Mirka Čejková

Mirka Čejková | foto: archiv TV Prima

Mirka Čejková: Potřebuju víc než jen nakupovat, vařit a zdobit

  • 8
Když si vzala golfistu Alexe Čejku, kdekdo jí záviděl. Jezdila za ním do Spojených států, psalo se o velkých částkách, které vydělává. Postavili dům, narodili se jim dva zdraví kluci. Jenže pak se stala nejznámější českou „zoufalou manželkou“.

ČTĚTE TAKÉ: Zelené vdovy. Ženy, které peníze a blahobyt donutily žít v blahobytu

Chovala se totiž tak, jak se od ženy úspěšného muže neočekává. Vztah skončil rozvodem.

Cítila jste se někdy jako zelená vdova?

Dříve jsem ten fenomén nebrala jako své téma. Vycházela jsem z toho, že záleží na ženě, jak si život zařídí. Pokud je činorodá a má spoustu energie jako já, nemůže ji uspokojit, že přerovnává sošky v obýváku. U mě to nebyla klasická situace, kdy si ženská bere bohatého mužského s vědomím, že nebude pracovat. Můj bývalý muž, o kterém je řeč, trávil čtrnáct dní tady, čtrnáct na turnajích a mně to přišlo ideální. Myslela jsem, že budu mít svou práci, on svou, a když bude volno, pojedeme jako rodina na hory.

Nebylo to tak?

Ne. Zpočátku se každému chlubil, že jeho žena je workoholik, protože to bylo něco jiného, než jak fungovaly ostatní manželky. Pak chtěl, abychom se přestěhovali do Ameriky s tím, že budu pracovat i tam. Jenže tam jsme se harcovali po motelech a jediné, čím se zabýval, byl golf. Nešel mu podle jeho představ, a tak my jsme byli jen problém. Ale ten odmítal řešit.

Jaký je život manželky úspěšného golfisty?

V Americe se předpokládá, že manželky doprovázejí golfisty na turnajích. Je pro ně organizovaný program, stejně třeba jako na vědeckých konferencích a všude, kam přijíždí muž „s doprovodem“.

Co to obnáší?

Většinou odvoz do nákupního centra. Taky je na turnaji možnost nechat si pohlídat děti. Já jsem ale žila jinak. No a život manželky golfi sty, kterému se momentálně nedaří, je o poznání horší. Jeho tým řekne, že za to může manželka, protože nevytváří patřičně idylickou atmosféru.

Znám ženy, kterým by takový život vyhovoval.

Všimla jsem si, že v Americe řeší problém zelených vdov spíše Evropanky. Nejsme zvyklé, že bychom nemohly pracovat, pokud chceme. Sice téměř každá Američanka má univerzitu, protože ty jejich vysoké školy jsou snad v každém menším městě a každá má semestr dějin umění a semestr nevímčeho. Ale diplomy pak stejně mají zahrabány někde pod výkazy o kojení, protože se stanou těmi plnohodnotnými matkami. K tomu mají servis domácích učitelů, chův a ony „reprezentují“.

Nedá se s tím počítat? Když si beru úspěšného muže, předpokládám, že v práci tráví hodně času.

Nebavíme se o zlatokopkách, které si vědomě braly bohatého muže. Jsou ženské, které si braly své muže v době, kdy ještě nebyli na vrcholu. Pak jednou ten mužský přijde a říká: Já vydělám dost na to, abys nechodila do práce. Představte si zdravotní sestru, která chce zpět do zaměstnání a muž jí říká: Co blázníš? To chceš jít dělat za deset tisíc, když ti dávám mnohonásobně víc? Ovšem proč muži takto uvažují, to je otázka pro psychologa.

Vašemu muži vadilo, že jste chtěla pracovat?

Náš vztah ztroskotal na něčem jiném.

Na čem?

Na komunikaci. Když se Alexovi nedařilo v golfu, přestal se s námi bavit. Připadá mi normální, že ženská chodí do práce a zároveň vytváří zázemí doma. Mám tolik energie, že zvládnu pracovat, uvařit guláš a ještě mužskýmu namasírovat nohy, když je unavený. Ale musím cítit zpětnou vazbu. Nestačí mi, když bouchne peněženkou o stůl a řekne, že je to důkaz lásky. Jednou mi sypal na hlavu bankovky a říkal: Vždyť to všechno dělám pro tebe, pro rodinu. Měl pocit, že pro nás dělá maximum, když vydělává přece peníze. Ale děti potřebovaly tátu, ne jen peníze.

Trváte na tom, aby muži jezdili s rodinou na dovolené?

Když jsem byla malá, rodiče sbalili do staré škodovky vařič a konzervy a vyrazilo se do Bulharska. Celou cestu v autě jsme mluvili, smáli se. Taková dovolená je pro dítě víc než tři týdny v luxusním hotelu. Když jsme se rozešli s manželem, vzala jsem všechny tři děti a jela na Malorku. V depresi jsem pozorovala rodiny, které tam byly s tatínky. Taťkové seděli u snídaně s mobily, dávali pokyny sekretářkám a obchodním partnerům a byli naštvaní, že nejsou ve firmách a nedrží prst na tepu doby. Manželky byly naštvané, že se jim nevěnují „aspoň na dovolené“.

Co když po mužích chceme moc?

Připadá mi, že chlapi to myslí dobře. Jen nechápou, že žena potřebuje i něco jiného než rozvážet děti do školy a zdobit dům.

Nejsou to od žen výmluvy? Stěžují si, ale ve skutečnosti se jim do práce nechce.

Samozřejmě. Někdo se chce vdát, aby nemusel pracovat. Pak se nudí a manžela podvádí s trenérem ve fitku. V Americe je běžné, že opravdu bohaté ženy se věnují charitě, protože nemusí řešit, čím se uživit. Dělají to, co si obyčejný člověk nemůže dovolit.

Tady se s tím nesetkáváte?

To se tady bohatí lidé zatím běžně dělat nenaučili. Dá se pomáhat i jiným způsobem. Hodně matek pomáhá ve škole i jako asistentky učitelů zejména na prvním stupni. Nebo když moje dcera byla v léčebnách, viděla jsem, kolik sestřičky mají práce. Postarají se o děti, ale už nemají čas a sílu se s nimi mazlit, povídat si a hrát. To je obrovský prostor pro dobrovolníky. Tak ať mi žádná ženská neříká, že se nudí a neví, co dělat.