To vše bez jakýchkoli bolestí. Za dvě hodinky začaly první bolesti, které ale z intervalu po 10 minutách přešly během chvilky na 2 minuty. Rozdýchávala jsem s manželem a v jedenáct večer byl klučík na světě. Tedy za necelé 3 hodiny od prvních malých bolestí.
VŠECHNY VAŠE PŘÍBĚHY ČTĚTE ZDE
Po šesti letech jsme čekali další zlatíčko, bylo 14. července, venku horko, starší syn s kamarády u bazénu, já s bříškem na lehátku. Přišla najednou bouře s větrem a kroupy a zahnala nás domů. A mě začalo tvrdnout břicho – zatím bez bolestí, ale volala jsem manžela.
Synovi a kamarádům jsem ještě stihla uvařit oběd, mezi kontrakcemi. Ve 2 odpoledne jsme vyrazili do 15 km vzdálené porodnice v dopravní špičce, manžel houkal a jel středem (ne všichni řidiči nás pouštěli, jeden dokonce schválně blokoval) a mě mezitím praskla voda a začaly dost velké tlaky na konečník.
Manžel opět funěl se mnou a přitom samozřejmě řídil. V porodnici se nekonal žádný „výslech“, žádná prohlídka a odrodili mě porodní asistentky asi tak do 5 minut od příchodu a hodinku po začátku prvních bolestí. Žádného lékaře tak rychle nesehnaly. Shodou okolností to byla právě ta sestřička, které jsem se při exkurzi na porodních sálech ve 30. týdnu ptala, jaký je postup při rychlém porodu a která mě ujišťovala, že žádný porod není tak rychlý, aby se nestihl udělat příjem (tím myslím „výslech“ a prohlídka).
Jo a tentokrát to byla holčička a kroupy, které jsme stihli s kluky nasbírat do mrazáku, sloužily jako led při oslavě.
| Napište nám. Vybrané příběhy oceníme knihou z nakladatelství Zoner Press z edice Encyklopedie ženy. |
