Táta Martin už byl v práci a těhotná máma Dana stála v kuchyni a vařila si kafe. Tedy spíš bych měl říct, že si ho chtěla uvařit.
Poslední, co si vybavuje, je kuchyňská linka. "Uslyšel jsem ránu. Šel jsem se kouknout do kuchyně a uviděl mamku ležet v kaluži krve." Takhle to popisoval brácha Patrik, který nás zachránil. Za svou duchapřítomnost získal před několika týdny první místo v soutěži Dětský čin roku.
A co se stalo? Moje máma zničehonic dostala epileptický záchvat, začala se třást po celém těle a praštila sebou přímo na břicho, tedy i na mne - máma byla v sedmém měsíci. A co hůř, jak narazila hlavou o podlahu, rozrazila si obočí, začala krvácet a upadla do bezvědomí.
Devítiletý Patrik Pačanda před rokem a půl zachránil svého tehdy ještě nenarozeného brášku Martina. Získal za to první místo v soutěži Dětský čin roku.
Máma trpí epilepsií od čtrnácti let, bere na ni léky, ale záchvaty mívá jenom občas, třeba jednou dvakrát za rok. A vždycky jen do dvaceti minut od probuzení, což byl i tenhle případ. Štěstí že v obýváku propojeném s kuchyní zrovna seděl Patrik. "Kdyby tady nebyl, vykrvácela bych," tvrdí máma.
Bráška se zachoval přesně tak, jak měl. "Rychle jsem běžel do pokoje za starším bráchou a zavolali jsme 155. Pak jsme volali tátovi," vyprávěl. Měl v tu chvíli obrovský strach, to je jasné, naštěstí záchranka přijela do deseti minut. Máma mezitím přišla k sobě, bolela ji záda, byla zmatená, hlavu samou krev. Navíc záchranáři museli zavolat hasiče, aby mámu snesli po strmém schodišti do sanitky. A starosti neskončily, všichni se báli, co bude se mnou. Ultrazvuk naštěstí ukázal, že jsem v pořádku.
"Hověl si tam v břiše, jako by se nic nestalo," směje se máma. Na pobyt v okresní nemocnici však nevzpomíná ráda. "Neurolog mi vyčetl, jak jsem si mohla dovolit dostat v těhotenství záchvat a jak to, že jsem to nepoznala předem. Na neurologii si mě ani nechtěli nechat, prý kdybych začala rodit, nevědí si se mnou rady."
Po třech dnech raději podepsala reverz a vrátila se domů. Zbytek těhotenství proběhl v klidu a dneska už vesele pobíhám po kuchyni, kde se před rokem a půl odehrálo velké rodinné drama.
