Střevní mikroflóra neboli mikrobiota či mikrobiom významně ovlivňuje lidské zdraví. Jídelníček současného člověka jí však rozhodně neprospívá. Vedle celkově nízkého zastoupení potravin rostlinného původu se postupně změnila i celková skladba jídelníčku.
Především v něm radikálně ubylo přirozených potravin a došlo k jejich nahrazení vysoce průmyslově zpracovanými jídly. Do popředí se dostává „junk food“, tedy strava o nízké nutriční hodnotě, bez potřebné vlákniny, zato s vysokým podílem cukru, soli a tuku. Zapomínáme na rozmanitost, vyhrává pohodlí a snadná příprava. Navíc v obavě z možné infekce žijeme v přehnaně sterilních podmínkách.
Bakterie, které pomáhají
„Mikrobiota je poměrně nový termín a můžeme si pod ním představit soubor všech mikroorganismů, které osidlují naše tělo. A pokud se jedná o střevní mikrobiotu, tak naše střevo,“ vysvětluje Karolína Hlavatá.
dietoložka Karolína Hlavatá
Základ pro střevní mikrobiotu se tvoří už v prenatálním stavu a pro její budování jsou důležité zejména první dva až tři roky života. Vliv má i to, zda se miminko narodilo přirozeně, nebo přišlo na svět císařským řezem.
„Mateřské mléko obsahuje ve velkém množství takzvané oligosacharidy, které fungují jako potrava pro prospěšné mikroorganismy, zejména pro laktobacily. A to je právě jeden z důvodů, proč je kojení tak důležité pro budoucí zdraví dítěte a pro nastartování imunitního systému správným směrem,“ připomíná dietoložka.
Vím, co jímProgram vychází z celosvětové iniciativy The Choices Programme, která definuje složení potravin odpovídající zdravé výživě na základě kritérií Světové zdravotnické organizace (WHO) a Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO). Značka „Vím, co jím" je určena především spotřebitelům pro jejich snadnější orientaci v nabídce potravin. Posláním značky je umožnit snadnější výběr výživově hodnotných potravin. |
Nejpozději v půl roce bychom pak kojenci měli začít nabízet příkrmy. „V současnosti se doporučuje co největší pestrost,“ říká Karolína Hlavatá. „To znamená nebát se různých druhů zeleniny a ovoce, zařazovat i různé obiloviny, mléčné výrobky, aby se dítě setkalo s co nejvíce možnými bakteriemi a zdroji vlákniny. Příkrmy by neměly být zaváděny dříve než před ukončeným 4. měsícem věku, ale zároveň by se nemělo otálet s jejich zaváděním po ukončeném 6. měsíci věku,“ doplňuje dietoložka.
Na složení mikrobiomu má ovšem zásadní vliv nejen výživa v raném dětství, ale také genetika, skladba stravy v dospělosti, pohybová aktivita, stres a užívání některých léků. Všeobecně známý je například negativní vliv antibiotik na střevní mikrobiotu.
Hlavně pestře
Dobrá zpráva je, že mikrobiota má schopnost přizpůsobit se změnám ve stravě. Pokud například zvýšíme příjem vlákniny, zeleniny nebo ovoce, a naopak omezíme přísun červeného masa, uzenin a masných výrobků, vzroste počet mikrobů, kterým tato strava prospívá.
A jak poznáme, že prostředí v našich střevech není zrovna v ideálním stavu? „Mikrobiota ovlivňuje naše zdraví komplexně. Nesoulad nemusíme poznat buď vůbec, nebo se může jednat o zažívací potíže, třeba ve smyslu dráždivého trakčníku, průjmy, zácpy, ale mohou to být i deprese či zvýšená náchylnost k infekcím,“ míní dietoložka.
Seriál o zdravém stravování Během sedmi týdnů vám každou středu v seriálu připraveném s iniciativou „Vím, co jím“ přineseme rady, jak se zdravě stravovat a orientovat při výběru potravin. |
Narušená střevní mikrobiota se podílí na poruchách imunity, systémovém zánětu a ateroskleróze. Má vztah k zánětlivým střevním onemocněním, jako je například ulcerózní kolitida a Crohnova choroba, nádorovým onemocněním, k cukrovce 2. typu a k obezitě.
Mikrobiota obézních jedinců totiž štěpí efektivněji především sacharidy, do krve se jich dostane více, a proto se tělo potýká s vyšším energetickým příjmem. Oproti tomu štíhlá populace více těchto přijatých sacharidů vyloučí.
Mikroobyvatelé našich střev ovšem ovlivňují i naše chování a stavy duše. Některé z chemických látek vytvářených střevní mikrobiotou komunikují s centrální nervovou soustavou a ovlivňují tak nejen pocity hladu, ale i náladu a chování. Zvažován je i vztah k celé řadě psychických onemocnění, jako jsou deprese, úzkosti nebo dokonce autismus či schizofrenie.
Strava pro zdravá střeva
Dosáhnout vyváženosti střevního mikrobiomu není jednoduché a pouhý přídavek probiotik zpravidla nestačí. Hlavní slovo by měla mít pestrá strava bohatá na potraviny obsahující živé bakterie. Patří mezi ně zakysané mléčné výrobky či mléčně kvašená zelenina. Zvýšit bychom měli také příjem vlákniny.
Potraviny pro zdraví střev
|
