Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Moje dítě se pořád vzteká. Mám ho seřezat?

aktualizováno 
Ustát dětský vzdor a odmlouvání nás rodiče často stojí hodně sil a přemáhání. Někdy ho nezvládneme a stejně jako děti vybuchneme. Jak se zachovat, abychom vztek dětí přežili a ony také?

Máte doma vzteklouna? - Děti zkouší, kam až mohou zajít. Nikdy je neuplácejte, aby udělaly, co chcete. | foto: Profimedia.cz

Ta internetová nahrávka reklamy byla mezi rodiči hodně oblíbená. Malý kluk chce v obchodě koupit velký pytel bonbonů. Když táta nepovolí, následuje scéna - vztekloun lomcuje s nákupním košíkem, rozběhne se po obchodě a z regálů vyhazuje zboží. Nakonec skončí na zemi, kope kolem sebe a dál vřeští. Pohled na bezradného otce, který se očima ostatním omlouvá, končí sloganem "Používejte kondomy". Ale co dělat, když už je na kondomy pozdě, vy jste s dítětem v obchodě a schyluje se k podobné scéně?

Vzteklé = zdravé dítě

Dětský vzdor je normální a přirozená věc. K životu zdravého dítěte patří stejně tak, jako že se posadí, začne chodit a mluvit. Mezi rokem a půl a třetím rokem se většina dětí začne vztekat, některé o něco později. Děti nám svým vzdorem dávají vědět, že jsou tady, jsou osobnost, ale i to, že chtějí naši lásku. Bohužel pro nás tyhle pocity projevují vztekem. Jinak to zatím neumí. "Dítě se nenarodí tak, že by mělo určité mantinely. Neví, že když něco udělá, může to být špatně, třeba když dává prsty do zásuvky. My mu musíme ukázat, kde mantinely jsou a že za ně nemůže jít," říká dětská psycholožka Ilona Špaňhelová.

Jenže ukázat, kam až zrovna naše dítě může "zajít", bývá o nervy. "Dvouletá dcera dostala záchvat, když jsme odcházely z pískoviště. Řvala, na všechny házela písek. Podobné záchvaty se u ní opakují. Můžete mi poradit?" napsala třicetiletá Markéta v jedné diskusi na internetu. Podobných proseb o radu je na serverech o rodině spousta.

"Hodně se s tím setkávám i v poradně. Rodiče jsou zaskočeni, že je najednou z hodného dítěte malý čertík. Nevědí, jak k němu přistupovat," potvrzuje psycholožka Ilona Špaňhelová. "Vzdor je přitom úplně normální věc. Naopak si myslím, že je moc dobře, když se začne dítě vztekat, protože vyjadřuje svoji vůli, že něco chce, že má svoji představu, jak by si něco přálo a chtělo," říká psycholožka.

Nechte je "vybít"

Jak tedy zvládnout první dětský vzdor? Vraťme se třeba na hřiště, kde si váš andílek hraje. Jenže když začnete balit, dostane záchvat. Když se dítě rozčílí tak, že kolem sebe hází písek nebo dokonce ostatní bije, přeneste jej dál, kde nemůže fyzicky škodit. "Podle mě je dobré, aby si rodič řekl, kde je nějaká hranice, za kterou dítě ve vzteku nemůže zajít. Ale zároveň aby nechal vztek u dítěte doznít. Není dobré nechat ho v něm ‘zahnít‘, protože za chvíli může vzplanout znovu a v ještě nevhodnější dobu," radí Ilona Špaňhelová.

Nekřičte hned, co si to dovoluje, ani mu nedávejte na zadek. Pokud máte čas, nechte jej vyřvat, i když je těžké ustát pohledy ostatních. Jeho chování komentujte: "Rozumím ti, že tu chceš zůstat, ale teď potřebujeme jít. Zítra se vrátíme." Když čas nemáte, popadněte dítě, řekněte mu, že jej chápete, ale teď už opravdu musíte domů. "I rok a půl staré dítě je schopné pochopit vysvětlení od rodičů. Musí však mluvit krátce a výstižně. Dítě neumí říct, jak se cítí, ale pochopit, co říká dospělý, umí velmi dobře," tvrdí Ilona Špaňhelová.

Sprcha? Opravdu ne

Dávno už neplatí, že vzteklé dítě rovná se nevychované dítě. Stejně tak ignorujte rady, že vztekloun potřebuje dostat na zadek. Někdy už nic jiného nezbude, ale některé tvrdohlavé a vzdorující děti by podle této teorie museli rodiče bít od rána do večera. "Kamarádka měla vzteklou dceru. Občas ji osprchovala studenou vodou i v oblečení. Záchvaty přešly," poradila v internetové diskusi Markéta. Lékaři ani psychologové tuhle metodu nedoporučují. Možná se dítě v daný okamžik uklidní, ale nejspíš studenou sprchu odnese nachlazením a bude se cítit poníženě.

Oblíbená je i terapie objetím. Když přijde záchvat, vezměte ho k sobě a přitiskněte. Na některé děti to funguje, ale jiné se s rodiči perou. Pak je to k ničemu. Ani metoda nechat dítě na chvíli samotné v místnosti není u všech stoprocentní. Některé děti samy nezůstanou ani na okamžik. Naopak letí za mámou. "Dítě se chce i ve vzteku ujistit, že je máma u něj, že ho má ráda," vysvětluje reakci dětí psycholožka Ilona Špaňhelová.

Pomohou kompromisy

V období prvního vzdoru musíte vyzkoušet nejrůznější metody a pak tu osvědčenou důsledně používat. Útěchou vám může být, že záchvaty vzteku obvykle skončí před školou. Špatná zpráva je, že vzdor zůstane dál. Vlastně ani tak nejde o vzdor jako spíše o to, že děti zkouší, co všechno si mohou dovolit. Zjišťují, jestli nepolevíme ve věcech, které jsme jim předtím nastavili, a zda nemohou překročit dané mantinely.

Starší dítě už obvykle nedostane záchvat vzteku jako ve dvou letech, ale zase se připravte na vzrušené a nekončící debaty, doprovázené koulením očí a úšklebky znamenajícími, že jste ten nejnemožnější člověk na světě. Ustát tyhle situace je těžké i pro klidné povahy.

Zkuste kompromisy. Když si chce dítě ráno před školou ještě ve třetí třídě hrát, vzbuďte ho dřív. Až se oblékne a nasnídá, nastavte budík na pár minut. Pak ať pro vás přijde. "Situace se mění v tom, že dítě má vše pod kontrolou a rodiče upozorňuje, aby už šli," vysvětluje psycholožka. Fígl se dá použít i u menších dětí. Provolá váš pubertální syn kredit na týden za den a pak má tu drzost říct si o peníze? Než vybuchnete, počítejte do dvaceti. Pak mu vysvětlete, že mu peníze nedáte. "Špatně jsi počítal. Mně taky účetní nepošle peníze před výplatou, když je utratím," trvejte na svém. Nenechte se přemluvit. I když vás napadá, že dítě nebude moci volat, ani když bude potřebovat pomoc. "Dítě se musí naučit nést důsledek svého chování," říká Ilona Špaňhelová.

Omluva autoritu nezničí

Ani ten nejklidnější rodič občas vztekání dětí "nevydýchá". Někdy nám prostě ruka vylétne, zakřičíme větu, o které už v ten moment víme, že ji nemáme říkat, hodíme na zem nejoblíbenější hračku dítěte. "Rodič by se měl po takových situacích určitě omluvit. Je dobré říct, jaké pocity v nás chování dítěte vyvolalo. Autorita rodiče určitě omluvou neklesne. Naopak. Když dítě vidí, že se dospělý dovede omluvit, dokáže to pak i ono," říká psycholožka Ilona Špaňhelová.

UMÍTE SE OMLUVIT?

Každému dospělému někdy ujedou nervy, neudrží se a před dítětem vybuchne. Chováme se pak přesně tak, jak sami nechceme, aby se chovalo naše dítě. 

Pokud na dítě začnete křičet, uhodíte jej, určitě se mu omluvte. Vysvětlete mu, jak se cítíte při jeho vztekání a odmlouvání. Omluvou určitě nepřijdete o svoji autoritu. 

Dítě se díky vašemu vzoru pak také naučí omluvit se za své chování.


Jak se s dětmi domluvit bez křiku

* Řekněte dítěti včas, že chcete jít ven. Dejte mu chvilku na hraní. Čas jasně definujte - za pět minut, až postavíš věž, oblékneš pannu.

* Dávají pěkný film, ale ty musíš zítra vstávat do školy. Já ti ho nahraji na víkend.

* Je na nule a ty chceš jít jen v tričku do školy? Můžeš, ale nastydneš, budeš ležet, dohánět školu, nepojedeš s námi na hory. Kvůli tobě doma přece nezůstaneme.

* Chceš si nabarvit vlasy na zeleno? Mně se to nelíbí, ale můžeš si je obarvit o prázdninách.

* Taky mě nebaví uklízet, ale někdy je to třeba. Když si pomůžeme, budeme to mít rychleji a pak můžeme jít do kina.

* Ani já si nemůžu dělat, co chci. Taky musím poslouchat svého šéfa, nemůžu jezdit autem vlevo...

* O některých věcech se nediskutuje - třeba že dítě musí do školy.


Autor:






Nejčtenější

Iva Frühlingová (11. října 2017)
Iva Frühlingová: Každá máma si občas potřebuje odpočinout od dětí

Bývalá modelka a zpěvačka Iva Frühlingová (35) se ukázala po delší době ve společnosti. Rozpovídala se o mateřství na plný úvazek, nové knize a nápadech na...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Uši se čistí samy, my to dělat nemusíme. Když už, tak jen jemně

Nahromaděný ušní maz svádí k odstraňování, někdo ho dokonce považuje za znak nedostatečné hygieny. A tak uši čistí víc a víc. Ve skutečnosti tolik pozornosti...  celý článek

Babička s dědou se starají o svá vnoučata - jedenáctietou Anežku a osmiletého...
Děti žily ve stanu, než je máma opustila. U prarodičů našly nový domov

Na 35 metrech čtverečních žijí ve dvou místnostech babička s dědou a jejich dvě vnoučata. Jejich máma a prarodičů nejmladší dcera je opustila. Do televizního...  celý článek

Jane Fondová (Cannes, 17. května 2015)
Představuji si, jak umřu. Smrti se nebojím, říká Jane Fondová

Americká herečka Jane Fondová (79) na svůj věk vypadá neuvěřitelně skvěle a vitálně. Filmová legenda však přiznala, že přemýšlí o smrti. A dodala, že se jí...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Od hltače po požitkáře. Osm typů jedlíků, aneb jsme to, co jíme?

Jídlo už dávno nemá jen funkci utišení hladu. Žijeme v době, kdy se z vaření stal módní trend. Jíst musíme všichni a stravování podle současných trendů patří k...  celý článek

Další z rubriky

ilustrační snímek
Někteří rodiče si stěžují pořád a na všechno, říkají učitelé

V posledních letech je patrná změna ve vztahu učitelů a rodičů. Učitelé si často stěžují na neustálé požadavky a někdy až agresivitu ze strany rodičů, kteří...  celý článek

ilustrační snímek
Tři přesvědčení, která získáme v dětství a neseme je až do dospělosti

I když si to občas nechceme připouštět, naše dětství mělo nepochybně velký vliv na to, jací lidé se z nás později stali. Podle odborníků v dětství vznikají tři...  celý článek

ilustrační snímek
Není vaše dítě osamělé? Víme, jak mu pomoci získat nové kamarády

Pokud je vaše dítě spíše introvertnější typ, možná jste si již někdy položili otázku, zda se necítí osaměle a neprospělo by mu víc kamarádů. Přinášíme vám...  celý článek

Další nabídka

Arome.cz

Jemné metalické líčení: Jediný třpytivý makeup, se kterým můžete i do práce
Jemné metalické líčení: Jediný třpytivý makeup, se kterým můžete i do práce

Patříte mezi milovnice třpytek, ale nemůžete si dovolit nosit do práce příliš výrazné líčení? Sáhněte po metalických očn... celý článek

Kočárky, které přežijí i dva raubíře.
Kočárky, které přežijí i dva raubíře.

Přečtěte si recenze kočárků na eMimino.cz a vyberte ten nejlepší.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.