Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Masová panika: zabijácké zákony davu

  6:00aktualizováno  6:00
Panika, hysterie, chaos a smrt. Dav v panice se chová podle vlastních pravidel, strach se v něm šíří neuvěřitelnou rychlostí a v hromadné hysterii jsou lidé schopni ušlapat ostatní. Poznejte anatomii davové paniky.

V indickém chrámu bylo ušlapáno téměř sto padesát lidí. | foto: Reuters

V neděli bylo v hinduistickém chrámu v severní Indii ušlapáno téměř sto padesát lidí. Většinu obětí tvořily ženy a děti. Příčinou hromadné paniky byly údajně zprávy o sesuvech půdy poblíž chrámu, které se mezi návštěvníky náboženského festivalu rozšířily.

Ve skutečnosti se však žádné sesuvy půdy neobjevily a neexistovala ani žádná jiná reálná příčina pro vypuknutí paniky. Jak je tedy možné, že se tisícový dav přestal ovládat a strach se v něm rozšířil do takové míry?

Panika je výjimkou
Psychologové se shodují, že neštěstí v Indii bylo naprosto čítankovým příkladem masové hysterie. "Při vypuknutí masové paniky je zcela lhostejné, zda se jedná o falešný poplach nebo je hysterie způsobená reálným podnětem," říká Anthony Mawson, epidemiolog na University of Mississippi Medical Center, kterého při této příležitosti oslovil magazín ABCNews. "Důsledky masové paniky jsou stejně strašné v obou dvou případech."

Odborníci tvrdí, že stačilo, aby několik lidí propadlo panice v důsledku nepotvrzených zpráv o sesuvech půdy, a většina davu už pouze reagovala na jejich strach. Právě tady se rodí hromadná hysterie. "Existují neměnné myšlenkové komplexy, které se objevují u účastníků katastrofy, a dav se chová bez výjimky podle nich. Přesto je však hromadná panika spíše výjimkou než pravidlem. Na to, aby se rozšířila, je totiž zapotřebí souhra hned několika faktorů."


Co nahrává masové panice?

Faktory, které přispívají k rozšíření strachu.

- Anonymní dav

- Omezený prostor

- Lidé hledající své blízké

- Výraz strachu na tvářích ostatních

- Předcházející zkušenost s příčinou strachu

Nakažlivý strach
Co ale dovolí strachu, aby se začal tak rychle šířit davem? "Základem teorie hromadné paniky je skutečnost, že emoce jsou nakažlivé," říká Srini Pillay, profesor psychiatrie na Harvard Medical School. "Studie jednoznačně potvrzují, že emoce, které vidíme u ostatních lidí, mají přímý vliv na náš vlastní mozek."

Za prožívání strachu je v mozku zodpovědná zejména oblast mozku známá jako amygdala. "Pokud vidíte u někoho na tváři výraz strachu, okamžitě se aktivuje vaše amygdala, která uvede do pohybu okruhy strachu ve vašem mozku. Pokud jste tedy v davu, kde se několik lidí něčeho bojí, je zcela zřejmé, jaký vliv to bude mít na ostatní lidi."

Lidé mají dva takzvané okruhy pro strach. Rychlejší je aktivován amygdalou, může být neracionální a je primitivnější. Objeví se například, když si všimnete podezřele vyhlížejícího dlouhého zakrouceného předmětu vedle vaší nohy. Druhý okruh vycházejí z kortexu pracuje racionálněji a zastaví vaši paniku, když vás donutí podívat se na předmět ještě jednou a zjistit, že se nejedná o nebezpečného hada, ale o provaz.

Problém je v tom, že když jste obklopeni hysterickým davem, kortex nemá šanci zastavit panické reakce vycházející z amygdaly, protože ta dostává neustále nové podněty strachu z tváří ostatních lidí.

Zákony davu
Ačkoli by vám možná přišlo logické, že v panice se člověk řídí klasickou reakcí "bojuj nebo uteč", psychologové tvrdí, že nejde o primární reakci. První myšlenka většiny lidí v davu se týká jejich blízkých, kteří mohou být poblíž a snaží se je zachránit.

"I když je boj nebo útěk typickou reakcí na nebezpečnou situaci, příbuzenství je mnohem silnějším faktorem. Lidé se při hromadné panice snaží spíše zachránit své blízké a postarat se o ně," říká psychiatr. "Sociální vazby mají v hierarchii lidských hodnot jednu z nejvyšších pozic. Není to způsobeno morálkou, ale obavou, že by člověk zůstal sám bez svých blízkých, a byl by tak mnohem zranitelnější. Touhu zachránit své blízké může přehlušit jen situace, kdy je bezprostředně ohrožen život člověka a nemá už jinou možnost než útěk."

Jenže právě touha zachránit své blízké je to, co se může stát celému davu osudným. "Hromadná neštěstí se většinou odehrávají na veřejných prostranstvích, kde je spousta cizích lidí. Čím je skupina anonymnější, tím víc v ní vzrůstá úzkost a strach se šíří rychleji. Do střetu se tak dostává touha pomoci svým blízkým a pohyb davu. Lidé hledají své nejbližší, a zpomalují tím útěk ostatních z nebezpečné situace, jakmile panika překročí únosnou mez, dav je schopen živé překážky ušlapat nebo i vědomě zabít."

Touhou po zachování života nejbližších lidí také odborníci vysvětlují skutečnost, proč k masové hysterii obvykle nedochází při přírodních katastrofách. Při nich se totiž rodiny obvykle nerozdělí a zůstávají spolu i přes ohrožení života. Typickým příkladem byl hurikán Katrina. I přes varování před hrozícími záplavami, které se po něm očekávaly, odmítla spousta lidí opustit své domovy.

"Lidé v okruhu svých blízkých jsou klidnější a zároveň se u nich objevuje výrazná tendence podceňovat nebezpečí," říká Mawson. "U neštěstí v indickém chrámu hrál velkou roli stísněný prostor, který neumožňoval útěk do všech stran. Je zcela zřejmé, že v panice člověk nedokáže dát přednost někomu cizímu a uvolnit mu cestu. Vliv měla zcela jistě i skutečnost, že lidé v této oblasti mají se sesuvy půdy už zkušenosti, takže planému poplachu snadno uvěřili a zdál se jim reálný."

Autoři:






Nejčtenější

V manželství jsou lidé šťastnější a žijí déle, ukázal výzkum.
Příběh Ondřeje: Žena mě má za malé dítě, nemám chvíli klidu

Už se pomalu blížím důchodu a jak jsem se na něj vždycky těšil, tak si poslední dobou říkám, že snad budu pracovat, dokud nepadnu. Aspoň v té práci nemusím být...  celý článek

Ilustrační fotografie
Co dělat, když tělo zadržuje vodu. Na vině může být špatné jídlo i nemoc

Je to vůbec možné, aby se naše tělo příliš „zavodnilo“, když je vlastně z vody? No ano, je. Nejsme totiž z vody úplně a jak praví staré rčení: všeho moc škodí.  celý článek

Ilustrační fotografie
Šest příznaků nezdravého srdce. Varovat může chrápání i krvácení dásní

Srdeční onemocnění jsou nejčastější příčinou úmrtí. Mohou postihnout kteroukoli část srdce, nejčastěji však věnčité tepny a srdeční chlopně. Onemocnění srdce...  celý článek

Nicola Formichetti kdysi oblékal Lady Gagu, teď vládne několika módním značkám.
Nicola Formichetti: Muž, který oblékl Lady Gaga do masa a masy do denimu

Vytvořil pro Lady Gaga šaty z masa i image, co změnila tvář popové hudby, vedl několik velkých světových značek a dostal se do vedení předních módních...  celý článek

Přírodní oleje jsou báječným kosmetickým pomocníkem. Pokud víme, jak nám mohou...
Jak se vyznat v pleťových olejích? Kokosový na tělo, měsíčkový na tvář

Oleje patří do kosmetické výbavy stejně neodmyslitelně jako třeba pleťové krémy, sprchové gely nebo líčidla. Nejen, že skvěle pomáhají například s odličováním,...  celý článek

Další z rubriky

Svatava Maradová, šéfka Pozemkového úřadu
Šéfka pozemkového úřadu: Myslela jsem si, že v roce 2017 budeme dál

Dvacet let byla manažerkou v soukromé firmě. Ve čtyřiceti udělala Svatava Maradová životní kotrmelec: vystudovala dvě vysoké školy, porodila třetí dítě a stala...  celý článek

Mirek s Petrou
Běž se oběsit, stromů tu je dost, křičela v hádce vyměněná manželka

Když je něco k řešení, Petra (29) začne křičet, a jakmile už neví kudy kam, tak uteče, popsal svou ženu Mirek (31) z Luk nad Jihlavou. Jejich vztah nefunguje,...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Příběh Terezie: Děti mi vyčítají, že upřednostňuji jejich sestru

Jsem matkou tří dětí. Všechny už jsou dospělé a zatímco dvě nejstarší žijí spořádané životy, nejmladší dcera se tzv. nepovedla. Už od puberty s ní jsou jen...  celý článek

Další nabídka

Arome.cz

Nestíháte? Tyhle účesy zvládnete za 5 minut
Nestíháte? Tyhle účesy zvládnete za 5 minut

Nestíháte rande, pracovní schůzku nebo hodit děti do školy? Máme pro vás tipy na účesy, které budete mít hotové do 5 min... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.