Vždy mi říkala, v rozporu s realitou, že jsem hezký.
Z hlediska sociálního Darwinismu, po Jiráskových spisech hned mého druhého nejoblíbenějšího vědního oboru, by se z toho dalo vyvodit hned několik protikladných závěrů.
Recept na šťastné manželství? Ošklivý muž! |
Jestliže je ošklivý muž pro samici z hlediska sociálního Darwinismu přitažlivý, vypuká o něho boj. Nejkrásnější samice získává nejošklivějšího samce.
Je pochopitelné, že jejich děti budou něco mezi, tedy normální.
Hezcí muži nikdy nezískají žádnou ženu, protože všechny ženy jsou přesvědčeny, že vztah s ošklivcem je nadějnější. Hezcí muži tedy vyhynou.
Z toho plyne, že dnes jsou všichni muži buď ohyzdní jako já, nebo nanejvýš normální.
Pravdou ovšem je, že všechny ženy chtějí vědomě hezkého muže, i když podvědomě vlastně chtějí ošklivého. Není tedy vyloučeno, že ten, kdo jim připadá ošklivý, je hezký a naopak.
Je to pitomost? Jistě. Už se těším na příští ještě krásnější ženu.
