Dana

Dana

Michal se mě před Buvolem nezastal

  • 42
Dana se rozhodla vysvětlit Michalovi, že partner by měl mít přednost před partou. Bude to ale chtít velkou trpělivost.


Kývla jsem na víkendový výlet s partou spojený s bojovou hrou. Michal mi ale musel slíbit, že vynechá pravidelné středeční sezení, i kdyby mu za to Náčelník strhl nějaké ty body. Místo toho spolu půjdeme do kina.

HLASUJTE: Jak se má Dana zachovat?

A tak jsme dorazili do vsi, kde už čekal Náčelník s Lasicí. Byla to taková subtilní a trochu vyděšená holka. Připomínala nějakou týranou puberťačku. Ale já byla ráda, že je tu aspoň ještě jedna ženská bytost. Doufala jsem jen, že nevypadám stejně vyděšeně jako ona a také že ji Náčelník netýrá.

Poraďte Daně
Předchozí díly seriálu

Hra se jmenovala Pán půllitrů podle filmu Pán prstenů, který Náčelník zbožňoval. Šlo o jeho půllitr, o kterém on sám říkal, že je to půllitr, který vládne všem. No a kdo tuhle kouzelnou nádobu zdobenou takovým fotbalovým míčem najde, vyhrává. Byla to neobyčejně propracovaná hra a já chápala její pravidla tak asi napůl. Každá dvojice dostala mapu a měla svoji vlastní trasu. No jako někde na dětském táboře, ušklíbla jsem se, když jsme vyrazili po lesní cestě. Byla by to docela fajn procházka, kdyby Michal Pána půllitrů tak neprožíval. Zanedlouho jsme našli v dutém stromě vzkaz a další mapku. Pokračovali jsme zrychleným krokem.

Bojovku vyhrál Buvol, takový podivný chlápek, spolu se Skřetem. Ten zase vypadal docela sympaticky a jeho přezdívka mu nikterak neseděla. Michal a já jsme k opuštěnému chlévu, v němž byl půllitr schovaný, dorazili jako druzí. Bylo to samozřejmě hned vedle hospody.

Buvolovi to vítězství asi nějak vlezlo do hlavy, protože po druhém pivu se do mě začal navážet: “Hele, Vlčice, ty chodíš na bojovku dost divně oblékaná. Tady nejseš někde mezi kravaťákama.” Nevěděla jsem, co to do něj vjelo. Hned jsem na něj taky vystartovala, že jsme si nepotykali a ať mě laskavě nechá pan Buvol na pokoji. Prostě nemám doma maskáče a hotovo. On zase že si tady tykáme všichni, napil se piva a něco zablekotal.

Otočila jsem se na Michala, ale ten jenom pokrčil rameny. A do mě vjel vztek spolu s lítostí. Takže on se mě nezastane. Kdyby tady byla Irena, už by asi taky měla vypito a to by všichni koukali. Jednou se jí nezastal Olda na nějakém večírku, když na ni měl někdo přisprostlé narážky. Udělala tam strašlivou scénu. Sprosťák dostal pár facek, ve finále strčila do Oldy a on spadl do fontánky. Pak se málem porvala s barmanem. Jo, to je ženská od rány. Měla bych nejspíš udělat něco podobného, ale já jsem jiná. Zkrátka tak trochu přecitlivělá.

Když jsme se vraceli domů, Michal mi vysvětloval, že při hádce dvou nesmí nikdo další zasáhnout. Ani Náčelník. Takový je zákon party. Prý jsem s Buvolem měla problém já a ne on. A že vůbec nechápe, o co mi jde. No a to už jsem vybuchla. Já se přece můžu vykašlat na celou partu, jde o nás dva. Podle toho, jak se tvářil, jsem si ale nebyla jista, zda vůbec pochopil, proč jsem se naštvala.

 To mu mám dát nůž na krk a říct mu – už mám těch Buvolů a podobných zvířat plný zuby - buď já a nebo parta?
 Nebo mu mám odpustit, jít s ním ve středu do kina a postupně a nenápadně ho od té party odtahovat?
 A nebo mu mám rovnou ukázat červenou kartu, protože chlap se má pokaždé svojí holky zastat?

Co byste na místě Dany udělali vy? Na to, abyste jí poradili, máte dva týdny. Můžete jí napsat do diskuze pod článkem, anebo hlasovat v anketě ZDE. Poté se zachová podle mínění většiny z vás. Jak se budou její problémy vyvíjet dál, to se dočtete 25. 6. ve dvacátém třetím díle příběhů ze života Dany.