Když na stůl vyskládala obsah Bára Tachecí, vedle předpokládatelných věcí se objevila třeba i palička na maso. Vyrazila si už teď koupit vánočního kapra?
„Touhle paličkou do země zamlátím sloupky a pověsím na ně tenhle vzkaz: Toto je test dobroty. Neparkujte tu v pátek mezi 13. a 16. hodinou. Bude tu stěhování. Zítra se totiž stěhuju,“ vysvětluje. Ve své nejoblíbenější tašce teď nosí i metr, shání totiž police.
„Pokud počítám kabelky, které opravdu nosím, pak jich mám takových čtyřicet kusů. Mám ráda všechny, podle příležitosti a oblečení je hodně střídám.“ (Vlaďka Erbová) |
Eliška Hašková-Coolidge, expertka na etiketu, která mimo jiné radila i pěti americkým prezidentům, dostala první kabelku v roce 1950 od otce. Bylo jí devět let a zrovna se zabydlovala v Americe, kam její rodina emigrovala.
„Byla červená, látková, se skotskou kostkou, sportovní styl,“ vzpomíná. Vešel se do ní kapesník, blok, tužky, doklady, klíče, brýle a šátek.
Teď má kvalitní koženou, o značce ani ceně nechce hovořit. Kupuje si pořád stejnou, tato je už pátá v řadě, v průměru jí vydrží deset let. Na večerní akce má i úspornější variantu: brýle zbaví pouzdra, obalí je kapesníkem, z peněženky si vezme jen bankovku a zavře ji do kapsy na zip.
Bára Tachecí
Eliška Hašková Coolidge
Nejen pro Báru Tachecí nepochopitelný minimalismus. Vyrazit někam bez peněženky? „Dáma by stejně peníze nosit moc neměla. Platí přece muž,“ tvrdí Coolidge. Zní to jako z filmu pro pamětníky. Ne že by dnes muži byli obecně většími škrty, spíš je stále víc žen, které by se cítily nesvé, kdyby za sebe nechaly platit.
Šminky a papírové kapesníky do kabelky nepatří
Coolidge také přijde nevhodné, aby v kabelce byly papírové kapesníky, žvýkačky nebo hodně šminek. „Malování je intimní záležitost, dáma by se neměla zkrášlovat na veřejnosti, ale na toaletě nebo doma. Totéž se týká žvýkání. To je přípustné jen v soukromí. Nejsme přece krávy,“ myslí si Coolidge.
Používat papírové kapesníky jí přijde jako projev lenosti. „Látkový je mnohem elegantnější. Samozřejmě musí být vyžehlený a denně čistý. Dřív to byla tradice. A většina dam ve Francii nebo Anglii i teď používá látkový, tak proč to nejde u nás?“ ptá se Coolidge.
Obsah kabelky o ženě poví mnohé. Coolidge je akurátní, Tachecí rozverná, hravá, vtipná. Modelka Erbová elegantní. Dietoložka Kateřina Cajthamlová zase praktická. Miluje kabelky s kapsami. Má jich celkem jedenáct – pět vnějších a šest vnitřních.
Ramena zatěžujeme čím dál více
Většina oslovených dam na dotaz, kolik jejich kabelka váží, ji v ruce potěžkala a řekla: „Zhruba pět kilo.“ Jen Cajthamlová s ní utekla za plentu ve své ordinaci a hlásila: „2,8 osm kilo. A ještě jsem zapomněla půllitrovou vodu, takže 3,3.“
Dnes si vzala odlehčenou verzi. Ale běžně váží prý i deset kilo. „Přijdou jen tři pacienti, mám čas na oběd, tak v ní nejsou dvě krabičky s jídlem. A nečeká mě přednáška, chybí i laptop.“
Objem kabelek se opravdu zvětšuje. „Ty na každodenní nošení jsou v průměru stále větší a větší,“ tvrdí Konstantina Hlaváčková, která se zabývá historií módy v pražském Uměleckoprůmyslovém muzeu. Souvisí to prý s emancipací, technickým pokrokem i s tím, jak je společnost konzumní.
Povolání i denní program určuje, co mají ženy pověšené na rameni. Když míří do práce předsedkyně Sněmovny Miroslava Němcová, mívá na něm hned dvě kabely. Jednu velkou šedivou, v níž skrývá ještě černou večerní kabelku. S pískovou střední chodí po Sněmovně i na oběd.
„Přes přesný itinerář na každý den do konce roku musím být připravená i na neohlášenou slavnostní party. V každé kabelce mám, co je třeba, a než s ní vyrazím, jen do ní rychle přehodím mobil, doklady a peněženku.“
Do té večerní vlastně dvě. Manžel si dává věci k ní, nechce je nosit po kapsách. „A to je přesně ten důvod, proč by nám měli muži kupovat kabelky,“ říká s úsměvem Němcová.
Jakou brašnu máš, taková jsi
Tu sváteční má Němcová už deset let, o nové zatím neuvažuje. Ale jedno ví jistě: bude mít zase klasický tvar. Konzervativního politika v sobě nezapře. „Nemám odvahu na experimenty.“
Finanční limit na kabelku má 20 tisíc korun. „Ale takovou jsem ještě neměla. Přijde mi to jako vyhazování peněz. I proto většinou kabelku nosím, než se rozpadne.“
Cajthamlová má limit ještě o polovinu menší. „Na drahou se podívám v obchodě a řeknu si, že ta z krokodýla po babičce je hezčí. Ve Švýcarsku se mi moc líbila jedna za 45 tisíc korun, měla snad doživotní záruku, ale co s ní? To bych nemohla nosit ty ostatní. Přišlo by mi to líto.“
Iva Pazderková
Vlaďka Erbová
Podle stylistů se však na kabelce šetřit nevyplácí. „Nebojte se utratit za kabelku víc než za šaty. Je to lepší investice vzhledem k tomu, jak často ji používáte,“ říká Coolidge. Podle ní by měla mít žena tři kvalitní kabelky – do práce, na večer a na sport.
Kabelka je pro ženu ukazatelem příslušnosti k určité třídě, podobně jako pro muže hodinky. Říká se, že bychom měli mít na ruce strojek zhruba za svůj měsíční plat. Jak je to s kabelkou? „Kvalitní kožená vyjde na 10 tisíc. Nemusí být značková. Ta stejně z ženy dámu neudělá,“ tvrdí Coolidge.
