Našeho prvního dítěte jsem se nemohla dočkat. Těšila jsem si, jak se o něj budu starat a kojit ho. Zdravá dcerka se nám narodila měsíc před Vánoci. V porodnici dobře prospívala, a tak jsme mohly po pěti dnech domů.
Dcerka nepřibírala, naopak
Malou jsem pravidelně kojila, ale po dopití křičela na celé kolo. Samozřejmě jsem ji také vážila, ale váha ukazovala méně než byla její porodní hmotnost. Říkala jsem si, že v prvních dnech života je to normální, ale po čtrnácti dnech mě to začalo znepokojovat.
Jenže dcerka se zdála být spokojená, vydržela odpoledne spát i pět hodin v kuse. Tak jsem to dál neřešila.
Po třech týdnech jsme přijely k panu doktorovi a jaké bylo moje zjištění, že dcera vůbec nepřibrala, ale naopak o několik gramů ubyla. Lékař mi řekl, ať koupím sušené mléko a přikrmuji ji. Poslal nás domů s tím, že pokud nepřibere do dvou dnů, pošle nás do nemocnice. Tyto dva dny byly pro mě noční můrou. Dávala jsem jí mléko z lahve, ale po nakrmení skoro všechno vyblinkala, takže nic nepřibrala.
Do nemocnice
S obavami jsem jela s dcerou k dětskému doktorovi. Podíval se na ni, líbila se mu sice víc než minule, ale když jsem mu řekla, že po nakrmení vše vyblinká, tak nás nakonec poslal do nemocnice.
Přijely jsem tam 20. prosince, čtyři dny před Vánocemi, kdy v rodinách vrcholí přípravy na Štědrý večer. Lékaři v nemocnici si nejprve mysleli, že jsem zvolila špatnou techniku kojení, ale po několika vyšetřeních zjistili, že má dcerka takzvaný reflux jícnu, tedy že se jí potrava vrací zpět stejnou cestou.
Na to jí dali sirup Prepulsid, který se jí musel stříknout asi deset minut před jídlem do krku. Lék napomáhal k tomu, že už se potrava zpátky nevracela.
Nejkrásnější Vánoce
Na Štědrý den jsme se vrátily domů. I když jsme neměly doma nic připraveného, byly to pro mě ty nejkrásnější Vánoce.
Prepulsid dcera užívala asi dva měsíce, potom jsme byly na kontrole v nemocnici, kde zjistili, že je v pořádku, ale sirup užívala preventivně před jídlem ještě další dva měsíce.
Teď bude dceři 12 let a je úplně bez potíží.
|
Vážení čtenáři, článek je součástí cyklu Můj boj s nemocí. Seriál píšete vy, naši čtenáři. Chtěli bychom pravidelně přinášet vaše příběhy o tom, jak se vyrovnáváte nebo jste se vyrovnávali s různými onemocněními u vás či vašich blízkých. Své příběhy posílejte na adresu zdravi@idnes.cz. Nejzajímavější zveřejníme a odměníme částkou 500 Kč. Myslíme si, že vaše příběhy mohou pomoci lidem v podobné situaci. |
