"V jedné třídě udělali před časem pokus: polovinu desetiletých dětí nechali sedět celé vyučování na běžných školních židlích, polovině je vyměnili za míče," líčí zkušená fyzioterapeutka. "Učitelé se pak shodli na tom, že děti, které seděly na míčích, byly mnohem klidnější, a tedy soustředěnější, zatímco zbylé se už po chvíli vrtěly, a proto nedávaly takový pozor. Tím se mimo jiné prokázalo, že ona jediná pozice, kterou lze na míči sedět, je pro tělo naprosto přirozená. A co je přirozené, je i zdravé."
Fitbally nechybějí ani ve zdejší tělocvičně, kam přes den chodí lázeňští pacienti a večer lidé z okolí či turisté. Zatímco pro ty první představují léčbu, pro druhé zase prevenci. U obou mají úspěch.
"Bolesti zad by si už podle mě v Evropě i Americe zasloužily stejně usilovnou osvětovou kampaň jako třeba AIDS nebo kouření," tvrdí Barbara Hetheringtonová. "Tento problém se ještě násobí tím, že lidé nedodržují základní pravidla pohybu, a tak ploténky i obratle, už beztak zmožené přemírou sezení a nedostatkem chůze, trpí ještě víc."
 Fitball je k dostání už i u nás, a to ve větších sportovních obchodech za necelou tisícovku. Proti všem typům sedátek má jednu výhodu: aby z něj člověk nespadl, nemůže na něm sedět jinak než správně. To znamená s rovnými zády a vypnutým hrudníkem i krkem, s nohama plně opřenýma o podlahu. Stabilitu vlastně vyrovnává podvědomý "krouživý" pohyb beder. Kdo se jakkoli nahrbí, okamžitě spadne. |
