Dítě při jednom krmení vypije sedmdesát až osmdesát procent mléka v prsu (Ilustrační fotografie)

Dítě při jednom krmení vypije sedmdesát až osmdesát procent mléka v prsu (Ilustrační fotografie) | foto: Profimedia.cz

Na velikosti prsů záleží aneb největší mýty o kojení

  • 23
Dítě má u každého prsu strávit stejný čas. Ženy s malými prsy mají méně mléka. V současné době už není velký rozdíl mezi mateřským a umělým mlékem. Seznamte se s největšími mýty o kojení.

Podle statistik Světové zdravotnické organizace kojí matky kolem devadesáti procent dětí minimálně do půl roku věku.

Naproti tomu ve Spojených státech (podle údajů National Immunization Survey z roku 2006) kojí děti do tří měsíců jen třetina žen a do šesti měsíců dokonce jen čtrnáct procent žen.

Kolem kojení stále přetrvává mnoho mýtů a nejasností. Tady jsou některé z nich:

Mýtus: Ženy s malými prsy nemohou kojit

To, co ovlivňuje velikost prsů, je tuková tkáň, která se však na produkci mléka žádným způsobem nepodílí. Jinými slovy, mléko se tvoří nezávisle na tom, zda má žena velká nebo malá prsa. I ženy s velikostí 0, které nemají v prsou téměř žádné tukové buňky, mohou bez problémů kojit.

Mateřské mléko je produkováno nepřetržitě a mezi krmeními se "skladuje" v mléčných kanálcích. Během jednoho krmení dítě typicky vyprázdní sedmdesát až osmdesát procent mléka v prsu.

Podle Petera Hartmanna, jehož výsledky byla zveřejněny v International Breastfeeding Journal v roce 2009, některé ženy jsou schopné ve svých mléčných kanálcích "uskladnit" až třikrát více mléka než ostatní, ale všechny ženy vyprodukují za čtyřiadvacet hodin přibližně stejné množství mateřského mléka.

Ženy s větší "skladovací" kapacitou prsů však kojily méně často než ženy schopné "uskladnit" ve svých prsech menší množství mléka.

Mýtus: Moderní umělá mléka jsou to samé jako mateřské mléko

I když se vás televizní reklamy snaží přesvědčit o opaku, umělé mléko nikdy nemůže plnohodnotně nahradit mléko mateřské. Tímto tématem se zabývala spousta studií a všechny dospěly ke stejnému závěru, že mateřské mléko má neopakovatelné složení, které výrobci "náhražky" nikdy nemohou napodobit.

Například výzkum, který provedl W. Slusser, a jehož závěry byly před lety zveřejněny v Pediatrics in Review, prokázal, že mléko každé matky má zcela jedinečné složení, navíc se v průběhu času (dokonce i v průběhu jednotlivých kojení) mění podle aktuálních požadavků dítěte.

Umělá mléka neobsahují protilátky, enzymy, ani hormony, které najdete v mateřském mléce. Mají významně víc proteinů než mateřské mléko a tuky v nich obsažené jsou zcela jiné. Zatímco mateřské mléko je produkované speciálně pro vaše dítě, umělá jsou vyráběná tak, aby vyhovovala prakticky všem dětem.

Mýtus: Mateřské mléko neobsahuje dost železa

Před lety bylo velmi populární doporučení, že by kojené děti měly dostávat doplňky s obsahem železa, protože železo obsažené v mateřském mléce jim údajně nestačí. Jenže výzkumy spolehlivě dokázaly, že mateřské mléko zdravé ženy dokáže pokrýt potřeby dítěte nejméně v prvním půlroce života.

Například studie vědeckého týmu zveřejněná před lety v Pediatrics in Review sice uznává, že mateřské mléko má poměrně malý obsah železa, ale schopnost jeho absorpce je vysoce nadprůměrná.

Až po šesti měsících tak děti potřebují ještě jiný zdroj železa, jako je například maso nebo listová zelenina. To však platí pouze pro zdravé ženy; mléko anemických matek má skutečně velmi nízký obsah železa a jejich děti ho tak musí dostávat navíc v doplňcích.

Mýtus: Kojení vždy bolí

Je nesmysl, že kojení každou ženu bolí. Naopak. Pokud cítíte při kojení bolest, nemáte správnou techniku. Za normální se považuje slabší bolest v prvních několika dnech po porodu, která by však měla trvat maximálně čtyři dny.

Pokud vás kojení bolí déle, nebo je bolest silná, rozhodně nejde o normální stav. Častou příčinou jsou trhlinky v bradavkách (mohou být i mikroskopické) způsobené špatnou technikou kojení, či kvasinková infekce přenesená na bradavky z úst dítěte.

"Poranění bradavek jsou relativně častým steskem kojících žen. Vznikají nejčastěji při nesprávné technice kojení. Mimo to, že kojící ženu obtěžují, mohou se stát i vstupní branou infekce, která pak může způsobit zánět prsu," uvádí lékař Martin Gregora v knize Čekáme děťátko.

Mýtus: Dítě by mělo pít z každého prsu 20 (10, 15, 5) minut

Každé dítě je jiné a je nesmysl řídit se jednotným doporučením o čase, které by mělo u každého prsu strávit. Pokud se napije čtvrt hodiny z jednoho a druhé už v rámci jednoho krmení nechce, je to stejně v pořádku, jako když pije z každého pět minut a pak spokojeně usne.

Každému dítěti trvá odlišně dlouho, než prso vyprázdní a zasytí se. Navíc se čas kojení bude zkracovat spolu s tím, jak dítě poroste, bude mít větší ústa a sílu mléko vysát. Nesmyslné je také tvrzení, které říká, že devadesát procent mléka v prsu vypije dítě během prvních deseti minut a pak už si s bradavkou jen hraje. Řiďte se svými instinkty a reakcemi dítěte.

Mýtus: Odsávání je ukazatelem množství mléka

Máte podezření, že máte málo mléka a proto zkusíte místo jednoho krmení mléko odsát, abyste viděla jeho reálné množství? Jenže množství odsátého mléka nevypovídá vůbec nic o tom, kolik mléka při kojení vaše dítě vypije.

To, kolik mléka se vám podaří odsát, je závislé na mnoha faktorech; například na technice odsávání, ale například i na hladině aktuálního stresu. Navíc dětská ústa přisátá k bradavce v průběhu kojení neustále stimulují tvorbu dalšího mléka, takže dítě během krmení vypije mnohem víc, než vy můžete odsát. Odsávání vám tedy prozradí jen jednu jedinou věc; kolik mléka jste schopná odsát.

, pro iDNES.cz