Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Mor, černá smrt

  6:00aktualizováno  6:00
Morové epidemie dokázaly svého času vyhladit třetinu obyvatel jednoho kontinentu. Jak se mohl mor vůbec tak rozšířit a v čem tkvěla jeho smrtonosná síla?
Hlavními přenašeči moru byly především krysy.

Hlavními přenašeči moru byly především krysy. | foto: Profimedia.cz

Smrtící epidemie stále znepokojují odborníky i laiky. V minulosti už světem několik takových pohrom proběhlo. Během středověkých morových epidemií umíraly miliony lidí. Například při první celoevropské epidemii moru zemřela ve 14. století asi třetina tehdejších obyvatel kontinentu, uvádí internetová encyklopedie Wikipedia. Nebezpečí moru však nezmizelo s koncem středověku.

Dvě smrtící formy
Mor je infekční onemocnění. Nemoc má dvě formy, plicní, které se rovněž říká černá smrt, a bubonickou (žlázovou), neboli dýmějový mor. Infekci přenáší blecha morová z hlodavce, například krysy, na člověka. Snadnost a rychlost šíření moru vzrůstá při vzniku plicní formy onemocnění, doplňuje server Vakciny.net. V tomto případě se totiž sám člověk stává zdrojem nákazy, která se tak může snadno šířit kapénkovým způsobem, upřesňuje Internetové informační centrum o očkování. Původcem nemoci je tyčinkovitá bakterie Yersinia pestis.

První historicky doložená epidemie dýmějového moru propukla za panování Justiniána I. v roce 541 v Konstantinopoli, tehdy největším evropském městě. Nákaza se do města dostala zřejmě z Egypta či Etiopie, odkud se dováželo obilí. Město tehdy ztratilo asi čtyřicet procent obyvatel. Epidemie se ale rozšířila po celé Byzantské říši a zabila tehdy asi čtvrtinu obyvatel. Evropou se poté prohnalo ještě několik vln nákazy, které ale nebyly už tak ničivé.

Z Asie do Evropy
Černá smrt, plicní forma nemoci, přišla do Evropy podle internetové encyklopedie rovněž přes dnešní Istanbul. Její kolébkou byla střední Asie. Za její hranice se zřejmě nemoc dostala s výboji Mongolů. Další živnou půdou pro šíření nákazy bylo zhoršení podnebí na konci 13. století, kdy nastala takzvaná malá doba ledová, a hospodářská krize, která vedla k hladomorům.

První zprávy o vypuknutí moru pocházejí z Číny z počátku roku 1330. S vojáky a kupci se pak nemoc dostala po karavanních stezkách dál na západ. Nákaza se tak postupně dostala do Mezopotámie, Sýrie, na Arabský poloostrov a do severní Afriky i Evropy.

O čtrnáct let později se černá smrt objevila v dnešním Istanbulu a Trabzonu. Obě města čile obchodovala i s asijským východem. "Toho roku mor zasáhl také vojsko krymských Tatarů podporovaných Benátčany, kteří obléhali janovský přístav Kaffa na krymském pobřeží (obléhající dobyli město i házením nakažených mrtvol svých dřívějších spolubojovníků přes městské hradby)," doplňuje Wikipedie.

Janovská obchodní flotila s nakaženými přistála v říjnu téhož roku v sicilské Messině. Již během plavby zemřela na nemoc spousta námořníků. Pravděpodobně byli na lodi i nakažení hlodavci, kteří se později stali hlavními přenašeči choroby.


Příznaky a průběh moru

Po uplynutí inkubační doby 2 až 6 dní dochází k prudkému vzestupu teploty, který je doprovázen třesavkou, bolestmi v kloubech a celkovou schváceností. Pro bubonickou (tzv. dýmějovou) formu moru je typický bolestivý zánět mízních uzlin, nejčastěji v tříslech. Uzliny obvykle dosahují velikosti vejce. Po jejich rozpadu dochází k vytvoření hlubokého vředu.


Plicní forma moru, která vzniká při vdechnutí morových bakterií, se vyskytuje méně a probíhá jako prudký zápal plic, který bez léčby často končí smrtí. Při včasné léčbě antibiotiky je úmrtnost nízká, zatímco neléčená dýmějová forma dosahuje až šedesátiprocentní úmrtnosti.

Ze Sicílie se pak morová nákaza šířila k Janovu. Během následujících dvou let se pak z Itálie přesunula do Francie, na Pyrenejský poloostrov, na Britské ostrovy, ale i přes Alpy do jižního Německa a středního Podunají. Na Balkán se souběžně šířila nákaza z Řecka. Koncem roku 1349 již byla morem nakažena polovina Evropy.

Do roku 1352 se pak dostala nákaza i do severovýchodní Evropy, východních částí Skandinávie a skončila ve východní Evropě. Mor ušetřil jen oblasti s řídkým osídlením nebo místa izolovaná od obchodních cest. Při této epidemii zemřelo 25 milionů lidí, tedy asi třetina obyvatel tehdejší Evropy.

Lidé nemoc pokládali za předzvěst apokalypsy a boží trest. Kněží nebyli schopni reagovat na nastalou situaci a někteří lidé se odkláněli od církve, jiné to naopak vedlo k náboženské horlivosti a fanatismu.

Největším viníkem se v očích morem sužovaných lidí stali Židé. Vyznávali jiné náboženství a během epidemie zemřelo méně Židů než křesťanů. To bylo ovšem dáno jednak lepšími hygienickými návyky, jednak izolací židovských ghett. Většina židovských sídel proto zažila plenění. Protižidovské pogromy postupně vedly podle encyklopedie k přesunu Židů na východ do Polska, na Ukrajinu a do Ruska.

SPECIÁL: Největší hrozby lidstva

Mor hrozí i dnes
Tato morová vlna však nebyla poslední, nákaza se pravidelně vracela. Útoky moru na Evropu ale ochabovaly. Mezi větší epidemie patří například mor v Itálii v letech 1629 až 1631, velký londýnský mor v letech 1665 až 1666 nebo vídeňský v roce 1679. V letech 1720 až 1721 se mor v Evropě objevil naposledy.


Dodnes se ale mor vyskytuje podle serveru Vakciny.net v jihozápadní části Spojených států amerických, na některých územích bývalého Sovětského svazu, v Jižní Americe, jižní Africe a Asii. Ochranu před morovou infekcí představuje očkování.


Za vše mohou blechy
Hlavního viníka smrtonosné nákazy objevili vědci v roce 1894 během epidemie moru v Hongkongu, připomíná časopis Vesmír v článku ke stoletému výročí objevu. Kolem odhalení původce jedné z nejstrašnějších pandemií ale přetrvává spor, kdo byl vlastně prvním. Na místě se totiž sešla japonská skupina vedená profesorem Šibasaburó Kitasatem i francouzský lékař Alexandr Yersin.

Podstatné ale je, že našli původce morové nákazy - tyčinkovitou bakterii Yersinia pestis. Vzápětí badatelé zjistili, že lidský i krysí mor vyvolává totožný druh bakterie. Čtyři roky po objevu smrtící bakterie ji našel další vědec v žaludku blech, které sály na nemocných krysách, přenesl jejich pomocí mor na zdravá zvířata a prokázal, že hlavním přenašečem moru jsou krysí blechy.

Autoři:






Nejčtenější

Letošní podzim přeje barevným botám, stejně jako zdobení a různým texturám...
Obujte se do podzimu. Neokoukané kousky, které by vám neměly chybět

Poslední sluneční paprsky si můžete užít v pohodlných oxfordkách, elegantních kotníčkových střevíčkách nebo sexy upnutých kozačkách nad kolena. O slovo se...  celý článek

ilustrační snímek
Poradna: Dcera má účes na ježka. Jak reagovat na sexistické poznámky?

Nechala jsem své sedmileté dceři ostříhat vlasy nakrátko a strašně mě překvapila reakce některých lidí z našeho okolí. Nevím vůbec, jak na jejich nemístné...  celý článek

ilustrační snímek
Není vaše dítě osamělé? Víme, jak mu pomoci získat nové kamarády

Pokud je vaše dítě spíše introvertnější typ, možná jste si již někdy položili otázku, zda se necítí osaměle a neprospělo by mu víc kamarádů. Přinášíme vám...  celý článek

Ilustrační fotografie
Nechte děti se nudit, podpoříte jejich rozhodnost, radí odborníci

Není dobře, když se dnešní rodiče snaží od rána do večera zabavovat svoje děti. Ony se totiž nenaučí nudit, což pro ně později může být na škodu, varuje...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Od hltače po požitkáře. Osm typů jedlíků, aneb jsme to, co jíme?

Jídlo už dávno nemá jen funkci utišení hladu. Žijeme v době, kdy se z vaření stal módní trend. Jíst musíme všichni a stravování podle současných trendů patří k...  celý článek

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Uši se čistí samy, my to dělat nemusíme. Když už, tak jen jemně

Nahromaděný ušní maz svádí k odstraňování, někdo ho dokonce považuje za znak nedostatečné hygieny. A tak uši čistí víc a víc. Ve skutečnosti tolik pozornosti...  celý článek

Ilustrační fotografie
Lékařka: Za nárůst očních vad může zírání do počítače a málo aktivit venku

Nejčastější oční vadou na světě je podle průzkumů krátkozrakost. Jen v Česku trápí zhruba pětinu populace. "Za nárůstem této oční vady stojí hlavně fakt, že...  celý článek

Ilustrační fotografie
Plodnost mužů se stále zhoršuje. Na vině může být i umělé oplodnění

Mužům mizí spermie. Za posledních pětadvacet let jejich počet klesl o šedesát procent. „A plodnost se bude dál zhoršovat,“ předpovídá v rozhovoru pro páteční...  celý článek

Další nabídka

Arome.cz

5 tipů, jak pečovat o ombré a nezničit si vlasy
5 tipů, jak pečovat o ombré a nezničit si vlasy

Vlasy vám zdobí čerstvé ombré, jenže co dál? Na hlavě máte teď hned dvě barvy s rozdílnými nároky a obě se hlasitě dožad... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.