"Hodně se projevují vlivy jiných kultur, a to nejen té západní," vysvětluje pražská dětská psycholožka Lenka Čadová.
Rodiče jsou podle ní mnohem benevolentnější, připouštějí diskusi s dětmi, chápou jejich potřeby a rozvíjejí jejich konkrétní zájmy.
Psycholožka navíc ze své zkušenosti soudí, že mnoho rodičů bere zasvé různé alternativní vlivy, třeba přístupy z indiánské kultury.
"Ty mě osobně hodně oslovily - tamní výchova je hodně zaměřena na prarodiče a navíc se při ní netrestá. Úkolem rodičů je zejména milovat dítě, napomíná ho někdo jiný," vysvětluje psycholožka rozdíly.
Naopak tvrdí, že hodně volná výchova založená na v podstatě absolutní absenci zákazů a trestů se tady neprosadila. "Rozhodně se s tím běžně nesetkávám," říká psycholožka Lenka Čadová.
Mám tě ráda
Právě již zmíněné lásky k dětem se týká kromě větší liberálnosti druhá velká změna v české výchově - rodiče přestávají mít zábrany v tom, aby dali svým potomkům najevo, že je mají rádi.
"V amerických filmech nám to mnohdy připadalo falešné, ale ono je to hodně důležité," říká Lenka Čadová. Podle ní je dobře, když rodič dítěti řekne, že ho má rád, a klidně ho i políbí na veřejnosti. Takové dítě si je pak mimo jiné více jisté samo sebou.
Budeš mít všechno, neboj
A ještě jeden trend je více než patrný zejména mezi rodiči, kteří si pořizují často jediné dítě po zralé úvaze a až po třicítce.
"Snaží se mu poskytnout všechno, co je k mání - má nejlepší kočárek, všechny možné výchovné hračky, spoustu podnětů od rána do večera," popisuje takové rodiče psycholožka Markéta Veselková.
Někdy se může stát, že dítě je natolik zahlceno původně pozitivními podněty a pozorností, až ho to zmáhá a neumí se pak třeba na druhou stranu zabavit samo. A je třeba si dát pozor na jedno riziko.
"Mohlo by se stát, že by rodiče nahrazovali materiálními požitky nedostatek citů a času," říká psycholožka Čadová.
Na druhou stranu, právě zmíněná skupina rodičů přistupuje k výchově hodně zodpovědně, a je proto možné, že se podobnému riziku vyhne.
"Bohužel je však mnoho lidí, kteří nad výchovou nijak nepřemýšlejí. Když si pořídí psa, koupí si k němu příručku, ale o dětech si myslí, že je zvládnou sami," říká Čadová.
Kdo si nenechá poradit
Rezervy podle ní zůstávají především ve výchově nejmenších dětí krátce po narození, které ještě neumějí své potřeby dát najevo.
"Setkávám se často s tím, že matky samy cítí, že by se měly s dítětem mazlit, ale dají si namluvit třeba od příbuzných, že by ho tak rozmazlily, a nechají ho třeba raději takzvaně vyřvat," popisuje Lenka Čadová.
Rodiče tak své děti frustrují - měli by se přitom naučit více věřit svým pocitům, případně se poradit s odborníky.
Co dělat při potížích?
• Problémy jsou normální
I u toho nejméně problémového dítěte čas od času narazíte ve výchově na nějakou těžkost - může se třeba začít vztekat, může se přestat snášet se sourozencem, mít problémy ve škole a podobně. Zkuste zjistit příčinu a od ní začít s řešením. A to co nejdříve, než se celý problém prohloubí. Někdy však podobné výkyvy žádnou zjistitelnou příčinu nemají a jsou prostě součástí vývoje vašeho potomka.
• Děti příliš neporovnávejte
Je velká chyba stále porovnávat své syny nebo dcery s jinými dětmi nebo mezi sebou navzájem, ať už jde o to, co umějí, jak se učí nebo jak se chovají. Malé rozdíly se objeví vždycky. Zpozornět byste měli, teprve když se vaše dítě skutečně výrazně a dlouhodobě v nějakém směru vymyká.
• Poraďte se s odborníkem
Pokud cítíte, že potíže s dítětem už nezvládáte - nevíte už, co ještě zkusit, případně jste navíc ještě psychicky nebo fyzicky vyčerpaní a navíc máte pocit, že problém s dítětem přerůstá i do problému manželského, nastává čas na poradu s odborníkem. Nejlépe s dětským nebo rodinným psychologem nebo praktickým lékařem, kteří vám poradí, co dělat dál.
• Nedejte na pochybné rady
Na trhu je k mání spousta příruček radících, jak zvládnout výchovu - berte je pouze jako inspiraci, nikoli jako návod. Tak totiž většinou nefungují. Podobně přistupujte k radám příbuzných a přátel. Klidně je vyslechněte, ale netrapte se tím, pokud je nechcete brát vážně - je to vaše právo. Pamatujte na to, že vy dítě znáte nejlépe.
