Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Matyáš: Máma se mě nesměla dotknout

  2:57aktualizováno  2:57
Vezměte do ruky dvě čtvrtkilové kostky másla a potěžkejte si je. Tak přesně tolik jsem vážil, když jsem se loni v dubnu narodil. Takový malý, křehký, jen 490 gramů. Ale prosím, neříkejte o mně, že jsem chudáček, naši to nemají rádi. Prostě jsem se jen narodil dřív, jak říká moje máma Petra Hlaváčková.

To maličké, co Petra Hlaváčková hřeje na prsou, je její syn Matyáš. | foto: Ladislav Němec, MAFRA

Podobně jako příběh malého Lukáška, který jsme vám představili v pátek, i okolnosti, za kterých přišel na svět malý Matyáš, byly hodně dramatické. Více se dozvíte z jeho "vyprávění":

Ano, jsem nedonošený, dokonce extrémně. Narodil jsem se ve 24. týdnu, což je hranice, kdy už je dítě natolik zralé, že má smysl ho zachraňovat. Ale zralé ještě neznamená dozrálé. "Váš Matyáš je bojovník. Sám jsem nevěřil, že to všechno přežije," řekl mámě pan primář, když jsem 135 dní po porodu opouštěl nemocnici.

Bydlím v Milevsku s tátou Mirkem, mámou Petrou a jejím prvním synem Míšou. Oba rodiče už mají děti z předchozích vztahů, ale spolu jim to pořád nešlo. Než jsem se narodil, dopadlo to pokaždé špatně, máma pětkrát potratila a už se smiřovala s tím, že jí další dítě není souzené. Chtěla s tátou zkusit i umělé oplodnění, ale najednou zjistila, že čeká mě.

"První tři měsíce jsem jenom ležela a nadávala, že tloustnu," vzpomíná máma. Bála se o mě a doufala, že tentokrát to skončí dobře. Upřímně řečeno, stihla to jen o fous. Měl jsem se narodit na začátku srpna, ale už 7. dubna jsme museli kvůli porodním příznakům do nemocnice.

48 osudných hodin

"Počítejte s tím, že jestli teď vypukne porod, bude to spíš potrat," řekli mámě lékaři v Táboře. Máma tam přečkala týden, pak ji převezli do nemocnice v Českých Budějovicích. Tady přišlo dilema: buď potrat, nebo oddálení porodu o osmačtyřicet hodin.

"Jestli se narodí živý, nebo mrtvý, to vám nikdo nepoví. Je to na vašem rozhodnutí," slyšeli rodiče. Ale máma měla jasno: "Za každou cenu ho zachraňte."

Těch osmačtyřicet hodin bylo zásadních. Dostával jsem totiž léky na podporu a dozrávání plic, prý abych na ten svět přišel aspoň trochu připravený.

Čtěte také: Mámě našli nádor, když mě čekala

Máma ty dva dny vydržela, ale ani o minutu déle - na záchodě zjistila, že už jsem skoro venku. Ve spěchu se chystal porod, dlouhé minuty, než naskočil ultrazvuk, mámě připadaly jako celý rok. Požádala ještě o císařský řez, dostala celkovou narkózu a probudila se až druhý den ráno na "jipce".

Moc nevnímala, byla připojená na kyslík, protože po porodu přestávala dýchat, a tak unavená, že ani neměla sílu starat se o to, jak to celé dopadlo. Když se pokusila poprvé vstát, zkolabovala. Později jí lékař oznámil, že žiju a že jsem zaintubovaný, protože bych si nestačil okysličovat celé tělo. Prvních pár dnů mě vídal jenom táta, přes sklo inkubátoru. Mámu za mnou pustili po pěti dnech.
První dojem? "Hroznej," přiznává. "Něco už jsem si o předčasných porodech přečetla, ale stejně jsem netušila, co mě čeká."

Po porodu přišly další operace

Rodiče říkají, že jsem vypadal jako "staženej králíček". Mámu zarazilo, že jsem ještě neměl proříznuté oči, a kůžičku jsem měl tak tenkou, že do mě bylo vidět. Do toho spousta "drátů", co ze mě čouhala. Pro mámu to bylo trápení: byl jsem její dítě, jenže se mě ani nesměla dotknout. Mateřské mléko jsem dostával na malé štětičce, kterou mi strkali do pusy. Těch pár kapek rozhýbávalo můj zažívací systém, později mi je zaváděli sondou do žaludku.

Jak vidíte, narodit se takhle brzo není žádné terno, kromě toho, že jsem bez přístrojů nedýchal a dostával jsem transfuze krve, se mi nechtěla uzavřít Botalova dučej. To je důležitá céva, která se u novorozenců uzavře sama, protože už není potřeba, ale u mě to nějak nešlo. Dostával jsem na to léky, z plic mi museli odsávat hlen a krev. Nejlepší by byla operace v Praze, jenže sanitkou mne nemohli převézt kvůli naklánění, vrtulníkem zase kvůli tlaku. Tak jsem si nakonec "poručil" a céva si konečně dala říct.

Zato tříselnou kýlu mi museli operovat, a dokonce nadvakrát. Není úžasné, že na někom tak maličkém, jako jsem já, dokážou lékaři operovat kýlu? To bylo pro mámu asi to psychicky nejhorší. Když mě odváželi na sál, díval jsem se prý na ni a jako bych říkal: "Mamko, fakt musím? Pojď si mě vzít!" Máma musela na chvíli domů, aby se vzpamatovala. Naštěstí operace dopadla dobře.

Teprve dva měsíce po porodu si mě směla poprvé přivinout. Na konci června už jsem vážil jako čtyři másla, ale pustili nás až na konci srpna. Po čtyřech a půl měsíci v nemocnici. Máma byla skoro celou dobu se mnou.

Dneska vážím desetkrát víc, než když jsem se narodil, a na první pohled vypadám jako spokojené miminko, i když říct, že jsme v pohodě, by bylo brzo. "Teprve se u něj všechno dovyvíjí," říká máma, kterou jsem stál spoustu sil, přesto se prý s tátou ještě pokusí o sestřičku.

Autor:






Nejčtenější

Ilustrační fotografie
Hubnutí i výkonnější mozek. Proč se vám vyplatí posilovat

Chcete zhubnout a být ve formě? Potom zařaďte do svého programu posilování. Udělá pro vaší postavu i zdraví mnohem více, než si vůbec myslíte.  celý článek

Vínová rtěnka na přehlídce Marca De Vincenza.
Tmavá rtěnka je i pro vás. Zkuste extra lesk i sametově matný vzhled

Rtěnky v tmavých odstínech byly ještě nedávno na přehlídkách i v obchodech spíš výjimka, natož abychom je běžně potkávali na ulici. Během pár let se z nich...  celý článek

Muži tanga milují, ženy jim příliš nefandí. Důvodem je to, že nejsou úplně...
Tanga přestala být sexy. Ženy dávají přednost rafinovanějším střihům

Už žádný diskomfort a „ypsilon“ vykukující zpod lemu džín. Místo toho pohodlí a elegance. Šňůrková tanga nahradily střihy, jenž zadek alespoň trochu zahalují....  celý článek

Gabrielle Unionová (Beverly Hills, 26. února 2017)
Devětkrát jsem potratila. Dítě pořád chci, říká herečka Unionová

Americká herečka Gabrielle Unionová (44) se s manželem Dwaynem Wadem (36) snaží delší dobu o potomka. Devětkrát podstoupila umělé oplodnění, ale pokaždé...  celý článek

Ilustrační snímek
Naše pocity se promítají na našem zdraví, říká psycholožka Janáčková

Veselá mysl - půl zdraví. Platí to ovšem i naopak. Splíny a smutek na nás působí také. Emoce prostě mají na náš organismus větší vliv, než jsme si ochotni...  celý článek

Další z rubriky

Ilustrační foto
Doma chce rodit stále víc žen. Doktoři varují před neúměrným rizikem

Není to ani týden, co záchranáři zasahovali u porodu na jižní Moravě, při kterém zemřel novorozenec. O den později vyjížděli k domácímu porodu znovu, tentokrát...  celý článek

ilustrační snímek
Když se dítěti nechce do školy: může jít o lenost, ale i o šikanu

Málokterý školák zapadne do zářijové rutiny vstávání a povinností bez sebemenších problémů. Podle odborníků je to normální, ale pokud odmítání školy přesáhne...  celý článek

Malý Matias
Čekali jsme to krásné a přišly takové nervy, popisuje matka po porodu

Narození miminka je krásná událost, ale ne vždy je všechno po porodu bez problémů. V tu chvíli se změní absolutní štěstí ve strach a pocity bezmoci. Příběh...  celý článek

Další nabídka

Arome.cz

11 makeup podvodů: Líčení, ve kterém vás jen tak někdo nepozná
11 makeup podvodů: Líčení, ve kterém vás jen tak někdo nepozná

Trocha řasenky, rtěnky, pudru a najednou si říkáte, že vypadáte i jako člověk. Tak toho zkuste někdy nanést trochu víc, ... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.