V pravoslavném Řecku o Velikonocích vládne slavnostní atmosféra a můžete dokonce potkat procesí věřících.
Tradičními pokrmy jsou polévka majiritsa z jehněčích vnitřností nebo tsurekia, tedy jakýsi mazanec, v němž jsou zapečená nabarvená vajíčka. Ta se ostatně barví pouze na červeno, jakožto symbol Kristovy krve. Rodiny se tradičně scházejí u rožnění jehňat nebo kůzlat.
V Německu podle tradice děti v neděli ráno na Hod boží hledají v trávě vejce, které jim tam zanechá zajíc.
V Rusku se určitě setkáte s velkolepou hostinou, kde nesmí chybět pascha. Je podobná mazanci a peče se ve tvaru useknuté pyramidy. Má tím symbolizovat hrob Gospodina.
Podobně jako v Německu i ve Velké Británii nosí vajíčka zajíc. Vejce jsou tu nejsilnějším symbolem, a nejen ta slepičí, také krocaní, pštrosí, bažantí a podobně. Tradice malování kraslic tu však neexistuje, v obchodech prý najdete maximálně vajíčka čokoládová.
Ve Skandinávii zase mají březové metly, podobné našim pomlázkám. Nechodí se s nim však o Velikonočním pondělí, ale už na Velký pátek.
