Lázeňská města argumentují dlouhou tradicí a nespornými výsledky. Česká lékařská komora a ministerstvo zdravotnictví zase potřebnými úsporami a tím, že lázeňská léčba není vždy efektivní.
Odborníci nyní dokončují nový seznam nemocí, se kterými by pacienti jezdili do lázní za peníze zdravotních pojišťoven. A počítají s tím, že tento seznam bude mnohem kratší než původní.
Dnes na lázeňskou léčbu pojišťovny vydají až tři miliardy korun. V příštím roce by to mělo být o půl miliardy méně. A jednotlivé lázně se dnes začínají bát o živobytí.
Rehabilitace musí být včasná
O plýtvání v lázeňské péči si odborníci povídají již roky. Medicína dnes umí provést operaci tím nejšetrnějším způsobem, za tři dny po ní může být pacient propuštěn. I tak má ale nárok na lázně. Podle seznamu, který je dnes aktuální, můžete jet na procedury po běžné laparoskopické operaci žlučníku či slepého střeva. Přitom doby, kdy pacientovi zůstala jizva přes půl těla a nutně potřeboval minimálně měsíční rekonvalescenci, jsou dávno pryč.
Co se zřejmě změní- Po nekomplikované operaci žlučníku či slepého střeva se do lázní již nepodíváte. Stejně tak mají zřejmě smůlu pacienti s vyšším krevním tlakem, lehčí diabetici či nemocní s alergickou rýmou. - Někteří pacienti budou moci lázně využít jen jednou nebo dvakrát v životě. - Příspěvkovou péči budou pojišťovny hradit jen na čtrnáct dní, místo dosavadních tří týdnů. |
Přidává se také Česká lékařská komora. Je přesvědčena, že způsob léčby v některých lázních je zastaralý a do dnešní moderní medicíny nepatří. "Je třeba pacienty k rehabilitaci dostat do lázní včas. Popíjení minerálek na potíže se žlučovými kameny je sice příjemné, ale nemá být hrazeno z veřejného zdravotního pojištění," říká prezident České lékařské komory Milan Kubek a upozorňuje, že důležité je zejména načasování. Pokud totiž není léčba včasná, postrádá jakákoliv rehabilitace smysl.
S vysokým tlakem do lázní? Jen ty nejtěžší případy
Ministerstvo zdravotnictví chtělo původně, aby nový seznam začal platit od Nového roku. Ještě začátkem minulého týdne však nebyly změny jasné, nezačalo ještě ani vnější připomínkové řízení. A tak na nátlak Svazu léčebných lázní ČR přistoupilo ministerstvo na odklad. Nový seznam by měl platit od poloviny roku 2012.
Jaké změny by novela měla přinést? Resort nechce zatím příliš podrobností zveřejnit. Již dříve ale některé indikace do médií unikly, informovala o nich právě MF DNES. Smůlu by tak nově měli mít lidé s vysokým tlakem, lázně by dostaly jen ty nejtěžší případy, ostatní pacienti by jen doma zobali pilulky.
Omezení nastanou také u nemocných, kteří prodělali již zmíněnou operaci žlučníku. Ta se dnes provádí bez větších potíží a pacienti nárok na lázně ztratí. Nárok zůstává jen u komplikovaných chirurgických zákroků.
Částečně hrazená péče jen na dva týdny
Zkrátit by se měla také doba pobytu. Nyní pacienti mohou v lázních zůstat až 28 dní a pobyt se jim může prodloužit. Nově by se mohla základní délka pobytu zkrátit na 21 dní a o možnosti prodloužení smějí rozhodnout jen revizní lékaři pojišťovny. Velká změna čeká ty, jimž pojišťovna hradila takzvanou kompenzační lázeňskou léčbu. Tedy jen procedury. Místo tří týdnů jim pojišťovna bude hradit vždy jen dva.
"Tím se zpřístupní pro starší lidi, kteří na tři týdny nemají peníze, i mladším, kteří si zase nemohou vzít tak dlouhou dovolenou," míní prezident Svazu léčebných lázní Eduard Bláha. Pojišťovny tak zaplatí sice celkově stejně, ale do lázní by mohlo přijet více lidí, kteří utratí více peněz.
Lékaři se přou, jestli budou pacientům dvoutýdenní pobyty stačit. Někteří tvrdí, že nejlepší je plná třítýdenní kúra, jiní, že dva týdny jsou lepší než nic. "Když je někdo vážně nemocný, dostane komplexní, tedy plně hrazenou péči na tři týdny. Pokud jsou jeho potíže méně vážné, dostane příspěvkovou péči na čtrnáct dní. I za tuto dobu můžeme pacientovi vysvětlit, jak se o sebe má starat, jak cvičit a co pro sebe dělat," popisuje prezident Svazu léčebných lázní Eduard Bláha.
Lázně budou muset hledat nové klienty
Nezkrátí se jen doba pobytu, ale také četnost takových výjezdů. Nově by tak u některých nemocných platilo, že se do lázní podívají maximálně dvakrát za život. Ani tady ale ještě není úplně jasno.
"Ministerstvo třeba chce, aby se s artrózou jezdilo do lázní jen na doléčení po operaci. My ale víme, že je to úplně špatný přístup, celá řada lidí má artrózu, která se z nějakého důvodu neoperuje, byla by škoda, kdyby se jim odpíralo zlepšení stavu třeba jednou za dva roky," dodává Bláha.
Více komerčních služeb, více prevence
Lázně nyní vymýšlejí, jak se na nové podmínky adaptovat. Samoplátci totiž jezdí v drtivé většině případů do lázní maximálně na týden. Aby se lázním podařilo ztrátu jednoho pacienta hrazeného pojišťovnou vyrovnat, budou muset sehnat tři přímo platící. To znamená, že by se počet lidí, kteří se každoročně do lázní vydávají na vlastní pěst, musel několikanásobně navýšit.
Svaz léčebných lázní se už dnes obává konkurenčních bojů. "Cesta cenového podbízení není tou pravou - vše, a tedy i péče o zdraví, má svou cenu. Dumping je jen krátkodobé opatření, které vede ke snížení kvality péče," soudí viceprezidentka svazu Marie Rebjonková. Takové obavy dávají tušit, že se ceny ještě pohnou. Měnit se ale bude zejména nabídka poskytovaných služeb. Důraz chtějí klást zejména na prevenci.
"U nás prevence vůbec nefunguje. Pojišťovny na ni dávají minimum, přitom se lidstvo topí v civilizačních chorobách," dodává Bláha.
Novinkou jsou tak třeba manažerské preventivní programy. "Zjistíme funkční stav jednotlivých orgánů v těle klienta a následně cíleně léčíme. Musíme naší populaci vysvětlit, že je nutno do sebe včas investovat," tvrdí Rebjonková. Lze předpokládat, že poroste nabídka také běžných wellness služeb.
Pacientů, kterým hradí pojišťovna celý pobyt, ubývá dlouhodobě. V lázních se objevuje více hostů, kteří si procedury i všechny další náklady hradí sami. V minulém roce si zadarmo do lázní vyjelo 107 tisíc lidí, celý svůj pobyt si hradilo 115 tisíc lidí.
