ČTĚTE TAKÉ:
Kdo nesnídá, zahrává si s vlastním zdravím
Mýty a pověry o zdravé snídani
Ideální by podle ní bylo, kdyby 65 procent denního příjmu energie tvořily složené cukry neboli polysacharidy, 15 procent bílkoviny a 10 až 15 procent tuky s převahou rostlinných.
Pozor, 65 procent energie není totéž co 65 procent objemového množství.
Lidem, kteří se přejídají a navíc jedí nezdravě, hrozí vznik mnoha chorob, souhrnně lékaři označovaných jako metabolický syndrom. - více zde
Ten je spojen s nebezpečnou obezitou typu jablko, kdy má člověk nejvíc tuku na břiše.
Tuk uložený mezi orgány se totiž snadněji než tuk podkožní vstřebává do krevního oběhu. Tam ohrožuje nemocného usazováním na stěny cév. Jejich postupným ucpáváním zvyšuje riziko infarktu nebo mozkové mrtvice.
Součástí metabolického syndromu je kromě obezity i vysoký krevní tlak, vysoká hladina cholesterolu a cukru v krvi, které vedou k onemocnění srdce a cév.
Jinými slovy k tomu, co Čechy zabíjí nejvíce. Právě srdeční choroby jsou nejčastější příčinou úmrtí a podlehne jim ročně zhruba 60 tisíc lidí. Metabolický syndrom postihuje asi čtvrtinu Čechů v produktivním věku.
Jezte, co vám chutná
Neznamená to přitom, že by člověk musel jíst věci, které mu nechutnají, jen proto, že jsou zdravé.
"Pokud si někdo nedokáže představit snídani bez masa, může do jídelníčku zařadit dietní vepřovou nebo drůbeží šunku, případně tvarohové pomazánky obohacené rybím nebo drůbežím masem," radí kardioložka.
Na druhou stranu se to však podle ní nemá s masem a uzeninami přehánět a sádlu coby tuku už by se lidé měli raději vyhýbat úplně.
Naši předci je sice používali, ale je třeba brát v potaz, že se mnohem více fyzicky namáhali a navíc maso měli na stole jen výjimečně. Také ve srovnání s dnešními lidmi jedli více luštěnin.
Podle Společnosti pro výživu se za posledních deset let sice o třetinu zvýšila spotřeba luštěnin, stále by jich však lidé měli jíst víc. Jsou totiž bohatým zdrojem kvalitních rostlinných bílkovin s nízkým obsahem tuku.
Snídaně má tvořit jednu pětinu až téměř třetinu denního energetického příjmu. Kolik ho potom připadá na zbytek dne a zbylé pokrmy?
"Obvyklé schéma, které se doporučuje při pěti denních jídlech, je takové, že snídaně tvoří 20 až 30 procent, první svačina pět až deset procent, oběd 35 až 40 procent, druhá svačina dalších deset procent a večeře dvacet procent," vyčíslila lékařka Zuzana Brázdová.
Pokud chce někdo na jídle ubrat, měl by tak činit u oběda a ve druhé polovině dne, nikoli v té první.
Kolik potřebujete energie?
V průměru pak vychází, že snídaně by měla mít energetickou hodnotou 2500 kilojoulů, ale je třeba přihlédnout k tomu, kolik celkové energie denně člověk přijímá, respektive kolik by jí měl přijmout vzhledem ke svému věku a zdravotnímu stavu.
"Pokud někdo hubne, neměl by denně přijímat víc než 4000 až 6000 kilojoulů," upozorňuje Iva Málková ze společnosti Stop obezitě. takovém případě by neměla snídaně mít více než 1200 až 1800 kilojoulů.
Naopak člověk, který těžce fyzicky pracuje, případně hodně sportuje, může klidně sníst i 12 tisíc kilojoulů denně a tomu může odpovídat i jeho vydatnější snídaně, tedy 2400 až 3600 kilojoulů.
Lidé si navíc při volbě pokrmů často neuvědomují, že jejich kalorická hodnota je jedna věc a vliv na zdraví druhá.
Pokud se někdo spokojí se suchým rohlíkem, nepřijme sice mnoho kalorií, ale ani nezíská potřebné živiny. Rohlík rychle zvedne hladinu krevního cukru, čímž podpoří ukládání tuku do těla. Navíc po něm člověk dostane brzy hlad.
