Moderní výchova dětí: méně facek, více diskusí

Ahojda.

Mam desetiletou dcerku, ktera mi dela starosti. Potiz je v tom, ze pres veskerou snahu o komunikaci se nam nedari najit pricinu problemu - neustale lze, podvadi a nechce jist.

Muzete mi nekdo poradit, jak se s tim vyporadat?

Re: Moderní výchova dětí: méně facek, více diskusí

Taky jsem ten problém měla. V rozporu s tímto článkem se mi svědčilo jedna častá nečekaná dobře mířená. Lepší, než systématické bití s přivazováním, nebo třeba hodinové klečení na tvrdém lině (to moc nefunguje, navíc vaše podvodnice by podvádělai v kleku že by si sedala na paty, když by jste se na ní zrovna nekoukala). Dítě musí mít respekt.

no nevim

Je mi 13. Věk 8 až 11 jsem strávila v U.S.A.  Nemám pocit že by mé rodiče nějak ovlivnoval moderní styl

výchovy. Občas facka, celkem málokdy, trocha domluvy, v podstatě od věku co to jde se věci prostě dějí, a pokud ne spravne, teprve potom se to řeší.

A k sprostým slovům, já i kamarádky používame spíše ty slabší, p***l, h***o, d***l. Nikdy  bychom neřekli třeba p**a.Jsme 4 děti, bohužel z výchovy v věku 2-5let si toho příliš nepamatuji.

Kde berete ty informace o výchově v zahraničí V americe, uznávám byli některé děti nevychované ale byli i normální rodiny.

A hlavně, myslím si že výchova každého dítěte je na rodičích, a na každé dítě platí něco jiného.

d***l?

to neznám...

zlobí

Dotaz: Mame 2,5 letého syna. Občas musíme řešit jeho záchvaty vzteku, když není po jeho. Zkoušíme mu všechno vysvětlovat a řešit v klidu, ale veškeré argumenty jsou k ničemu, protože řve a vzteká se. Někdy dostane i na zadek, ale nic moc se tím nevyřeší. Poradte prosim co delat? Zkouším i metodu co jsem viděl v tv. Když se moc vzteká ,tak ho vzít do náruče,pevně ho opatrně obejmout(sedim).A vydržet dokud se neuklidní. Přitom mu říkám ,že ho mame rádi,ale že nesmí zlobit a co udělal špatně.     

Re: zlobí

Předem si rozmyslete,co mu povolíte a co ne.Jednotný by jste měl být s manželkou,aby dítě vědělo,kde má hranice.

Pak pokud něco požadujete, trvejte na svém,nesmíte ustupovat.Nejhorší je mu ustoupit,aby jste už měl klid.Pokud jednou povolíte záchvatu bude to zkoušet znovu,nebo se bude vztekat ještě víc abyste povolila.Samozřejmě,když tak dosáhne svého,bude to dělat příště zase.Pokud to půjde vyvarujte se zbytečným konfliktům. Chce to hlavně důslednost,ale když má 2,5 roku začíná si prosazovat svoje. Samozřejmě záleží jakou má dítě povahu,pokud je dítě hodně živé nedivte se ,že se takto projevuje.

Někdy je lepší zachovat klid,dítěte si nevšímat a pak počkat až se uklidní a vše mu vysvětlit.

Věřte,že jsem si to taky prožila,chce to pevné nervy,tak držím palce.

Jak dítě povyroste,tak to taky přejde,ale důslednost se vám vyplatí,že to co říkáte myslíte vážně,aby vás poslouchlouchalo.

Když dítě ve vás vidí autoritu

nejsou potřeba pohlavky.Kdo se tím řídí nemá problém a má pohodovou rodinu.

Moderní výchova?

Příkladem takové moderní výchovy dětí je Celtic, Jekal a další zdejší experti.

Moderní to možná je, ale je to správné?

Re: Moderní výchova?

To chceš říci,že jsou to teprve pubescenti

vice facek............

vice facek,mene diskusi - mene spratku.Rath,Paroubek,Topolanek,Ivan Langer.Ti vsichni jsou idealem jak vychovat ty nejlepsi osobnosti.

Re: vice facek............

Tak u těchto jedinců skutečně ještě platilo,škoda rány která vedle padne.Buhužel padla vedle dost často.

jojo

méně facek, více diskusí = více spratků

"Pořídit" si jedno dítě

a ještě je zkazit, to se pak nepohoršujme nad tím, že vymíráme numericky i morálně.

Diskuze?

¨Když pětileté děcko něco chce a začně vzteky fialovět a kopat, tak není prostor na diskuzi. Musí se stanovit určité mantinely. Já nejsem zastáncem bití, ale mám dva syny, jednomu je 14 a druhému 12, a diskutovat se s nimi rozumně dalo až tak od 11 let. Malé dítě musí mít vedení od dospělého a ne ho nechat aby si vybíralo co chce a co ne a dospělý se pak mohl přetrhnout aby mu přáníčko splnil. Co ten dospělý potom bude dělat za pár let, až si začne vybírat náročnější záležitosti, které už tak lehce splnit nepůjdou. 

tresty

fyzické tresty ano,ale pouze jako poslední a pokudmožno výjmečný trest....

moje matka doma vládla pevnou rukou - ano, jsem zřejmě velmi slušně vychovaná holka, která třeba jen při pomyšlení na to zapéct školu měla mžitky před očima, dobře jsem se učila, poslouchala, nedělala blbosti...

ale k čemu mi to je, když mám na dětství jen špatné vzpomínky, jsem nesebevědomá a introvertní a své matky se bojím jak kříže a nenávidím ji ? že náš vztah byl ukončen mými osmnáctými narozeninami, kdy jsem zmizela a od té doby jsem ji potkala ( a to čistě náhodou) maximálně u babičky na vánoce???

příliš časté fyzické tresty, které navíc nejsou plně vysvětleny ( proč, za co, jak je to správné atd.) jsou jen ubíjením dětské osobnosti....

Re: tresty

To mi je líto. Je to ale ukázka extrému. Stejně jako je extrémem rezignovat na výchovu a o všem jen brebentit.

Nechci být vlezlý, ale podle tvého popisu to na mě dělá dojem, že vaši asi nežili spolu, že? To bývá pro matky nejhorší situace, když musí být doma mámou i tátou.