Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Muž, který léčil Zápotockého i Bormana

  0:01aktualizováno  0:01
Dvakrát za rok odpočinu, po Vánocích v Tatrách a o prázdninách. Mám asi 150 tisíc pacientů každý rok; celkem prošlo mýma rukama pět milionů lidí. Někteří pacienti přicházejí skoro v posledním tažení, když už byli ze všech nemocnic propuštěni jako beznadějní.

V čekárně leckdo omdlí, buď vzrušením nebo ze strachu, že nepřijde na řadu. Jiní už sotva stojí na nohou.

Tato slova napsal do svého deníku Jan Mikolášek v roce 1954, v době, kdy působil v Jenštejně. V té době měl za sebou již velmi bohatou praxi; patrně jednu z největších, kterou kdy lidový léčitel zažil.

Diagnóza z moči
Narodil se roku 1889 v Rokycanech, ale jeho mládí formovala Halič a především Rakousko. Tam se seznámil se "zázračným" doktorem Valentinem Zeileisem, který určil jeho příští osud. V té době pracoval jako zahradník, ale zajímal se o přírodní léčbu a léčivé byliny.

Roku 1918 poznal Josefu Mülbacherovou z Volduch u Rokycan. Tato léčitelka, která stanovovala diagnózy z moči, v něm rozpoznala neobyčejné nadání a zasvětila jej do svého způsobu diagnózy. Dala mu k dispozici i svůj "magický" prostředek - mušli, jejíž úlomky měl vhazovat do moči pacientů a podle reakce stanovit nemoc.

Mikolášek ji brzy přestal potřebovat. "Poznal jsem z moče nemoc jakýmsi mně samotnému nevysvětlitelným způsobem, vlastností, pro niž si nade mnou lámalo hlavu už mnoho lékařských i jiných kapacit, aniž našli pro tuto podivuhodnou vlastnost vysvětlení."

Ke své praxi se dostával postupně. Nejprve léčil členy své rodiny, a když se jeho umění rozneslo, začali za ním proudit nemocní z celého kraje. Hledal samotu, a tak se odstěhoval a za první republiky působil ve východních Čechách.

Na začátku války přesídlil do Hradečna u Kladna. Jeho věhlas byl v té době už obrovský a přes zákazy jej i za okupace navštěvovaly tisíce lidí. Brzy ho proto začalo sledovat gestapo.

Jeho pražský šéf Kiesewetter zorganizoval v Petschkově paláci zkoušku, při níž měl Mikolášek před komisí nacistických lékařů stanovit diagnózy 29 vzorků moči. Léčitel stoprocentně uspěl, avšak vyneslo mu to málo vítanou přízeň nacistů; jeho pacientem se zanedlouho stal dokonce i Martin Borman.

Ke stanovení diagnózy stačil Janu Mikoláškovi vzorek moči, věk dotyčného a pohlaví. K léčbě používal směsi sestavené ze 29 různých bylin. Každému předepisoval sestavu podle jeho nemoci, doslova "na tělo". Byliny sám sbíral, ale po čase je musel vykupovat. Ve svém vrcholném období koncem 40. let minulého století spotřebovali totiž jeho pacienti téměř vagon bylin měsíčně.

V roce 1946 se ujal těžce nemocného Antonína Zápotockého, tehdejšího předsedy Ústřední rady odborů, kterému hrozila amputace nohy, následek pobytu v koncentračním táboře. V Sanopzu považovali za jediné východisko amputaci, ale po Mikoláškově léčbě se pozdější prezident za tři týdny uzdravil.

Až do Zápotockého smrti v roce roku 1957 tak bylo díky němu lidové léčitelství v naší zemi pod neoficiální ochranou. Už v lednu 1959 byl však Mikolášek ve fingovaném procesu odsouzen ke konfiskaci majetku a vězení na pět let.

Poznal Bory, Valdice i Ilavu a propuštěn byl až roku 1963. Poslední roky života prožil ve strašnické vile bývalého ředitele Státního zdravotního ústavu doktora Urbánka. Zemřel na konci roku 1973 ve věku 85 let.

Jana Mikoláška vyhledávali prostí lidé, ale i politici, sportovci a umělci. Roku 1946 byl přiveden ke smrtelnému loži skladatele J. B. Foerstra, který díky jeho léčbě žil až do roku 1950. Počet lidí, kteří jej navštívili, pravděpodobně není přehnaný, protože jeho asistent vedl o léčbě přesné záznamy.

Tento skromný a velmi zbožný muž se stal jednou z výsostných postav českého léčitelství 20. století díky vědecky nevysvětlitelnému umění mimosmyslové diagnózy a znalosti léčivých účinků bylin.

Autoři:



Nejčtenější

Co s vámi udělala? řvala po Výměně Kristýna na své děti a opustila je

Kristýna žije s přítelem Filipem a společně vychovávají její dvě děti.

O své minulosti Kristýna (23) z Výměny manželek mluvila málo. A když už, tak jen mezi řečí. „Až teď jsem si uvědomila,...

Děti rozeznám, i když brečí, říká maminka čtyřčat

Chvilka klidu je pro maminku čtyřčat opravdu vzácná.

Svému synovi chtěli pořídit sourozence, ale příroda tomu chtěla jinak. Místo jednoho má tříletý Vojta hned tři sestry a...



Máma neví, že mě baví zabíjení, řekla dvanáctiletá dcera ve Výměně manželek

Blanka s přítelem Valentýnem a jejich nejmladší dcerka Saša.

Mia žije s přítelem a dvěma dětmi v Kladně. I když je jí teprve 25 let, o jejich výchově má docela přesnou představu....

Doktorka mi řekla, ať „to“ dám radši pryč, řekla matka zdravé holčičky

Tchyně Martina a zeť Ján se v porodnici, kam doprovázeli Marii k porodu, hodně...

Některá maminka porod císařským řezem nechce, ale stejně to tak nakonec skončí. Jiná o něj žadoní, ale nakonec porodí...

Devadesátkový trend znovu na scéně. Čtyři tipy, jak nosit džíny do pasu

Jak nosit džíny čtyřikrát jinak?

Džíny patří k základním kouskům šatníku. Stačí jen najít střih, který si bude rozumět s naším typem postavy, a máme...

Další z rubriky

Má tři autistické děti a sama onemocněla. Pomozte a přijďte na Jarmark

Paní Blanka žije s postiženými dvojčaty v nájemním bytě na okraji Liberce.

Mnohé rodiny s obtížemi zvládají péči o jedno postižené dítě. Paní Blanka má tři syny a všichni jsou autisté. Dva z...

S menopauzou přichází únava, návaly i zvýšené riziko vážných nemocí

Ilustrační fotografie

Pouze třetina žen pociťuje nástup menopauzy jen odezněním menstruace. Zbylé dvě třetiny se musí vyrovnávat s návaly...

Trápí vás bolesti v “esíčku”? Nejúčinnější prevencí je cvičení

Ilustrační fotografie

Bolesti bederní páteře trápí stále více lidí. Na vině může být špatné držení těla, nevhodný pohyb, ale také úraz....



Najdete na iDNES.cz