Italská stylistka Barbara Martelo na týdnu módy v Paříži (leden 2017)

Italská stylistka Barbara Martelo na týdnu módy v Paříži (leden 2017) | foto: Profimedia.cz

V čem přežít městské mrazy. Nosí se ultratenká vlákna i obří péřovky

  • 19
Na horách někdy stačí se pořádně nabalit, ale zima ve městě si žádá promyšlené vrstvení. Zvlášť když víme, že budeme chvíli venku a chvíli v přetopené místnosti nebo dopravním prostředku. A ještě bychom u toho rádi vypadali stylově. Máme pár tipů, jak na to vrstvu po vrstvě.

Termoprádlo není jen na sport

Naopak, díky dlouhodobému trendu „athleisure“ a díky poptávce po funkčním městském oblečení je právě teď velice žádané. Termo materiály se totiž umí přizpůsobit i prudkým změnám teplot; v zimě hřejí, v teplém prostředí chladí a odvádějí pot. Začněte u prádla či spodních vrstev oblečení a nezapomeňte, že funkční tenká látka dokáže zahřát více než zdánlivě tlustý svetr z akrylu nebo bavlněná mikina.

Vyznavači přírodních variant by měli volit spodní tílka, trička, prádlo a ponožky z vlny merino nebo angorské vlny s nízkou gramáží. Ty se na výrobu funkčních oděvů používaly dávno předtím, než se slovní spojení „funkční oděv“ vůbec vžilo, a ve zkoušce časem obstály.

Ale něco do sebe mají i moderní syntetické směsi. Dívejte se po technologiích, jako je česká Moira TG 900: patentovaná varianta polypropylenových vláken. V Japonsku zase vyvinuli směs polyesteru, akrylu, rayonu a spandexu v česané úpravě, která je hladká a výjimečně hřejivá. Navíc obsahuje kapku arganového oleje pro výživu pleti.

Termo tričko z merina, Fjällräven

Tílko s technologií HeatTech, Uniqlo

Najděte si svou vlnu

Na druhu vlny záleží, ať už si vybíráte svetr, termoprádlo, nebo pletenou šálu. Jak už jsme naznačili, nejlepší termoizolační schopnosti mají vlna angorská a zejména vlna z ovcí merino, které se chovají v Austrálii a ve Spojených státech. Je měkká, prodyšná a kromě termoprádla se z ní vyrábějí i tenké a funkční svetry, čepice a klobouky, ale i přikrývky či fusaky.

Nejjemnější vlna je ta z angorského králíka. Její vlákno je na povrchu mastné, takže se lehce elektrostaticky nabíjí, udržuje v sobě teplo a navíc odpuzuje vlhkost. Je to skvělá volba při výběru svetru i termoizolačního prádla. Podobná, ale ne stejná je vlna angorské kozy, které se říká mohér a která se používá spíše na výrobu módních kousků. To samé platí pro kašmír, vlnu kašmírské kozy, která skvěle zvládá změny teplot, ale už si za ni trochu připlatíte.

Fedora z merino vlny, Yellow 108

Kašmírový svetr s rolákem, COS

Mohérový cardigan, Acne Studios

I klasická ovčí vlna dobře hřeje – asi třikrát lépe než bavlna – a díky novým technologiím už dávno neplatí, že musí kousat. Většina vlněných oděvů se dnes vyrábí z jemných vláken a je na dotek velice příjemná. Syntetickou, veganskou a čím dál populárnější variantou ovčí vlny je akryl, který je lehký, poměrně příjemný a cenově dostupnější. Před zimou sice ochrání, ale tak dobře jako pravá vlna nebo moderní funkční materiály neposlouží.

Jen se tak trochu zachumlat

S vlněným kabátem možná v minusových teplotách nevystačíte, ale v kurzu jsou i bundy, hlavně ty péřové. Kouzlo spočívá v oversized až architektonických střizích, ve kterých nebudete vypadat namačkaní jako sardinky ani nafouknutí jako pneumatiky.

Naopak bude na první pohled bude jasné, že víte, co se nosí. Netradiční péřové bundy se ostatně objevily na přehlídkách módních domů, jako jsou Balenciaga, DKNY, Stella McCartney nebo Alexander McQueen.

Prošívaný bomber, Stella McCartney

Péřová bunda, Balenciaga

Oversized péřovka, H&M