Nabídka balených vod v obchodech je přitom velmi rozmanitá, a pokud už je většina lidí nějak rozděluje, pak většinou na perlivé, jemně perlivé a neperlivé. Maximálně na vodu a minerálky bez, nebo s příchutí.
Jenže rozdíly mezi těmito nápoji v umělohmotných lahvích jsou především v původu vody. Z jak kvalitního zdroje jsou a jaký je obsah prospěšných i škodlivých látek.
Podle údajů českého statistického úřadu v roce 1999 průměrný člověk vypil 47 litrů minerální vody. O osm let později stoupla spotřeba na 67 litrů ročně. |
Podle těchto kritérií se pak nápoje dělí na kojeneckou vodu, přírodní minerální vodu, pramenitou vodu (dříve nazývaná stolní) a pitnou balenou vodu.
Kojenecká voda
Platí pro ni nejpřísnější kritéria. Například obsah dusičnanů smí být maximálně 10 mg/l, sodíku 20 mg/l, přísné jsou i mikrobiologické ukazatele nebo požadavky na koncentraci sodíku.
Není možné ji jakkoli upravovat, ošetřovat, pouze ozářit UV paprsky pro zajištění čistoty výrobku. "Právě proto, že je u ní zakázána jakákoli úprava měnící její složení, je kojenecká voda jedinou balenou vodou, u které je zaručeno původní přírodní složení," vysvětlil František Kožíšek ze Státního zdravotního ústavu.
Kojenecká voda je vhodná nejen pro kojence, ale i k trvalému pití pro všechny.
V obchodech se rovněž vyskytují vody, které mají na etiketě napsáno "vhodná pro kojeneckou stravu". Kvalitou by sice měla být srovnatelná s kojeneckou vodou, ovšem na rozdíl od ní už prošla nějakou úpravou, takže její záruka stabilní jakosti už není tak silná. Jakýkoli zásah do vody je totiž hygieniky považován za určité riziko.
Přírodní minerální voda
Pochází z podzemního zdroje, který je kontrolován ministerstvem zdravotnictví. Obsah minerálních látek, kvalita a chuť minerální vody jsou stálé a pro daný zdroj charakteristické.
Minerální vody se dělí na pět typů: velmi slabě mineralizované, slabě mineralizované, středně mineralizované, silně mineralizované a velmi silně mineralizované.
Ke každodennímu pití se přitom hodí jen ty, které mají celkový obsah minerálních látek nižší než 500 miligramů v jednom litru, tedy ty "slabé". Všechny ostatní by se měly střídat s jinými nápoji nebo pít jen občas.
Kolik sodíku najdete minerální vodě
|
Může být sycena oxidem uhličitým, a to buď přímo ze zdroje (přirozeně sycená), nebo z jiného než přírodního zdroje (sycená). Oxid uhličitý může být rovněž odstraňován (dekarbonovaná), všechny úpravy musí být uvedeny na obale.
Pramenitá voda (dříve stolní)
Stejně jako minerálka pochází z chráněného podzemního zdroje, ty ovšem nejsou tak přísně sledovány.
Při její výrobě je možné používat úpravy, které zbavují vodu třeba železa nebo síry. Voda může být filtrována nebo upravována vháněním vzduchu s přídavkem ozonu. Nesmí se do ní přidávat žádné jiné látky s výjimkou oxidu uhličitého.
I zdroj pramenité vody může být vhodný pro přípravu kojenecké stravy, pokud splňuje příslušné limity.
Pitná balená voda
Vůbec nemusí pocházet z podzemního zdroje, může být stáčena i z veřejného vodovodu. Kvalitou je srovnatelná s vodou z veřejné sítě, takže může být mírně cítit po chloru stejně jako voda z kohoutku.
Může být upravována, aby se zamezilo množení bakterií, může být uměle doplňována minerálními látkami a samozřejmě i sycena oxidem uhličitým.
Typy minerálních vodVelmi slabě mineralizované (s obsahem rozpuštěných látek do 50 mg/l) nejsou příliš vhodné k dlouhodobé konzumaci právě kvůli příliš nízkému obsahu minerálních látek. Žádná česká minerálka do této kategorie nepatří. Slabě mineralizované (s obsahem rozpuštěných látek 50 až 500 mg/l) můžete pít bez obav každý den v neomezeném množství. Jsou vhodné pro všechny věkové kategorie, bez zdravotního omezení. Horní hranice pro obsah minerálních látek je stejná jako u kojenecké vody. Slabě mineralizovanou minerálkou je např. Excelsior. Středně mineralizované (s obsahem rozpuštěných látek 500 mg/l až 1500 mg/l), by měly být nedílnou součástí pitného režimu pro většinu populace. Na spodní hranici této kategorie najdete např. minerální vodu Ondrášovka s obsahem rozpuštěných látek 560 mg/l. Omezené pití minerálek je jedním z mýtů, vždy záleží na celkové mineralizaci. Pitná nebo pramenitá voda může mít větší mineralizaci než některé minerální vody. Silně mineralizované (s obsahem rozpuštěných látek 1500 mg/l až 5 g/l) mohou mít své omezení konzumace pro děti nebo lidi se zdravotním postižením. S 2 464 mg/l patří do této kategorie např. Hanácká kyselka. Ta je díky vyššímu obsahu jodu vhodná pro osoby s některými onemocněními štítné žlázy. Velmi silně mineralizované (s obsahem rozpuštěných látek vyšším než 5 g/l) patří mezi vody léčivé, prodávané většinou v lékárnách, pijte je pouze v případě, že vám to doporučí lékař. Mezi tyto vody patří např. Šaratica známá svými projímavými účinky. Je doporučována k léčbě při chronických zácpách a dalších zažívacích potížích. |