastně bylo, nemá muž čas ženu o svém zjištění informovat. Tolik mozkové kapacity jednomu problému neobětuje, protože ho třeba čeká nákup nových lyží, nebo ho kamarád pořádal o ručitelství u vysoké půjčky. Tyhle věci je zapotřebí taky dobře promyslet.

Čtěte také: Šokující zpráva pro záletníky, ženy to s nevěrou umí lépe

Fáze detektivní

Dřív než muž začne situaci doma probírat, chce hlavně vědět: s kým?! Osobní sledování partnerky je spíš doménou postmoderny v evropské kinematografii. A detektivy si na takovou práci najímají hlavně politici a zbohatlíci, žijící už tak trochu mimo realitu.

Normální chlap se prostě poptá. Někdy má práci usnadněnou anonymní esemeskou, ale i bez ní nejde o úkol pro Sherlocka Holmese. Známí a známé, kamarádi a kamarádky často vědí své. Záleží jen na dotazovací zdatnosti podváděného a na umění rozpoznat správný zdroj.

Často tak celá hospoda nebo sportovní klub ví, že on ví, ale jí to nikdo neřekne. Tak proč by s tím šel ven partner? Drží basu a bobříka mlčení s ostatními.

Fáze osvobozující

Předchozí fáze tak vlastně plynule přešla do fáze utajovací. Její prvky se dají vypozorovat i tehdy, pokud si muž rovněž najde příležitost k nevěře.

Vnitřní vědomí, že si jsou se ženou fifty fifty, mužovi stačí. On nepotřebuje partnerskou paritu oznamovat světu. Má v zásobě tajný trumf do debaty, kdyby na nějakou došlo. A konečně, dovolil si s lehkým srdcem něco, po čem třeba toužil, ale stavěl si do cesty podivné překážky jako svědomí, loajalitu, zbabělost a jim podobné.

Uvolněnost v chování partnera pak často vede ke sblížení se záletnou partnerkou a problém se (alespoň na čas) vyřeší sám. Ona najde doma něco, co hledala jinde, takže už nemusí a milence pustí k vodě. Po důvodech změny partnerské atmosféry ona nepátrá a on jí přece nebude nic složitě vysvětlovat.

Fáze pozorovatelská

Trvá obvykle nejdéle. Nevěrnice se v mužových očích stává objektem, zajímavým úkazem a příležitostí k novému poznání. Proč by nastoloval nějaký problém, když si může ponechat převahu toho, kdo je v obraze?

A tak jako Ivan Petrovič Pavlov nejprve pozoroval přirozené chování psů a pak jim začal vytvářet umělé podmínky, muž má šanci po důkladném ohledání ženina standardního chování vyzkoušet dobře promyšlenými aranžemi její reakce na různé podněty.

Pravda, odhalit některé druhy ženiny psychické sekrece nemusí být příjemné. Tehdy partnera napadne, jestli by o své zasvěcenosti neměl se svou milou přece jen ztratit slovo. Jenže je tu velké riziko protivýpadu: "Tak ty o tom víš tak dlouho a nic jsi neřekl? Takže sis to zasloužil!" Lépe snad počkat na smrtelné lože.