Mýty o potratu: je neobvyklý, může za něj stres, věští další problémy

Potrat je stále pro většinu žen citlivým tématem, o kterém se nemluví, a když, tak jen šeptem. Podle studie zveřejněné v žurnálu Gynekologie a porodnictví panuje kolem samovolného potratu a zamlklého těhotenství stále mnoho mýtů.

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

1 Potrat je neobvyklý

Ženy se těhotenstvím, které se nepovede a končí potratem, nechlubí. Takže se může zdát, že k němu dochází jen ve výjimečných případech. Ve výzkumu se 55 % dotázaných domnívalo, že samovolný potrat před 20. týdnem těhotenství je neobvyklý, což dotazník definoval jako číslo menší než 6 %.

Opak je pravdou. „Tato čísla se dle různých údajů liší, ale uvádí se, že první těhotenství v současnosti končí potratem asi ve 20 %, což je každé páté těhotenství,“ říká gynekolog a porodník Pavel Turčan. U dalších těhotenství toto číslo klesá. Podle odborníků je na vině nesprávný vývoj embrya, zatím jim ale chybí bližší informace o tom, jak vlastně vývoj plodu v prvním trimestru probíhá.

Podle autora studie doktora Zeva Williamse, který se problematikou dlouhodobě zabývá, je potrat dodnes pro mnohé spojen s pocity studu a izolace. Na rozdíl od nemocí jako Alzheimer nebo rakovina, k nimž jsme si vytvořili vztah až v modernějších dobách, náš pohled na potrat je podle všeho stále spojen s tím, jak jsme ho vnímaly ve starověku a středověku.

„Bohužel, o potratu lidé nehovoří veřejně a zůstává tabu i mezi rodinou a přáteli,“ uvedl Williams pro Huffington Post. „Důsledkem mlčení je, že přestože v USA prodělá milion žen ročně samovolný potrat, většina z nich má pocit, že jde o velmi neobvyklou situaci,“ dodal doktor Zev Williams.

2 Za potrat může stres matky

Přestože lékaři nedoporučují těhotným ženám velkou emocionální námahu, lidé stresu přikládají větší vliv na potrat, než jaký má ve skutečnosti. Až 74 % osob uvedlo, že dlouhodobý stres může vést k potratu.

Viníci potratu

Nejčastějšími příčinami potratu jsou genetika, imunita i neléčená cukrovka

Izraelský výzkum z roku 2013 sice potvrdil zvýšené riziko potratu u žen žijících pod hrozbou bombardování, v porovnání s ostatními ženami v regionu šlo ale o nárůst o pouhá 2,2 %. Většina z nás, ať již v USA nebo v Evropě, takovou hladinou stresu, kdy se obáváme o svůj holý život, dlouhodobě nezažívá.

„Vědecké studie však opakovaně potvrzují, že příčinou potratu nemohou být: nenáročné cvičení a sex, běžná práce a jednorázové zvedání těžších předmětů, stres, náhlé leknutí, lehký pád nebo jiný lehký úraz, pokud při něm nedojde k ohrožení života ženy,“ vysvětluje gynekoložka Blanka Vavřinková z První české lékařské společnosti.

3 Potrat způsobuje zdvihání těžkých věcí

Tomuto tvrzení věřilo více než 60 % dotázaných osob. Wiliamsův výzkumný vzorek přitom kopíroval vzorek americké populace a čítal tisíc respondentů oslovených online. Platí ovšem jen zčásti - týká se zejména žen ve vyšším stupni těhotenství, kdy se již může projevit jeho rizikovost. Opakované zdvihání velmi těžkých předmětů pak může způsobit natržení placenty a odstartovat předčasný porod.  Čeští gynekologové jsou v tomto ohledu opatrní a doporučují proto raději těhotným vyvarovat se břemen úplně.

„Se zvedáním těžkých předmětů - tam je to více méně známá věc. Proto je i v zákonnou normou stanoveno, že těhotná žena by neměla zvedat břemeno těžší než pět kilo. Pro všechny těhotné rovněž doporučujeme, a pro ty se zvýšeným rizikem potratu obzvláště, aby se vyhýbaly všem cvikům a činnostem, při kterých se zvyšuje nitrobřišní tlak (například sem patří i jízda na kole do kopce či cvičení tzv. sedů-lehů). Pro ty rizikovější doporučuji netlačit příliš ani u vyprazdňování u zácpy, vhodnější je použít změkčovadla stolice,“ dodává gynekolog Pavel Turčan.

4 Potratu se dá zabránit

Předchozí dva mýty se mohou snadno otočit proti matce a působit na ni jako výčitka, upozorňující na to, že je potrat její vina. Měla být v klidu a nenamáhat si, jak jí všichni radili. K potratu přitom může vést špatné poskládání chromozomů, stejně jako abnormality na děloze, poruchy hormonální rovnováhy, autoimunitní a další choroby. 

Jedinečné fotky

Sledujte, jak se lidský plod chystá ke svému narození

V extra otázce výzkumu se autor ptal na zkušenosti žen, které prodělaly potrat (ve výzkumu jich bylo 15 % , což odpovídá skutečnému stavu). Téměř polovina (47 %) těchto žen prozradila, že se po samovolném potratu cítily vinné, 41 % mělo pocit, že udělaly něco špatně a 38 % cítilo, že měly potratu nějakým způsobem dopředu zabránit. Skoro třetina z nich se pak za nedobrovolný konec svého těhotenství styděla.

Celkově podle odborníků přeceňujeme vliv, který na naše zdraví i těhotenství má náš životní styl. Z toho, že jíte málo zeleniny a moc čokolády nepotratíte, potrat nezpůsobí ani sklenička piva nebo vína. Podobné úvahy vedou akorát k tomu, že si žena dává nechtěný konec těhitenství za vinu.

Extrémní chování jako kouření, opíjení se a užívání dalších drog opravdu zvyšují riziko potratu. Většina žen se proto těchto činností vzdá ihned po zjištění těhotenství. Opatrnost si pak mohou zachovat při veřejném stravování (obzvlášť v létě) a např. na koupališti, protože nejrůznější infekce nebo otrava jídlem by na nenarozený plod mohly mít negativní vliv.

5 O potratu se nemluví

„Často třeba říkáme těhotným ženám, aby v prvním trimestru o těhotenství nikomu neříkaly, právě kvůli vysokému riziku potratu. Předpokládá se totiž, že pokud by k potratu došlo, nebudete o tom chtít nikomu vyprávět,“ uvádí Williams s tím, že tento přístup však ženy ochuzuje o podporu a pomoc jejich blízkých v těžké situaci.

Žádné tabu

O těhotenství se špatným koncem se nemusíte bát mluvit. Podporu v těžkých chvílích najdete v diskuzi na eMimino.cz. 

Nedávno se tradici mlčení o potratech snažil prolomit zakladatel Facebooku Mark Zuckeberg, když spolu s oznámením o těhotenství své manželky Priscilly Chanové uvedl i to, že dosud prodělala tři samovolné potraty. „Byla to osamělá zkušenost,“ napsal Zuckeberg s tím, že doufá, že jejich příběh pomůže ostatním párům toužícím po dítěti.

6 Smutek z potratu nejde nijak zmírnit

I když může být pro okolí nepochopitelné, že pár truchlí pro něco, co vlastně nikdy ani neměl, je pro mnohé ženy i jejich partnery realitou. Potkává dokonce i ty, kteří si ani nebyli jisti tím, jestli po dítěti touží nebo ne. Mnozí muži se podle nedávného průzkumu se svými nepříjemnými pocity smutku a ztráty nesvěří ani své partnerce, protože se bojí, aby ji ještě více nerozrušili.

Podle výzkumu doktora Williamse však existuje způsob, jak utišit bolest partnerů po prodělaném potratu. Nejlépe podle něj pomáhá odpověď na neustále opakovanou otázku „proč?“. Ujištění od lékaře, že žena nemohla utajené tragédii nijak zabránit a že nebyla její vinou, na pacientky působí jako balzám a ulehčuje jim zvládání situace.

Z výzkumu Zeva Williamse zároveň vyplynulo, že více než polovina žen (57 %) takovou informaci po potratu od svého lékaře nedostala. Testy pátrající blíže po příčině potratu nebo zamlknutí těhotenství se většinou provádějí až po opakovaném zamlknutí těhotenství, protože nejsou zrovna nejlevnější a ani vždy neposkytnou přímou odpověď.

„Ve více než polovině případů se na jasnou příčinu nepřijde, což plyne z toho, jak málo toho o potratu víme. Do tohoto výzkumu by mělo být investováno mnohem víc financí, ale protože neexistuje žádná skupina, která by se to snažila prosadit, je do výzkumu investováno velmi málo, když si uvědomíte, kolika žen se týká a jaký vliv to na ně má,“ uvedl doktor Williams pro server Huffington Post.

7 Potrat znamená problémy s těhotenstvím do budoucna

Pro většinou žen je samovolný potrat nebo zamlklé těhotenství jedinou podobnou zkušeností v životě. „Většina žen má velkou šanci otěhotnět, jakmile jí odezní symptomy (znovu dostane menstruaci). Pokud se potraty opakují, pak je třeba poradit se s gynekologem a provést důkladná vyšetření možných příčin,“ uvedla doktorka Elizabeth Duffová pro deník Telegraph.

Potíže s opakovanými potraty jako měla Priscilla Chanová se naštěstí netýkají velkého množství žen. Opakované samovolné potraty nebo zamlklá těhotenství prožije podle odhadů britských lékařů přibližně jedna žena ze sta těhotných. Přesto ani ty nemusí věšet hlavu, protože až 60 procent z nich nakonec dítě donosí a porodí. Se snažením o dalšího potomka je ale lepší chvilku počkat.

„Záleží na délce těhotenství v okamžiku, kdy dojde ke spontánnímu potratu. ‎Obecně lze říci, že čím později k potratu dojde, tím delší odstup dalšího těhotenství se doporučuje. Při potratu v I. trimestru je doporučen odstup 3 až 4 měsíce, po potratu ve II. trimestru 4 až 6 měsíců,“ objasňuje gynekoložka Blanka Vavřinková.