Kvůli uchopení tohoto dne komunistickou propagandou si v Česku mnoho lidí nespojuje 8. březen s bojem za svobodu a rovnost a stávkováním jako spíš s květinami a bonboniérami. Vyprázdněním původního pojmu se MDŽ dostává na úroveň oslav svatého Valentýna nebo prvního máje, ovšem zcela bez romantického podtextu nebo tradice.
Nejde jen o kytky a čokoládu
„Mezinárodní den žen většinové společnosti stále asociuje karafiáty, podnikové večírky (kterých se ženy mnohdy nemohly účastnit, protože byly doma s dětmi), oslavy tradičně pojímaného ženství vnucené státně socialistickým zřízením. My tento den ale nechceme přenechat propagandě minulého režimu. Toužíme jí ho vyrvat z rukou, naplnit ho novými významy nebo spíš připomenout ty původní – vytvořit z něj memento ženského boje proti patriarchálnímu pořádku,“ vysvětluje své pohnutky Feministický blok, který organizuje pražskou stávku a setkání feministek i feministů. Ti shodně tvrdí, že ženský boj za emancipaci došel daleko, ale rovnosti se ženy stále nedočkaly.
Od původní stávky švadlen uplynulo již 109 let, ale mnoho žen má více než kdy dřív pocit, že je třeba svá vydobytá práva ochraňovat a usilovat o opravdové narovnání podmínek žen a mužů. Důvodem je žalostná situace žen na územích ovládaných islamisty, únosy žen a dívek na Blízkém východě i v Africe, stále rozšířená ženská obřízka nebo zákony zakazující ženám oblékat se podle své vůle nebo třeba řídit auto. V Indii i jinde pokrokovější část veřejnosti bojuje proti sexuálnímu násilí páchanému na ženách, proti obchodu s lidmi nebo proti domluveným manželským svazkům.
Protesty po celém světě |
Spoustu ženských protestů zažil svět již v loňském roce - v Polsku se třeba protestovalo za právo ženy na interrupci, americké feministky pak cítí ohrožení v rétorice a chování nového prezidenta Trumpa, který se v tajné nahrávce přiznal, že na ně sáhne, kde se mu zlíbí. Mezinárodní stávková platforma proto vyzvala ženy i muže po celém světě ke stávce a pochodům právě 8. března, připojit by se k ní mělo na dvacet zemí. Vyzývají k tomu, aby ten den ženy nejenom nepracovaly v zaměstnání, ale nedělaly ani další ze svých běžných činností či povinností jako je péče o děti nebo rodiče a domácnost.
„Přestože ženy získaly volební právo a mají přístup ke vzdělání, je rovnost žen a mužů stále během na dlouhou trať. Ženy jsou více ohroženy chudobou a sociálním vyloučením než muži. Dalším palčivým problémem je násilí na ženách a migrantkách. S nějakou formou násilí se v průběhu života setkala zhruba každá třetí žena,“ přibližuje problémy současných žen Markéta Mottlová z české koalice Social Watch.
Ohrožení chudobou
Podle zprávy vypracované touto organizací jsou v ČR rodiče samoživitelé, z nichž matky tvoří 87 %, více než pětkrát častěji ohroženi chudobou než úplné rodiny s dětmi (21,9 % vs. 4,1 %). V praxi se ukazuje, že za chudobou pracujících matek samoživitelek stojí nejčastěji způsob zaměstnávání (brigády, snížené úvazky, nevýhodné práce z domova) a nižší mzdy. V současné době pobírají ženy měsíčně v průměru o 22,5 % méně než muži.
Nerovné odměňování v práci se následně odráží i v nižších důchodových dávkách pro ženy. Další skupinou žen ohroženou chudobou jsou proto právě samotně žijící seniorky. V jednočlenných domácnostech se seniory a seniorkami nad 65 let je v ČR podle Social Watch ohroženo chudobou dvakrát více žen než mužů (20,7 % žen a 9,3 % mužů).
Na marginalizované skupiny žen jako jsou seniorky, Romky, migrantky, samoživitelky a ženy bez domova se zaměřuje i letošní kampaň České ženské lobby s názvem Ženy přejí ženám.
„Při letošní oslavě Mezinárodního dne žen jsme se rozhodly upozornit na ženy, které jsou v naší společnosti nejvíce znevýhodněné. Navštívíme proto denní centrum pro ženy bez domova, osobně jim popřejeme a poptáme se, co by pro ně Česká ženská lobby mohla udělat. Solidarita je důležitým principem ženského hnutí,“ přibližuje letošní plány předsedkyně Jana Smiggels Kavková.
Velkým problémem je podle mnohých odborníků i postavení žen v globální ekonomice. „Podle statistik OSN ženy věnují práci, včetně té neplacené, více času než muži, ale jejich příjmy jsou až o 30 % nižší. Velká část té nejhorší a nejhůře placené práce, na níž stojí globální ekonomika, je vykonávána ženami. Většinou v otřesných pracovních podmínkách. Přes veškeré závazky státy ani mezinárodní společenství proti tomu dosud nebyly schopny zakročit,“ uvádí Tomáš Tožička, předseda Social Watch Česká republika.
