Ona

Marie Copps - Setkání se Santou. | foto: Archiv Marie Copps

Návrhářka Marie Copps oslaví Nový rok v Kanadě

  • 2
I když módní návrhářka Marie Copps pochází z Tachova, konec roku odjela slavit do Toronta, kde se před časem zamilovala.

Jak se vám líbí Vánoce v Kanadě?

Mám to tady ráda. Vždy se na Toronto a zdejší vánoční atmosféru moc těším.

Dodržujete vánoční tradice jako v Čechách?

Ne úplně. Vánoce slavíme podle amerického zvyku, tedy 25.12. a dárky přináší Santa. Dcera mu vždy připraví malé pohoštění cookie&milk aby se po dlouhé cestě osvěžil. Dárky se rozbalují ráno v pyžamku, jakmile se dcera probudí. Až poté večer je slavnostní večeře. Tu naopak máme jako v Čechách, tedy bramborový salát a kuřecí řízky.

Jaký je rozdíl mezi slavením Vánoc na americkém kontinentu a v Čechách?

Kromě těch zřejmých rozdílů jsou Vánoce na obou kontinentech v podstatě velmi podobné. Lidé všude shání dárky, všude na vás dotírá vánoční reklama, všichni obchodníci se předhání ve svých nabídkách a lidé jsou vystresovaní a uhonění všude stejně.

Jak se vy sama podílíte na vytvoření vánoční atmosféry?

Protože jsem kreativní člověk přirozeně vytvářím všechny vánoční dekorace, udělám bramborový salát a řízky. Nakupování je mi zcela cizí a nemám to vůbec ráda a tak naopak s láskou vše obstará můj manžel.

Vy nemáte ráda nakupování, nejpřirozenější vlastnost žen?

Neřekla bych, ze je to jen ženská záležitost. Nemám ráda supermarkety a ty strašné hangáry napěchované vším možným a pro mě zcela nepotřebným. Mám ráda malé krámky, jejich atmosféru. Velká škoda, že dnes už jen stěží přežívají. Co naopak můžu, jsou obchody s látkami v Torontu, kde mohu být hodiny a hodiny a také velkoobchody s květinami.

Dáváte si nějaká novoroční předsevzetí?

Novoroční předsevzetí si nedávám, nekouřím ani nepiju alkohol a kávy se vzdát nehodlám. Na sobě se snažím pracovat po celý rok a sebezdokonalování je pro mě proces na celý život. Ráda se učím novým věcem, dávám si ráda složité úkoly a sama sebe vyzývám k lepším výkonům. Člověk by nikdy neměl říkat, že už není co zlepšovat a zdokonalovat. Myslím, že všichni by si měli dát jedno předsevzetí společné, být k sobě vřelejší, příjemnější a nemyslet jen na sebe.

Jsou nějaká místa v Kanadě, která máte obzvlášť ráda?

Já mám osobně ráda Toronto a jeho atmosféru. Od roku 1999, kdy jsem sem přijela úplně poprvé se toho hodně změnilo. Je to velké město, kde žije několik desítek kultur a ras pohromadě a kde vše funguje relativně v pohodě. V tomto směru jsme v Evropě hodně pozadu. Dalším místem, kam se musím každý rok podívat jsou Niagarské vodopády. V létě jsme tam byly s dcerou na tři dny a viděly jsme snad všechno, co toto místo nabízí.

Jaký je rozdíl mezi českou a kanadskou kuchyní?

Jednoduše řečeno, českou kuchyni vůbec nevařím, tedy kromě bramborového salátu, řízku a guláše. My máme rádi sushi, čínské Dim Sam a italskou kuchyni.
Preferujeme lehčí jídla a hodně ovoce a zeleniny. V Torontu je tolik kultur, že se ani nedá přesně určit, co je typická kanadská specialita. Myslím, že všichni asi budou znát jejich krocana s omáčkou a bramborovou kaší.

Jaké jsou vaše profesní plány, co chystáte nového?

Čtvrtého ledna bude společnost Jablonex prezentovat novou kolekci bižuterie pro rok 2007. Letos se na vytvoření kolekce podílelo více návrhářů a já jsem měla tu čest být také u toho. Připravovala jsem pět modelů. V listopadu jsem oblékala finalistky Miss Internet 2006 a vítězka Nikol Moravcová vyhrála moje večerní šaty. Těším se, že uděláme nějaké krásné večerky, které ji budou vystihovat.
V únoru bude třetí ročník České Miss a já budu už podruhé připravovat extravagantní modely pro dvě finalistky. Už druhým rokem budu také připravovat květiny pro finalistky.
V dubnu bych chtěla představit svatební šaty na soutěži Svatební šaty roku. Předvádět je bude Jana Doleželová, Miss ČR 2004, která je tváří mojí značky. Látku na ně jsem si přivezla z Toronta. Tato vintage textilie, které je k mání už jen pár metrů, pochází z roku 1965. Do Toronta ji přivezl obchodník s látkami ze Švýcarska a objevila ji moje dcera, která miluje růžovou barvu a tato růžová byla opravdu nepřehlédnutelná.
Dále pak pracuji na několika projektech najednou, jedním je také příprava na Women of The Year 2006. Další ještě nemohu prozradit, dobrý nápad je jako poklad, který musíte bedlivě střežit.