vakcína, injekce

vakcína, injekce | foto: Profimedia.cz

Na očkování proti klíšťatům není nikdy pozdě

  • 15
Ačkoliv nejvhodnějším obdobím k očkování proti klíšťové encefalitidě je podzim a zima, naočkovat se můžeme nechat i dva týdny před plánovanou dovolenou. Lékaři to velmi doporučují právě pro letní období.

Ne všichni vědí, že v současné době je možné absolvovat očkování proti klíšťové encefalitidě ve zkráceném režimu.

"To trvá čtrnáct dní a je potřeba, aby člověk během této doby nechytil klíště," říká Věra Štruncová z infekční kliniky Fakultní nemocnice v Plzni. Jde o dvě dávky a člověk je před nemocí chráněn za čtrnáct dnů po té druhé.


Co ještě dělat proti klíšťatům

Je dobré používat repelent, nesedat a nelehat v porostech, prohlížet tělo večer a ráno a případné klíště okamžitě odstranit. Dobrá je i druhá pozdější prohlídka po procházce v přírodě, protože klíště se někdy chytá na kůži i několik hodin.

Pokud je vyhlášen druhý nebo třetí stupeň aktivity klíšťat, neměli by lidé vstupovat do křovin a bylinné vegetace, zejména na okraji lesa, na okraji vodních toků a do listnatého mlází a pohybovat se pokud možno pouze po zpevněných cestách.


Proto se vyplatí nechat se očkovat ještě teď, či na začátku prázdnin.

Běžné základní očkování se skládá ze tří dávek vakcíny (jedna stojí zhruba 400 korun). První dvě dávky zájemce dostane v rozmezí jednoho až tří měsíců. Po dalších devíti až dvanácti měsících dostane třetí dávku. Ta jej pak chrání po tři roky, kdy se očkování opakuje už jen jednou dávkou.

Lidé doslova hazardují
Přestože onemocnění může způsobit vážné zdravotní komplikace a dokonce i smrt, jediný spolehlivý způsob prevence - očkování - lidé stále podceňují. V České republice se proti klíšťové encefalitidě nechává očkovat přibližně dvanáct procent lidí.

"Například v sousedním Rakousku je to ale až devadesát procent obyvatel,“ upozorňuje Věra Štruncová z infekční kliniky FN Plzeň.

Lidé však dělají i další chybu. Když už se rozhodnou pro očkování, nechávají častěji očkovat své děti a zapomínají na sebe. „U dětí je průběh přitom většinou mírnější, než u dospělých. Nejvíce nemocných je ve věkových kategoriích od 25 do 64 let," popisuje Štruncová.

Onemocnění u dospělých komplikuje i fakt, že ti na rozdíl od dětí úvodní, mírnější fázi onemocnění přecházejí.

„V první fázi pociťuje pacient pouze mírnou únavu, bolest hlavy, svalstva, malátnost a má mírně zvýšenou teplotu. Zatímco dítě uložíme do postele, popřípadě s ním zajdeme poměrně brzy k lékaři, dospělí zůstávají dál v plném pracovním nasazení.

Po několika dnech se však nemoc ohlásí daleko razantněji, virus už však po rozmnožení pronikl do mozku. V takovém stadiu už nemocný potřebuje hospitalizaci,“ vysvětlila Štruncová.

Postihne-li virus mozkovou tkáň, zvyšuje se i procento trvalých následků. „Může dojít k velmi těžkému postižení mozku a míchy, což způsobí porušení životně důležitých center pohybu a dýchání. V ojedinělých případech může onemocnění i přes intenzivní péči končit smrtí. Srdce obrovský nápor nevydrží a plíce neudýchají,“ dodává lékařka.

Účinnost očkovací látky je přitom obrovská - 98 procent. „Za třicet let let práce na infekční klinice v Plzni jsem se setkala pouze s jedním pacientem, který prodělal očkování a přesto onemocněl. Jednalo se o sedmasedmdesátiletého muže, který onemocněl poté, co se nedal přeočkovat. Průběh onemocnění u něj však byl velice mírný,“ uzavírá Štruncová.


Jak se žije s encefalitidou

Svůj názor na očkování změnila po onemocnění své dcera klíšťovou encefalitidou Eva Emingerová z Prahy. "Několik dní jsme se o dceru bály, nemohla jíst, byla hodně pohublá a vlastně jsme nevěděli, jestli infekce nezanechá nějaké další následky," popisuje paní Eva.

Jak přiznává, očkování do té doby brala na lehkou váhu. "Do míst, odkud si naše dcera klíště přinesla, jsme jezdívali pravidelně. Pokud si děti klíště přinesly, vždycky jsme ho bez problémů odstranili a neonemocněly. Poslední zkušenost však pro nás byla hodně varující," přiznává maminka.

Dnes už je celá rodina naočkovaná. "Dospělí i děti, včetně prarodičů. Nabádám i naše známé. Poznala jsem, že lidé lehkomyslně věří, že právě oni nemůžou onemocnět. My jsme si to mysleli také," dodává Eva Emingerová.

,