Měsíc co měsíc, v průměru každý druhý den. Ataky migrény Zuzanu Kavalírovou prakticky vyřazovaly z jakékoli aktivity. Propukaly u ní i sedmnáctkrát do měsíce.
Týdeník 5plus2Každý pátek zdarma  Čtení o zajímavých lidech, událostech a nevšedních akcích v regionech. |
„Měla jsem vždy pocit, jako by mi polovina hlavy měla každou chvíli explodovat. Okolí mnohdy poznalo dříve než já, že se migréna blíží, protože se mi změnil výraz ve tváři,“ vzpomíná sympatická blondýnka, které migrenózní stavy komplikovaly především její fungování v zaměstnání.
Podobně jako ona celosvětově trpí každý desátý člověk. Někdo více, jiný méně. Především ale ženy.
Pro představu – ataky migrény mohou mít různý průběh, většinou je však provází pulzující bolest hlavy, žaludeční nevolnost, zvracení, pocení, návaly zimnice, či naopak horka, poruchy vidění nebo například citlivost na světlo. V některých případech se projevuje také extrémní únava. Nejde přitom o stavy, které odezní pokaždé během pár hodin. I jejich délka se u každého může lišit v rozmezí 4 až 72 hodin.
Migrenici přitom po každé takové atace moc dobře vědí, že nebyla poslední a že se bude opakovat. Jen nevědí kdy.
Migrénu často spustí špatné jídloZapomeňte na alkohol i čokoládu |
„Když nemá pacient migrénu, tak se bojí, kdy zase přijde. Proto se na toto onemocnění často vážou deprese,“ vysvětluje David Doležil, přednosta Společnosti pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy. Dodává, že zhruba dvacet procent migreniků dovede předem rozpoznat blížící se záchvat díky takzvané auře, což je fáze trvající zhruba hodinu, kterou charakterizují výpadky vidění v části zorného pole, potíže s mluvením nebo pohybem končetin.
Stále víc léků nepomůže
Mnoho lidí trpících migrénou se ostýchá o svém problému mluvit s praktickým lékařem, který by dotyčného mohl nasměrovat do rukou neurologa, a spoléhají na pomoc volně prodejných léků proti bolesti. Podle Doležila je to veliká chyba. Tělo si proti nim totiž časem dokáže vytvořit rezistenci a přestanou účinkovat.
Zajímavosti z historie
|
Užívání velkých dávek těchto léků pak může naopak vyústit v silné bolesti hlavy. „Volně prodejná analgetika nejsou řešením. Pacienti bez konzultace s lékařem užívají i několik tablet léků proti bolesti denně, přestože na akutní léčbu migrény jsou určeny léky ze skupiny triptanů. Každý pacient by měl začít u svého praktického lékaře,“ říká s tím, že zvláště u lidí, kteří mívají čtyři a více záchvatů do měsíce, je důležitá preventivní léčba. Právě ta je hlavním pilířem současné medicínské praxe.
„Díky nové cílené biologické léčbě se daří snížit počet migrenózních dnů, intenzitu záchvatů i jejich četnost,“ dodává Doležil. Pacienti tak nemusí spoléhat na spásu v podobě akutní léčby, která dokáže pouze potlačit propukající ataku v prvních 10 až 15 minutách stavu.
Mezi ty, kterým biologická léčba pomohla, patří i Zuzana Kavalírová, ačkoli ani ona se nenáviděné migrény definitivně nezbavila. Kritický počet 17 záchvatů za měsíc se však díky ní snížil na tři až čtyři.
