Ona
Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Našemu malému synovi se zauzlila střeva. Operovali ho 4 hodiny

  • 28
Syn se narodil jako zdravé miminko a do té doby ani nebyl nemocný. V roce a půl ho začalo bolet bříško, stolici měl krvavou. Nakonec se ukázalo, že jeho problémy jsou velmi vážné. Čtenář Petr napsal další díl našeho seriálu Můj boj s nemocí.

Vůbec nechtěl jíst ani pít. Pořádně ještě neuměl mluvit, takže jsme nevěděli, co mu chybí. Měl i velké bolesti bříška, protože se vždy zkroutil a hodně plakal.

Byli jsme s ním u dětského lékaře a ten si myslel, že jde asi o nějakou formu průjmu a řekl nám, abychom mu dávali pouze pečivo a čaj. Ale ani toto nepomohlo.

Čtyřhodinová operace

Bříško ho bolelo stále a my jsme s ním vyrazili na pohotovost. Tam na něm nic nenašli, v té době neměl ani křeče v bříšku, takže se ani nekroutil, a poslali nás domů. Celou noc brečel, protože měl bolesti. Druhý den mu manželka zkusila uvařit rýži a nakrmila ho.

Asi po hodině jsme našli při přebalování rýži tak, jak ji manželka uvařila. Jeli jsme s ním znovu na pohotovost. Tentokrát nás neposlali domů, ale na dětské oddělení. Tam nám doktor řekl, že je dehydratován a že ho musí dát na jednotku intenzívní péče.

Ještě mu pro jistotu udělali výtěr z konečníku. Asi během 10 minut nám doktor sdělil diagnózu: invaginace (neboli zauzlení) tlustého střeva. Protože už byla tma, ihned ho převáželi autem rychlé záchranné služby (jinak by letěl vrtulníkem) do nemocnice v Českých Budějovicích a okamžitě ho operovali. Operace trvala 4 hodiny a dopadla dobře.

Památeční jizva

Po operaci ležel na jednotce intenzivní péče a už záleželo pouze na něm, jakou bude mít vůli k životu. Sestřičky z tohoto oddělení si pochvalovali, jak dobře pije mléko a po dvou dnech ho přendali na dětské oddělení. Kdyby nezačal pít, nemohlo by střevo pracovat a lékaři by mu ho museli kousek uříznout.

V současné době chodí syn do 4. třídy a nemá žádné problémy se zažíváním ani žádná omezení v jídle. Jako památka na toto utrpení mu zůstala na břiše jizva po 10 stezích.

Každý rok si doma připomínáme den, kdy ho "záchranka" vezla do nemocnice jako jeho druhé narozeniny, protože tam přijel "za pět minut dvanáct".

Vážení čtenáři, článek je součástí cyklu Můj boj s nemocí. Seriál píšete vy, naši čtenáři. Chtěli bychom pravidelně přinášet vaše příběhy o tom, jak se vyrovnáváte nebo jste se vyrovnávali s různými onemocněními u vás či vašich blízkých. Své příběhy posílejte na adresu zdravi@idnes.cz. Nejzajímavější zveřejníme a odměníme částkou 500 Kč. Myslíme si, že vaše příběhy mohou pomoci lidem v podobné situaci.