Znalost procesů, které probíhají v mozku, když se člověk bojí, může významně přispět k léčbě úzkostných poruch. "V této oblasti jsme udělali velký pokrok,“ říká profesor psychologie z univerzity v Michiganu Stephen Maren, kterého cituje server msn. "Výsledky základních pokusů, které byly provedeny na zvířatech, se nyní aplikují v praxi, aby se s jejich pomocí mohlo pomoci lidem postiženým úzkostnými poruchami.“ Jen v USA jimi v současné době trpí 40 milionů lidí.
Podstatou je amygdala
Strach je základní emocí nezbytnou pro přežití. Je zároveň i jednou z mála emocí, kterou sdílíme i se zvířaty. U rozvoje neopodstatněného a přehnaného strachu, který je základem úzkostných poruch, hrají podstatnou roli geny.
Záchvaty paniky člověka v podstatě "zmrazí.“ Prvním příznakem jsou u většiny lidí zpocené dlaně, následuje pocit těžkého žaludku, nevolnost a neschopnost pohybu. "To je také podstatou pocitu paniky,“ říká psycholog David Carbonell specializující se na léčení úzkostných poruch.
Strach vzniká v amygdale. Vědci odhalili, že určité chemické reakce v amygdale jsou stěžejní při překonávání strachu jak u myší, tak i u lidských bytostí. Pokud jsou tyto reakce u myší deaktivovány, nikdy se svůj strach nenaučí překonávat.
Lék proti strachu
Novým objevem je také působení látky D-cykloserin, který se používal i při léčbě tuberkulózy. Pokusy na laboratorních myších prokázaly, že tato látka podporuje v mozku vznik chemické reakce, která pomáhá při překonávání strachu.
V kombinaci s vhodnou terapií se účinky této látky osvědčují i u lidí. Poprvé byl tento pozitivní efekt prokázán u osob trpících strachem z výšek. Nyní se aplikuje u lidí, kteří přežili útok na WTC či válku v Iráku.
Ačkoli jsou výsledky výzkumu slibné, odborníci upozorňují, že bez psychoterapie nelze na účinky D-cykloserinu sázet: "Nelze si zkrátka vzít pouze pilulku a předpokládat, že veškerý strach a úzkost okamžitě zmizí,“ říká David Carbonell.
Strach, vzpruha mozku
Podle nové studie publikované minulý měsíc v magazínu Emotion lidé rozpoznávají strach u ostatních lidí rychleji než ostatní emoce. Výzkumu se zúčastnili dobrovolníci, kterým byla v krátkém časovém sledu prezentována řada fotografií lidských tváří, z nichž některé vyjadřovaly strach, jiné štěstí a některé měly neutrální výraz. Respondenti nejrychleji reagovali na tváře vyjadřující strach.
"Předpokládáme, že náš mozek si vybudoval jakousi zkratku, která nám pomáhá v krátké době rozpoznat podněty, které by nás mohly případně také ohrožovat,“ říká autor studie, profesor David Zald.
Ostatní studie z poslední doby ukázaly, že lidem, kteří mají strach, se mění i ostatní tělesné funkce. Vyděšení lidé například mohou vydržet mnohem víc bolesti než ostatní. Strach, který prožíváme, nebo jen rozpoznáme u ostatních, zlepšuje naší pozornost a výrazně stoupají i schopnosti našeho mozku.
