„Tak to máme za sebou, že?“ říká spiklenecky cizí muž středního věku mému muži. Stojí vedle nás. Známe ho? Už si vybavuji, cestoval s námi před pár dny v letadle. Asi si pamatuje, že jsme také letěli z Prahy, a chce se dát do řeči s krajany, chápu. Jenže, co to říká? Co máme mít za sebou?
Jak prožít dovolenou v klidu a bez hádek6 rad, kterých se držte  |
Teď mi to dochází. Trpí a hledá stejně trpícího muže, s nímž by mohl utrpení sdílet. Jeho utrpení je způsobeno tím, že právě stojí se svou partnerkou na jednom z nejkrásnějších míst světa, na vrcholu sopečného kráteru na ostrově Santorini, a pozoruje západ slunce. Jistě, je tady hodně lidí, tudíž žádná romantika, ale přesto jde o scénu, nad kterou se tají dech. Kvůli ní se sem sjíždějí lidé z celého světa, fotí ji a dělají u toho ach, och, wow a tak.
Jenže se stačí víc rozhlédnout. Nadšením vzdychají převážně ženy. Muži mlčí, zírají. V lepším případě na moře, v horším do mobilu. Nudí se. Chtějí to mít za sebou. Stejně jako ten Čech, který neklidně přešlapuje a čeká, až se jeho paní dokochá a udělá si dostatek fotek.
„Trpíš taky jako on?“ ptám se svého muže. „Ne, ale měli bychom pohnout, ať stihneme nějaký autobus, do kterého se zatím nenacpou tady ty davy. Jdeme už, ne?“
Aha. Tak jdeme. Slunce ještě nezapadlo, ale přece tu nebudeme jen tak postávat, že? Jinými slovy, je třeba pohnout, ať jsme co nejdřív pryč z tohoto místa a můžeme si dát na terase našeho pronajatého domečku pivo a gyros.
Ne, není to důvod k hádce. Proboha, to ne. Důvodů, proč se muž a žena pohádají, se na dovolené naskytne mnohem víc. Zákonitě přijdou, tak není třeba marnit čas a síly při banalitách, jako je nedostatečné nadšení ze západu slunce.
Z údajů Asociace cestovních kanceláří vyplývá, že ženy cestují víc než muži. Přesněji, mnohem častěji využívají služeb cestovních kanceláří, tudíž jezdí do hotelů a apartmánů, do tepla, k moři.
Stačí se rozhlédnout v letadlech a v autobusech, které rozvážejí turisty do přímořských letovisek. Ženy jednoznačně převažují. Muži se vyskytují hlavně u rodin s malými dětmi. Sem tam je nějaký muž vidět jako součást páru, to jde zpravidla o mladé lidi. Jinými slovy o ty, kteří ještě nevědí, že dovolená jejich začínající láskyplný vztah pořádně pošramotí.
Hodně žen však cestuje samo. Party mladých dívek, různá seskupení maminek s dětmi, dvojice kamarádek různého věku. Nastávají tak podivné situace: muže, kteří se na dovolené ocitli, utvrdí v přesvědčení, že v příštím roce už nic takového nedopustí.
Hádka už na cestě
Jet s mužem na dovolenou je pro ženu riziková záležitost. Problém je v tom, že to naprostá většina žen odmítá připustit. Slovo dovolená totiž mají ženy spojeno s výrazy romantika, krása, pohoda, ba i láska. Tedy se situacemi, o nichž si myslí, že k jejich dosažení je nutná přítomnost muže. Ve skutečnosti je muž rušivý prvek, který způsobuje, že nic z toho žena na dovolené neprožije.
Mnozí muži jsou na dovolené dopravováni proti své vůli. Stalo se zvykem, že ženy pobyt u moře zařídí a dotyčný je postaven před hotovou věc: „Trčíme celý rok doma, tak snad si užijeme aspoň deset dnů u moře. Všechno jsem zařídila, zálohu zaplatila, děti se už těší, tak se snad nechceš tvářit, že se tě to netýká.“
Nekoukej na tu ženskou! Tohle že je pivo?Proč se hádáme na dovolené  |
Je v podstatě jedno, jakým způsobem je muž na dovolenou přepraven. Riziková je jak cesta autem, tak letadlem. Obojí je prostor, kde hádka vybují rychle jako hříbek po dešti.
Psycholog Karel Havlík v knize Psychologie řidiče zmiňuje varovnou věc. „První hádka mezi partnery hrozí už po dvaceti kilometrech, pokud jedou na dovolenou,“ tvrdí. A pokračuje: „Manželky se v uzavřeném prostoru vozidla zřejmě mstí za zažitá příkoří a chtějí si to vynahradit v autě, kde muž před výčitkami nemá úniku. Nemůže odejít a prásknout dveřmi jako doma.“
Muž nemůže prchnout ani z letadla. Let zpravidla snáší obtížně, zklidněn bývá pouze u delších letů se společnostmi, které poskytují občerstvení. U běžných charterových linek do evropských přímořských letovisek, zvaných hladolety, se muž tváří, že další hodinku bez občerstvení už opravdu nepřežije, tudíž je znechucen, ale: „Přece si tady nedám sendvič za čtyři eura, nejsem pitomec, že.“
Shrnuto, už cesta na dovolenou je pro muže značně stresující, pak mu na dovolené několik dnů trvá, než se z ní zotaví.
Mnoho mužů má pocit, že dovolená je pro ně také značně ztrátová záležitost. Týká se to zejména těch, kteří nejsou v zaměstnaneckém poměru, ale podnikají, nemají tudíž placenou dovolenou. Nepočítají pouze částku, kolik je dovolená stála, ale připočítávají k ní i odhad, o kolik peněz během ní přišli tím, že nepracovali.
Proč se páry na dovolené hádají1. Muž si prohlíží cizí ženu u bazénu nebo na pláži. 2. Muž touží po nějaké aktivitě, žena chce ležet na pláži. 3. Rozpory často vznikají nad tím, co si dát k jídlu a kde se najíst. 4. Hádky ohledně řízení v cizí zemi, zejména když se jede podle mapy a jeden z páru (obvykle žena) má navigovat. 5. Příliš alkoholu. 6. Balení zavazadel, muž si nebalí téměř nic, žena zase nemůže dopnout kufr. 7. Ženy se příliš dlouho oblékají a upravují, než se jde na večeři. 8. Hádky nad tím, kolik a za co utratit. 9. Neshody nad časem, kdy by měli být na letišti. 10. Hádky ohledně peněz a přepočtu cizí měny na české koruny. Zdroj: Telegraph, Travel |
„Jaké to tam bylo?“ ptala jsem se kamaráda, který se právě vrátil s rodinou z Egypta. „Otřesné,“ říkal celý shrbený pod tíhou negativní energie a s obličejem našedlé barvy. „Střevní potíže? Tak proč tam jezdíš, vždyť to má v Egyptě kdekdo. Proč nejezdíte do Řecka?“ snažila jsem se rozvinout debatu na téma cestování. „Bylo mi blbě, bylo tam horko, bylo tam moc lidí a celé to utrpení mě stálo téměř sto tisíc.“
„To jste byli v tak luxusním hotelu? Pro vás dva a dcerku dovolená za sto tisíc v Egyptě?“
„No počítám nejen to, co to stálo, ale i co jsem nevydělal, protože jsem tu nebyl. Třeba bych zrovna v tom týdnu měl hodně práce. Do dovolené přece musíš zahrnout i ztráty,“ odvětil ten muž, který se živí takzvaně na volné noze. Jeho žena, vláčející velký kufr, mezitím prošla kolem nás. Jen na mě pohlédla a obrátila oči v sloup. Jasný signál: Bylo to strašné, později to probereme, těš se na vyprávění!
Ano, my ženy víme, že vyprávění na téma dovolená s partnerem bývá dlouhé, veselé i žalostné a je k němu zpravidla třeba několik lahví vína.
Tomu říkáš pivo?
Psychologové velmi často poznamenávají věty typu:
- Jaká je vaše společná dovolená, takový je váš vztah.
- Neberte dovolenou jako způsob vyřešení vašich partnerských neshod.
- Nemějte od dovolené velká očekávání.
- Počítejte s tím, že první dny dovolené jsou spojené s pocity podrážděnosti a nervozity.
- Na dovolené se zpravidla pohádají i partneři, kteří mají harmonický vztah.
Zkrátka samé věty, které v podstatě naznačují: Nespojujte si dovolenou s ničím příjemným, pokud jedete jako pár. Divné, ne?
Říká se, že muži většinou nemají rádi změny. Něco na tom je a na dovolených je to znát silně. „Co to jako je? To má být pivo? Tahle žlutá voda? Ale jasně, že jsem chtěl zkusit místní pivo, ale nevěděl jsem, co si pod tím tihle adonisové představují.“ Český turista se právě seznámil s řeckým pivem značky Mythos.
„Co tady budeme dělat? Vždyť v téhle díře vůbec nic není.“ Muž právě přijel na souostroví Maledivy.
„Zítra si půjčíme auto, nebudeme se pořád válet na jednom místě. To jsou ale zloději, si myslí, že jsem úplně blbej. Určitě tak okrádají jenom nás Čechy. Přitom kde by byli nebýt nás, my jim tady hýbeme ekonomikou. Měli by si nás vážit, ale to oni ne.“ Muž po týdnu na pláži v Chorvatsku.
„Jé, já jsem šlápl na ježka.“ Není třeba popisovat lokaci, stane se to vždy a všude.
Teď mě vyfoť!
Muži nemají rádi horko. Opravdu jen velmi málo mužů leží na pláži. Když už, tak plavou, potápějí se, dělají nějaké sporty, ale přitom naříkají, že jim je horko. Mnozí proto - povšimněme si toho zajímavého jevu - dlouhé hodiny přes den tráví v hotelích či apartmánech. Spí, koukají do mobilů, vyřizují si pracovní záležitosti, ale jsou zalezlí. Není je vidět. Čas netráví s partnerkou na pláži, ale s novou přítelkyní - s klimatizací.
V poslední době se rozvinul ještě jeden jev, který muže od dovolené s partnerkou či rodinou značně odrazuje. Je to móda neustále fotit vše, co jsme viděli, zažili, snědli a vypili. Slovo jednoho muže: „Moje partnerka je schopná strávit na dovolené hodiny tím, že se aranžuje do dokonalých póz a žádá, abych ji fotil. Miluje například běh po pláži se zvednutýma rukama, v nichž má velký šátek, který za ní ladně vlaje. Je pak dost naštvaná, když fotka nevypadá podle jejích představ. Já se s ní pochopitelně fotit odmítám, protože nestojím o to, aby na sociálních sítích její kamarádky komentovaly, jaké mám břicho a kdovíco ještě. Takže jsme se v posledních třech letech na dovolené pokaždé pohádali kvůli focení.“
Slovo jeho partnerky: „On mi prostě neudělá tu radost, aby mě pěkně vyfotil, natož aby se vyfotil se mnou. Pokaždé se tváří zhnuseně, a když už vezme mobil, fotka nestojí za nic. Když jsem požádala číšníka, aby mi udělal pár fotek, tak se z toho málem zbláznil, když se to dozvěděl. Řval po mně, že jsem se před tím Španělem natřásala. Jenže díky tomu číšníkovi mám konečně hezké fotky z pláže se zapadajícím sluncem a vlajícím šátkem.“
Bylo by moc hezké mít na závěr nějaké povzbuzující věty. Třeba že to, o čem byla řeč, jsou extrémy, výjimky a že ve skutečnosti se muži na dovolené mění v romanticky založené gentlemany, kteří berou své partnerky na procházky po nočních plážích, každý večer bouchají šampaňské, ochotně čekají u stánků s kořením, případně se zasvěceně zapojují do výběru bižuterie u pouličních prodavačů a neříkají: Proboha, kolik takových cetek už doma máš?
Bylo by to fajn, ale není to tak. Takže to je konec.
