Podle docenta Unzeitiga ve společnosti stále přetrvává představa o škodlivosti tamponů. Je to ovšem jen mýtus, tvrdí.
"Zatímco dobře zavedený tampon menstruační krev ihned vstřebá, u vložek se menstruační krev zdržuje v klenbě poševní a vytváří ideální podmínky pro přemnožení choroboplodných bakterií mimo jiné i tím, že výrazněji mění kyselost pochvy. Navíc vložka na kalhotkách se pohybuje v prostoru zevního genitálu a zevního ústí konečníku, kde jsou trvale přítomny i nebezpečné střevní bakterie, právě těm se ve vložce nasáklé menstruační krví líbí a snadno se mechanicky dostávají ke vchodu poševnímu," vysvětluje gynekolog.
Vhodný typ tampónu
S tampony se ovšem musí umět dobře zacházet, protože v opačném případě neplní svoji funkci a uživatelku obtěžují.
"Zásadně platí, že dobře zavedený tampon nesmí tlačit ani bolet, je zavedený do horních dvou třetin pochvy, jejíž stěna nemá nervová zakončení pro bolest a tlak. Takto zavedený tampon také ihned menstruační krev nasává, neponechává jí v poševních klenbách žádný volný prostor," vysvětluje Unzeitig.
Druhou zásadou je užívat takový typ tamponu, který odpovídá aktuální síle menstruačního krvácení. Sací schopnost je na každém balení označena počtem kapek, nemá smysl při špinění užívat tampon se čtyřmi kapkami, nebo naopak.
Výměna po osmi hodinách
Třetí zásadou je pak doba zavedení tamponu. Je třeba ho vyměnit nejpozději po osmi hodinách od jeho zavedení a to bez ohledu na to, zda menstruační krev již prosakuje či nikoliv.
Pokud prosakuje dříve, je potřeba tampon vyměnit ihned. "Výjimkou jsou tampony s obsahem mléčných bakterií. Ty kromě klasické sací schopnosti ještě po zavedení uvolňují ochranné mléčné bakterie. Takové tampony mohou být zavedeny v pochvě až deset hodin," říká odborník.
Ke gynekologovi raději dříve
Nepříjemným zánětům pochvy je podle něj možné do velké míry předcházet. Pokud se však přece jen objeví, pro jistotu by žena měla zajít ke svému gynekologovi.
"Příčin výtoku může být hodně a ani erudovaný lékař si někdy nemusí hned napoprvé vědět rady. Můžete zkusit samoléčbu pomocí prostředků volně zakoupených v lékárně. Pokud do několika dnů potíže zcela nevymizí, žena by raději neměla riskovat a navštívit lékaře, aby stanovil správnou diagnózu," říká Unzeitig.
Dodává, že výtok může být v některých případech projevem závažného nádorového nemocnění pochvy a dělohy. "Opakovaný výtok však může být i důsledkem jiných vážných chorob, třeba frekventní úplavice cukrové (diabetes mellitus) nebo snížené obranyschopnosti organismu," vysvětluje gynekolog.
Neléčený výtok může přerůst ve výtok chronický, který se už v budoucnu nepodaří odstranit, ale znamená i riziko vzestupu infekce z pochvy do dělohy, vejcovodů a dutiny břišní. "Tyto stavy pak bývají spojeny s chronickými bolestmi, bolestmi při pohlavním styku nebo neplodností," dodává.
Pozor na punčocháče
Pochva podle Unzeitiga disponuje vlastním ekosystémem a jakékoliv jeho narušení může vést k poruchám obranyschopnosti, přemnožení nežádoucích bakterií či kvasinek a rozvoji zánětů. Projevem většiny těchto změn je právě výtok.
"Ten však může vzniknout také tím, že do pochvy stéká větší množství tekutiny z dělohy a děložního čípku. Pokud tento objem nedokáže pochva přes svoji stěnu plně vstřebat zpět do cévního a mízního systému, objeví se rovněž výtok. Není ale způsoben onemocněním pochvy, nýbrž zvýšenou sekrecí žlázek v děloze a s tímto problémem si zatím ani moderní medicína neumí úplně poradit. Navíc tento sekret dlouhodobě snižuje kyselost poševního prostředí, což postupem času vede i k chronickým zánětům pochvy," vysvětluje Vít Unzeitig.
Obranyschopnost pochvy podle něj velmi úspěšně narušuje také nadměrná osobní hygiena a nevhodné oblečení, především z umělých materiálů. "Nebezpečné jsou v tomto případě třeba silonové punčocháče," říká gynekolog.
Zdrojem opakovaných potíží a zánětů může být střídání sexuálních partnerů a pohlavní styk bez kondomu. "V tomto případě je třeba léčit nejenom nemocnou ženu, ale i jejího sexuálního partnera či partnery," upozorňuje Vít Unzeitig.
