A místo hořekování nad tím, v jak strašlivé době se to dnes nacházíme, bychom měli tuto zbytečnou energii věnovat na vynalezení nového přístupu. Jeden návrh bych měla.
Co na to psycholožka?Když jste spolu napořád, jste víc motivováni překonávat překážky Podle psycholožky Marty Boučkové by sice manželství uzavřené na předem stanovenou dobu mohlo být příslibem, že se rozchod obejde bez nepříjemného stigmatu selhání, zato s sebou nese jiná rizika. "V manželství na neurčito společně něco vytváříte, budujete dům, vychováváte děti," připomíná psycholožka. "Když vnímáte své soužití jako napořád, jste víc motivovaní překonávat překážky. A já se obávám, že při vědomí, že se jedná o dočasný svazek, se nebudete do ničeho většího pouštět nebo přijímat nějaká zásadní rozhodnutí," varuje. "Ještě si dovedu představit, že by dvojice uzavřela dohodu, že spolu zůstane do okamžiku, kdy děti vyrostou a odejdou z domova, a pak se oba partneři vydají každý svou cestou," dodává Marta Boučková. Upozorňuje však, že manželství a rodina v současném pojetí jsou výrazně založené na solidaritě, tu by však soužití na omezenou dobu úplně popíralo. |
Pojďme uzavírat manželství na dobu určitou. Řekněme sedm let (délku dávám k diskusi). Už jen tím ohraničením se většina zúčastněných může uklidnit: ne, toto není poslední člověk, se kterým budu v životě spát. Ne, nemusím se pro zbytek života smiřovat s něčím, co mi na něm/ní vadí.
Ne, nebudu si procházet několikaletým utrpením a stresem, během něhož vztah krachuje, spěje k rozvodu, přistoupí k rozvodu a nakonec se rozvádí. A ne, nebudu to ani já ani nikdo kolem mě brát jako selhání, že manželství skončilo. Bude to totiž dané a všeobecně přijímané.
Samozřejmě připouštím, že se mohou najít páry, které svazek nebudou v termínu chtít ukončit. Takovým nikdo nebude bránit, ale bude třeba, aby s pokračováním vztahu souhlasili oba partneři a měli k tomu pádné důvody, které přednesou soudu. Ten vyhodnotí, zda jen jeden nevmanipuloval druhého, například z pohodlnosti, a dá jim razítko na prodloužení doby manželské – i zde ovšem jen po dobu určitou.
S koncem manželství díky tomu nebudou spojené ani nenávistné pocity záště vůči druhému partnerovi a prakticky tak vymizí onen příliš častý jev, kdy jsou děti stavěny do role rukojmích a rodiče se skrze ně jeden druhému mstí. Na nekonfliktním rozchodu rodičů děti vydělají a budou pak automaticky, stejně jako například ve Švédsku, svěřeny do střídavé péče, neb děti jsou stejně otců jako matek. Pakliže by oba souhlasili s tím, že jeden z rodičů má mít výlučnou péči, požádali by soud o povolení.
Víte, o kolik šťastnějších manželství bychom měli? A lidí v nich? Kolik bezmoci a frustrací by lidé neprožívali, protože by v situacích, které jim nevyhovují, nemuseli čelit beznaději definitivy? O tolik radostněji bychom se těšili z toho, že právě s tímto člověkem můžeme strávit našich prvních, druhých, třetích či čtvrtých sedm manželských let!
Troufám si tvrdit, že by dramaticky kleslo množství manželských nevěr, které jsou tak zničující pro vztah a atmosféru v něm. Lidé by po tuto vymezenou dobu byli spolu spokojenější a měli víc vzájemného respektu – další důležitý přínos do života dětí, které by v těchto svazcích vyrůstaly.
Na tomhle uspořádání nedokážu najít žádné zápory, na rozdíl od manželství navěky. Víte snad o nějakých vy?
Manželství uzavřené na zkušební dobu vám připadá jako:
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 čtvrtek 26. dubna 2012. Anketa je uzavřena.
