Návrhářka Zuzana Kubíčková v jednom ze svých modelů

Návrhářka Zuzana Kubíčková v jednom ze svých modelů | foto: Lucie Robinson

Návrhářství není romantika, ale tvrdý byznys, říká Zuzana Kubíčková

  • 13
Od módní návrhářky Zuzany Kubíčkové je to nezvyklé přiznání. Říká, že v civilu se obléká v podstatě nudně. Návrhy od ní však takové rozhodně nejsou. Nebojí se experimentovat, a díky tomu vytváří modely, které nelze přehlédnout. Letos tahle osmadvacetiletá žena získala za svoji kolekci pro jaro a léto prestižní titul Módní designer roku 2011.

Vizitka:

Zuzana Kubíčková (28) se narodila ve Zlíně.

Začala studovat šestileté gymnázium, ale po dvou letech přešla na Střední uměleckoprůmyslovou školu v Uherském Hradišti, kde vystudovala obor Návrhářství a modelování oděvů.

Absolvovala ateliér Módní tvorba VŠUP v Praze. Během studií byla na stážích v Paříži a Reykjavíku. Minulý rok prožila v Itálii, kde získávala zkušenosti u módního návrháře Gianniho Tolentina.

V Itálii se také zúčastnila konkurzu u Max Mary. Z několika stovek uchazečů postoupila do druhého kola mezi dvacet nejlepších.

Za svou kolekci oblečení pro jaro a léto 2012 letos získala titul Akademie designu České republiky (Czech Grand Design) Módní designer roku 2011.

Je svobodná, bezdětná.

Už ve školce se vztekala, když jí maminka nachystala oblečení, které se jí nelíbilo. "V pubertě jsem si začala libovat v barvách. Bláznivé kombinace se objevily nejen na mém oblečení, ale i na hlavě," vzpomíná mladá začínající návrhářka v rozhovoru pro pondělní magazín Ona DNES.

Asi nejšílenější kombinaci, kterou kdy na sobě měla, byly rudé kožené kalhoty a fuchsiové tylové tričko. "Vše přiléhalo na tělo, což jsem myslela naprosto vážně. Ale jinak se oblékám vlastně velmi střídmě a v podstatě nudně," říká Zuzana Kubíčková, která se loni přihlásila do konkurzu pro známý módní dům Max Mara v Itálii.

I když místo u vyhlášené firmy nezískala, postoupila mezi dvacítku nejlepších. "Do prvního kola se přihlásilo asi osm set lidí z celého světa a nejdřív jsme museli poslat na papíře rozpracovanou kolekci. Navrhla jsem oblečení pro jaro a léto, dostala se do dalšího kola, kde nás bylo asi dvacet. Módní návrháři, textilní designéři a návrháři obuvi a doplňků, byl to zajímavý mix. Přivezli jsme portfolia i hotové věci a šéfové jednotlivých oddělení s námi dělali pohovory," vzpomíná.

"Bylo zajímavé vidět už jen ten celý jejich kampus, který je opravdu obrovský. Přijeli pro nás řidiči, hýčkali si nás, věnovali se nám. Hodně se zajímali především o obuv a doplňky, to je stále o něco vzácnější obor než oděv," míní.

Zuzana Kubíčková otevřeně přiznává, že v samostatném podnikání v Česku ji zatím finančně podporují rodiče. "Navrhování je podnikání jako jiné. Nemůžete počítat s tím, že začnete vydělávat hned, jak se rozhodnete do toho jít. Spoustu času věnujete přípravám, materiál stojí peníze, od návrhu k výrobku a zákazníkovi je dlouhá cesta. Musíte mít našetřeno, mít někoho za sebou, nebo si na rozjezd musíte vzít půjčku. Já mám to štěstí, že jsem nemusela jít do banky," říká.

"Původně jsem se chtěla vyhnout tomu, že začnu dělat svoji vlastní tvorbu na plný úvazek, myslela jsem si, že by bylo lepší nejdříve nabrat zkušenosti někde jinde, v nějaké zavedené firmě, ale ukázalo se, že to v tuto chvíli nejde. U nás módní a textilní průmysl prakticky neexistuje, funguje tady několik návrhářek a návrhářů, kteří dělají exkluzivní tvorbu, ale nevyrábějí ve velkých sériích. Tak jsem do toho šla sama. Nechtěla jsem pořád čekat na vhodnou chvíli, která by třeba taky vůbec nemusela přijít," tvrdí Zuzana Kubíčková.

Práci nenašla ani u zavedených českých návrhářů. "Oni si člověka po škole nevezmou, jste pro ně takové kukaččí dítě, vlastně by si vychovávali budoucí konkurenci, to nikdo neudělá. A já tomu rozumím, protože náš český trh je strašně malý," konstatuje.