V přírodní formě je kyselina listová získávána například ze zeleniny (ilustrační fotografie)

V přírodní formě je kyselina listová získávána například ze zeleniny (ilustrační fotografie) | foto: Profimedia.cz

Nadbytek kyseliny listové může škodit. Hrozí i rakovina

  • 46
Kyselina listová je pro lidský organismus velmi důležitá a v těhotenství je doporučována jako prevence proti vrozeným vadám plodu. Jenže i pro ni platí, že všeho moc škodí. Nedávné výzkumy však ukazují, že nadměrný příjem folacinu může zvyšovat riziko rakoviny.

Kyselina listová prokazatelně chrání plod v těle matky. V roce 1998 se začalo s fortifikací obilovin, což je obohacování o kyselinu listovou, a od té doby klesl počet vrozených vývojových vad o 19 procent. Mnoho potravinářských společností obohacuje obiloviny a rýži o kyselinu listovou, což je vlastně syntetická forma vitamínu B, jinak také folacinu či folátu.

Fortifikované folacinem jsou také snídaňové cereálie, různé müsli tyčinky nebo energetické nápoje. Pro ženy, které již neplánují děti, a stejně tak pro muže jakéhokoli věku jsou však nepřirozené dávky této živiny nevhodné a mohou být dokonce škodlivé

Studie zkoumají účinky folacinu

Tématem kyseliny listové se v posledních letech zabývalo několik studií včetně americké práce publikované v Journal of the American Medical Association. Podle tohoto výzkumu může nadbytečný příjem kyseliny listové zvyšovat riziko vzniku rakoviny.

"Čím více se dozvídáme o kyselině listové, tím je jasnější, že dávat ji všem má opravdová rizika," varuje doktor David Smith, profesor farmakologie z univerzity v Oxfordu, který se výzkumem kyseliny listové rovněž zabýval.

Předávkování je jednoduché

Profesor Smith dále upozornil, že pokud existuje živina, kterou se lze předávkovat, je to právě kyselina listová. Podle jeho slov je tento vitamín totiž všude kolem nás: v cereáliích, které snídáme, v chlebu, který obědváme, v müsli tyčinkách, které svačíme, i v potravinových doplňcích, které mnoho z nás pravidelně užívá.

Doporučovaná dávka pro těhotné ženy je 400 mcg (mikrogramů) denně. V některých cereáliích je však toto množství obsaženo již v tak malé porci, že je jednoduché si dát dvojnásobek. Snídani pak můžete ještě zapít nápojem obohaceným o tento vitamín a dostanete do sebe megadávku už na začátku dne.

Hrozí rakovina tlustého střeva

Největším rizikem je podle expertů rakovina tlustého střeva. Například v Chile byl loni zaznamenám dvojnásobný počet mužů a žen s rakovinou tlustého střeva od doby, kdy tato země začala v roce 2000 s fortifikací.

Doktor Joel Mason, ředitel Laboratoře vitamínů a vývoje rakoviny z Tuftské univerzity zase upozorňuje na studii Spojených států amerických a Kanady, která zjistila, že počet případů rakoviny tlustého střeva po letech trvalého poklesu zase vzrostl od roku 1990. To zhruba odpovídá době, kdy se v těchto zemích začaly potraviny uměle obohacovat.

Podle Masonových výpočtů ani lepší lékařská kontrola nemohla vysvětlit rozdíl, který jen v Americe dosáhl až 15 tisíc případů rakoviny navíc za rok v období mezi lety 1996 až 2000.
"Je to dostatečně kritická záležitost, která nemůže být ignorována," varoval doktor Mason.

Zvýšené riziko rakoviny plic a prostaty

Jiné výzkumy spojují vysoké dávky kyseliny listové s rakovinou plic a prostaty. Norská studie pacientů s chorobami srdce poukazuje na zvýšení rizika rakoviny při užívání kyseliny listové a vitamínu B12.

Výsledky této studie byly zveřejněny poté, co britský úřad FSA doporučil povinnou fortifikace mouky kyselinou listovou. Norsko nepatří mezi státy, které obohacují potraviny o vitamíny a proti fortifikaci jsou rovněž švédští odborníci, kteří na základně výzkumů na zvířatech a pozorování lidí poukazují na urychlení rozvoje raných stádií rakoviny při vysokém příjmu kyseliny listové.

Až dosud se navíc mělo za to, že ani vysoký příjem tohoto vitamínu není toxický a nadbytek se snadno vylučuje močí. Bohužel nedávno vědci zjistili, že játra mají limitovanou schopnost metabolizovat syntetickou kyselinu listovou na přirozený folát, tudíž jakýkoli nadbytek pokračuje cirkulací do krevního oběhu.

Folát má svá pro i proti

Extra dávky kyseliny listové mohou být smysluplné pro všechny dospělé lidi, protože mohou chránit před infarktem, mrtvicí nebo s věkem spojenou ztrátou paměti. Nicméně i tyto výhody jsou stále diskutovány.

Lidé potřebují přírodní folát, který se nalézá v listové zelenině, citrusových plodech a dalších potravinách, a strava bohatá na tyto potraviny je pokládána za zdravou. Nicméně mnoho odborníků věří, že kyselina listová má svá pro i proti. Velmi zjednodušeně řečeno zdravým lidem folát pomáhá, nemocným může ublížit.

Zhoubným buňkám nebo těm, které se mohou stát zhoubnými (až polovina lidí starších 60 let může mít předrakovinné polypy tlustého střeva a většina mužů středního věku má předrakovinné buňky v prostatě), může podle studie na zvířatech folát pomoci rozvinout se. Nadbytek folátu ve formě kyseliny listové pak v takových případech působí podobně, jako když se přilévá olej do ohně.

Fortifikace potravin je nyní velmi ožehavým tématem v mnoha zemích a podle vědců je zapotřebí dalších výzkumů, které by jasně prokázaly pozitiva a negativa fortifikace.

Důkazy o prospěchu a možném riziku z příjmu kyseliny listové by se podle britského Vědeckého poradního výboru pro výživu (SACN) měly přehodnotit za určité časové období, které by nemělo být delší než pět let.

Doporučení SACN

Podle zprávy SACN by se měl individuální dlouhodobý příjem kyseliny listové z fortifikovaných potravin a doplňků nad doporučenou horní hranicí (1 mcg/den pro dospělé; nižší množství pro děti) vyloučit.

Podle SACN kromě žen, které chtějí otěhotnět, neexistují žádná specifická doporučení pro suplementaci kyselinou listovou pro ostatní populační skupiny (děti, ženy nad reprodukčním věkem, muže). Výjimkou jsou aktuální doporučení lékaře.

Osoby nad 50 let, které se rozhodly konzumovat doplňky kyseliny listové z preventivních důvodů, jsou vystaveny zvýšenému riziku vývoje rakoviny tlustého střeva a konečníku, pokud jejich denní příjem převyšuje doporučovaný příjem 200 µg kyseliny listové/den.

Kyselina Listová

Kyselina listová je potřebná pro metabolismus bílkovin, při tvorbě červených krvinek a při buněčném dělení. V přírodní formě je získávána ze zeleniny a ovoce a dalších potravin např: špenát, chřest, salát, fazole, hrách, pivo, slunečnicová semínka, pomeranče, ananas, meloun, grapefruit, banán, jahody, malina, brokolice, kukuřice, rajčata. Vstřebává se za přispění vitamínu B12 a vařením se téměř zničí.

Kyselina listová je ve vodě rozpustný vitamín ze skupiny B-komplexu, nazývá se též folacin, folát, vitamín B9 nebo acidum folicum.

Doporučuje se ve zvýšeném množství užívat v těhotenství, kdy napomáhá dělení buněk, podporuje růst plodu a snižuje výskyt vrozených vad nervového systému. Jedna studie ukázala, že nižší počet postižených dětí je způsobem rovněž tím, že kyselina listová vyvolává časné potraty poškozených plodů.

Nedostatek kyseliny listové způsobuje anémii, poruchy růstu či neplodnost.