Jen pár šťastlivců dokáže překročit práh zaměstnání lehkou nohou a hladce přepnout z režimu "volný čas" na ten pracovní. A ženy mezi nimi zřejmě nejsou v převaze. Zatímco hlava rodiny většinou odřídí cestu a zmoženě zalehne, manželka či partnerka se musí utkat s kopou prádla a očistou domácnosti, která mezitím bezútěšně zapadala prachem.
"Návrat z loňské dovolené byl horor. Přijeli jsme v neděli, doma všude prach, koupelna plná špinavého oblečení z prázdnin, úplně prázdná lednička. Takže nakoupit, uvařit, prát, žehlit a uklízet. Večer jsem únavou usínala za pochodu a ráno v práci jsem si připadala jako vymačkaný citron," vzpomíná čtyřiatřicetiletá Marie Novotná z Prahy.
"Hlavně je dobré nechat si po návratu nějaký prostor na aklimatizaci. Raději na to obětujte den dva dovolené, abyste stačily přeladit a dát si doma všechno do pořádku," říká psycholožka práce Zdenka Židková. A současně adresuje lehký apel zaměstnavatelům: Zejména navrátilci z delší dovolené by první den v práci měli být malinko hájeni.
Praxe ale za ideálem zhusta pokulhává. I kdyby všem po dlouhé cestě padala víčka únavou, hospodyňky většinou jedním koutkem oka stačí zjistit špínu, což je pro ně pobídkou k okamžité akci. "Vždyť v čistém domově se přece odpočívá jinak," ubezpečují s nezlomnou logikou. Tak tohle je špatně!
Abeceda hladkého návratu do práce
Na to, jak elegantně zvládnout přechod z dovolené do zaměstnání, má lékařka Eliška Bartlová, která se zabývá zdravotní osvětou, osvědčený recept. Dovolenou, na kterou jezdí třikrát do roka, si umí náležitě vychutnat a jednou za tři roky si navíc dopřeje nějakou exotiku. Pokaždé ovšem už dopředu myslí na to, aby si ulehčila návrat.
"Před odjezdem dbám, abych po sobě zanechala čistý stůl. A také na to, abych neodjížděla s restem, který by mi pak otrávil už tak dost těžký první den v práci. S manželem se většinou snažíme přijet o nějaký den dřív, abych se na úklid domácnosti nemusela vrhnout, sotva položím kufry," popisuje svou taktiku.
Všem čerstvým navrátilcům doporučuje zavřít oči nad nepořádkem. Ulehnout co nejdřív do postele, hodně pít a jen lehce jíst. "Já si třeba ze všeho nejdřív vezmu všechny možné noviny a nepřestanu, dokud je nepřečtu," dodává.
Samozřejmě záleží na tom, jestli se člověk vrací po týdnu na chalupě nebo po měsíci z Ameriky, kdy si tělo musí srovnat biorytmus po přeletu časových pásem. Tam je jeden dva dny doma přímo nutný, aby byl čas vybalancovat rozhozený spánkový režim.
Ne každá dovolená přináší odpočinek
Ptáte se, jak dlouhá má být dovolená, aby to bylo správně? Pokud se skutečně chcete odreagovat a odpočinout si, měla by trvat nejméně 14 dní. Tohle zákoník práce jasně stanoví, takže by nikde nemělo nastat, že si lidé musí dva týdny vyhádat. Je skvělé, když zaměstnavatel dokáže na pracovišti vytvořit takové klima a podmínky, aby člověk nemusel trnout hrůzou, co bude, až se vrátí. Třeba tím, že zajistí brigádníky nebo přenese pravomoci na kolegy.
"Dnešní trend, kdy si lidé vybírají volno po dnech, aby ukořistili co nejvíce zážitků, je nešťastný. Když člověk zamíří jeden prodloužený víkend do Alp, pak si vezme dva dny na termální lázně v Maďarsku a ještě tentýž měsíc stihne šplhat po Tatrách, pro svoje zdraví a odpočinek neudělá zhola nic," varuje psycholožka Židková.
Nicméně ne pro každého jsou o dovolené metou právě tyto hodnoty. Jsou lidé, kteří své volno pojmou jako nekonečný večírek, prošpikovaný hektickými společenskými akcemi. Ani u nich nelze předpokládat, že se v práci objeví čerství jako rybičky.
Jak individuální je přístup k dovolené, dokazují i jedinci, pro které je dovolená naopak utrpením a snaží se ji co nejrychleji "překlepat". Pokud si ji vůbec vyberou.
Delší dovolená je lepší i pro zaměstnavatele
Rozumný zaměstnavatel by se měl těšit z toho, když jeho lidé relaxovat umějí, ale současně respektovat, že každý pojímá dovolenou jinak. Zatímco někteří s chutí ujedou někam, kde není ani signál na mobil, jiní by neusnuli nepřečíst si maily, a to ani na dovolené.
"Každý zaměstnanec by měl před odchodem na dovolenou dát ostatním na vědomí, jak svůj volný čas vnímá. Někdo je paradoxně klidnější, když zůstane na příjmu a může si denně proběhnout maily, jiný zase nejraději volí místo, kde není dostupný. Je otázka firemní kultury, jaká nepsaná pravidla v tomto směru panují. Nám se osvědčilo delegování pravomocí, kdy je všem jasné, kdo dotyčného v nepřítomnosti zastupuje. Je to lepší než chtít, aby byl člověk na příjmu i o dovolené," vysvětluje personální ředitelka společnosti Ernst&Young Iveta Richter.
Podle ní by mělo být v zájmu zaměstnavatele, aby si jeho lidé vybírali delší bloky volna. Když se vrátí člověk, který umí dokonale vypnout, má to pak obrovský vliv na jeho výkonnost. Naopak krátká dovolená častokrát znamená hlavně stres. Někdo by moc rád vypnul a přeje si to umět, ale nejde mu to. což představuje tu nejhorší variantu.
"Řada lidí se sice na dovolenou těší, ale když nastane, už se strachují, co bude, až skončí. Je dobře, když člověk ve svém volnu na práci zapomene. To se ale někdy lehko řekne a hůř udělá. V naší firmě nabízíme dokonce šestitýdenní dovolenou, protože se u nás pracuje hodně tvrdě. Pak je velká naděje, že zaměstnanci přijedou opravdu odpočatí," míní Iveta Richter.
Aby návrat nebolelCO UDĚLAT PŘED DOVOLENOU CO UDĚLAT PŘED NÁVRATEM DO PRÁCE |
