Virus, který onemocnění vyvolává, způsobuje nejčastěji otoky slinných žláz před ušima. Nemoc se ale může rovnou projevit v podobě zánětu mozkových blan, slinivky břišní, vaječníků nebo varlat.
Právě kvůli zánětům a otokům varlat jsou příušnice nebezpečné pro mladé muže: poškozují totiž sperma a způsobují neplodnost.
Příušnice sice na dlouhou řadu let téměř vymizely, nebo se objevovaly jen zřídka, a to díky tomu, že od roku 1987 jsou proti této infekční nemoci očkovaní všichni kojenci. Nyní se ale situace změnila.
Poslední epidemie byla v regionu před dvaceti lety
"Poslední velkou epidemii zaznamenali lékaři na Ostravsku na přelomu let 1985 a 1986," říká přednosta infekční kliniky ostravské fakultní nemocnice Luděk Rožnovský.
"Pak byl výskyt nemoci jen sporadický. Od konce loňského roku však v kraji onemocněly stovky lidí a desítky z nich se musely léčit v nemocnici," dodal lékař.
Vedoucí protiepidemického odboru Krajské hygienické stanice v Ostravě Irena Martinková potvrdila, že výrazný vzestup onemocnění v kraji lékaři poprvé zaznamenali loni na podzim. Tehdy epidemie zasáhla víceméně jen Karvinsko. Letos se ale šíří i do dalších okresů.
"Do konce loňského roku onemocnělo v kraji příušnicemi 567 lidí, převážně dětí ve věku od 6 do 14 let. Více než 400 nemocných bylo právě z Karvinska, většina přímo z města," uvedla Martinková. Letos podle ní jen od ledna do dubna onemocnělo 399 lidí a v prvních květnových dnech dalších 12.
Nákaza postupuje
"Ačkoli nejvíc nemocných je i letos zatím stále na Karvinsku, zdá se, že tam už epidemie pomalu ustupuje. Šíří se však do dalších okresů. A zatím se nedá vyloučit, že počty nemocných v kraji budou i v příštích týdnech nadále stoupat," netají Martinková.
Stejného mínění jsou i primáři infekčních oddělení nemocnic v kraji, kde se léčí pacienti s komplikovanějším průběhem nemoci.
"Nejvíc pacientů jsme měli koncem loňského a začátkem letošního roku, teď už se u nás situace uklidňuje," uvedl primář infekčního oddělení v Havířově Ivo Mifek.
"Zatímco v březnu a dubnu jsme hospitalizovali průměrně pět pacientů s příušnicemi, teď už máme jen jednoho," uvedl Luděk Rožnovský z ostravské fakultní nemocnice. Opačná situace je ale například na Opavsku, kde počet pacientů teprve narůstá.
"Zatímco loni jsme měli na oddělení za celý rok jen patnáct pacientů s příušnicemi, letos už jich bylo dvacet. Momentálně léčíme pět dospívajících chlapců a dívek se záněty mozkových blan a varlat," uvedl primář infekčního oddělení Slezské nemocnice v Opavě Petr Kümpel.
Dodal, že zhruba polovina pacientů se narodila před zavedením povinného očkování proti příušnicím, ale další děti a mladí lidé onemocněli i přesto, že vakcínu dostali.
Příčiny epidemie zatím odborníci neznají
Epidemie příušnic v minulých měsících postihla i jižní a střední Moravu. Od loňska se šíří také ve Velké Británii, kde už onemocnělo na padesát tisíc lidí. Epidemiologové však zatím nevědí přesně, proč.
"Epidemie příušnic se vždy šířily ve tří až pětiletých cyklech. Po zavedení plošného očkování malých dětí byl u nás dlouho klid. Proč se tu epidemie šíří právě teď, to zatím zkoumáme," řekla Martinková. Podotkla ale, že očkovací vakcína účinkuje jen na sedmdesát procent.
Podle Kümpela je pravděpodobné, že protilátky z organismu dospívajících lidí už vymizely, a bylo by proto vhodné zvážit, zda děti ve věku kolem 10 až 15 let přeočkovat. Epidemiologové chtějí počkat na další vývoj.
