Podle jednoho z organizátorů Mira Žabenského oslavil pořad za jedenáct let své existence ve čtyřech desítkách repríz více než 7000 diváků. "Orava je jednou z nejbohatší oblastí Slovenska, co se týká množství podob lidových tradic," říká Žabenský. "Koledníci byli v průběhu vánočních svátků prvními, kteří po celá staletí od domu k domu přinášeli zvěsti o narození Krista. Často předváděli lidově
zdramatizované útvary biblických námětů."
V typických oravských obcích jako Zuberec, Habovka, Rabča, Hruštín, Novoť či Zákamenné se tedy rok co rok odvíjí příběh narození Krista a jsou zachovávány vánoční zvyky od Lucie do Tří králů. Divák se zde setká s lidovým divadlem, s rekonstrukcí průběhu štědrovečerního dne nebo s vyprávěním starých goralů o tom, jaké to bylo kdysi.
Jeden ze zakladatelů Oravských Vánoc, Tibor Kičin z Nižné, říká: " Přes den chodí po domech vinšovat pastevci, vartáši i místní zvonařka a peče se chléb. Zdejší vesničané dávají do pece tolik chleba, kolik je lidí v domě. Někdy se do chleba zapékají peníze. Pije se domácí pálenka, svařená se špekem. Pojídají se vesměs moučná jídla. "U nás doma se před večeří přečte ze svatého písma a oplatkou se potře čelo každého člena rodiny," dodává Kičin.
Vánoční tradice se udržují zejména ve vesnicích, kde existuje nějaká folklórní skupina. V různých regionech Slovenska mají Vánoce dodnes vlastní pojmenování. Na Oravě se mu často říká Badňák, v jiných oblastech zase Kračůn nebo Dohviezdní večer.
