Nový objev vzešel ze studie Catherine Mosherové z Dukova lékařského centra a Sharon Danoffové-Burgové z Newyorské státní univerzity v Albany.
Obě psycholožky sledovaly 80 mužů a 157 žen ve věku mezi 16 a 25 roky, aby u nich mapovaly, jak ovlivňují osobnostní rysy cíle studentského života.
Zaměřily se především na důležitost romantických vztahů v dosažení určitých plánů. Sledovaly prvky "působení" jako sebeprosazování, sebeobranu a sebekontrolu, stejně jako "společenské" prvky – skupinovou spoluúčast, spolupráci a tvorbu vazeb.
Obecně lze ze závěrů vyvodit, že ženy mají tendenci více uplatňovat společenské prvky, zatímco muži tíhnou spíše k prvkům působení. To znamená, že pro muže byl více než pro ženy prioritou romantický vztah s protějškem, když si měli vybrat mezi vztahem a kariérou, vzděláním či cestováním.
Podle Mosherové a Danoffové-Burgové však závěry zřejmě nelze uplatnit obecně. Do studie byly totiž zahrnuty pouze vysokoškolačky, které jsou zřejmě mnohem více zaměřeny na pracovní výsledky a budování kariéry než běžná populace.
Rozdíl mezi muži a ženami existuje také v hledání emocionální podpory. Zatímco pánové ji očekávají více od svého partnerského protějšku, ženy zase od svých kamarádek.
