„Věřím, že je ten pravej, uvidíme, jestli bude,“ řekla Alena v den svatby a dodala, že zatím spolu jsou tři roky bez hádek. „Kdyby mi někdo před třemi roky řekl, že za tři se ožením a budeme čekat dítě, nevěřil bych,“ prohlásil Bernard a všeobjímající nadšení shodil jen otec ženicha, když řekl, že si jeho syna Alena vybrala proto, že je „takovej měkkota“.
Čtyři měsíce po svatbě zavzpomínali před kamerou na svoje seznámení. „Poznali jsme se na horách ve Švýcarsku, každý jsme tam jeli se svými kamarády, a ani jednomu z nás se tam nechtělo. „Já byla po rozpadu osmileté známosti.“
„Přišla si náhodou večer sednout vedle mě s lahví vodky, tak jsme se seznámili,“ doplnil Bernard, který už se s manželkou těšil na miminko i nový byt. „Jména máme, holka bude Hanička, kluk František, ale náš tajnej tip, že to bude Bernard, ale to jsme zatím nikomu neřekli,“ svěřili se, a o pár dní později se narodil Bertík.
Alena si jako pečlivá matka své mateřství zapisovala do tabulky. Na kameru pár ukázal přehled, ze kterého prsu kdy kojila a zda Bertík čůral nebo i kakal. Do vlastního bytu se stěhovali, když bylo synovi půl roku.
„Na hádky není čas, jak jsem pořád v práci,“ odpověděl Bernard na otázku, zda jim partnerství klape. „Řešili jsme snad jen světla do bytu,“ vzpomněla si Alena a dodala, že jediné, co jí nevyhovuje, je to, že je pořád sama doma. „Bylo by lepší, kdyby byl víc s námi,“ přála by si, ale Bernard realisticky prohlásil, že když chtějí platit hypotéku, tak to jinak nepůjde.
Chtěla bych druhé dítě
Uplynul rok od svatby, manželé mají na sebe málo času, ovšem Alena už uvažuje o druhém dítěti, zatímco Bernard se snaží si po večerech přivydělávat, aby měli víc peněz. Bertík slavil první narozeniny.
„Chtěla bych druhé dítě, ale manžel si myslí, že je ještě brzy. Rozhodně bych ale syna nechtěla dávat ve dvou letech někam do jesliček. Buď si prodloužím rodičovskou, anebo..., ale do práce si myslím, že nemá cenu jít.“
Ve vztahu jim vše podle jejich slov klape. „Že jsem přes den sama mi ani nevadí. Buď máme program s kamarádkama, nebo si chci den užít sama, a když se nám stýská po Bernardovi, tak se sbalíme a jedeme za ním na oběd. Jsem s ním ráda. Občas mi nějaké prkotiny vadí, ale nejsou nedůležité. Někdy je třeba moc pečlivý, a já mám ráda všechno hned hotovo. A co vadí jemu? Možná, že mám občas trošku rozhodovačno-panovačný postoj,“ doplňuje Alena.
Pár měsíců na to už je Alena podruhé těhotná. Pak ji kamera zachytila přímo u porodu. Narodila se holčička Hanička. „Už to není, že člověk přijde z práce a odpočine si, ale přijde a doma je ještě větší nářez,“ popsal Bernard změnu a Alena si jeho přístup pochvalovala: „Funguje jako táta úžasně, přijde z práce a přebírá Bertíka, času na sebe máme ale málo, a když je, jsme unavení. Baví nás být spolu všichni dohromady. A sex? Na ten u nás nikdy nebyla potřeba dlouhá doba, to jsou rychlovky,“ smála se Alena.
Otec se musí o jeskyni postarat
I čtyři roky po svatbě si pár rodinný život pochvaloval. „Jak moc nejsme kvůli práci spolu, tak se na sebe i těšíme a myslím, že je tam i zamilovanost. Bertík chodí do školy, Haničce je rok a dva měsíce. Alena je ta přísná a Bernard ten vzácný táto, co si s dětmi hraje. Přitom si ještě bokem přivydělává a šetří, aby po splacení hypotéky vyšli. „Otec se prostě musí postarat o svou jeskyni, zabezpečit rodinu, přinést mamuta, tak to prostě je,“ doplnil Alenu Bernard a dodal, že by bylo ideální, kdyby vydělával tolik peněz, aby Alena do práce nemusela. „Vidím, že ji to s dětmi baví.“
„Myšlenku na třetí dítě jsem vypustila,“ přiznala Alena a vysvětlila, že Hanička je divočejší a neposedná a dává jim zabrat. Na druhou stranu pochválila manžela, který se nebojí domácích prací ani péče o děti. „Nedělíme práci na mužskou a ženskou,“ řekla a připustila, že občas je trošičku naštvaná. „Ale naštěstí není v tu chvíli doma, a když přijde, tak spím a ráno je vše odpuštěno.“
Bernad popsal situaci, která Aleně nebývá příjemná: „Když jdu s klukama na pivo, pak mě pošle spát do obýváku, ať nesmrdím v ložnici.“ A Alena vysvětlila, že i když je s kamarády, stejně se na něj vždycky těší. „No a když někdy... občas... často napíše, že nepřijde, tak mi je to v tu chvíli líto.“
Nechci být finančně závislá
Šest let po svatbě nastoupila Alena do práce. „Už mi bylo trošičku nepříjemný být závislá finančně na manželovi. Hlady neumíráme, ale chybělo mi jít si jen tak v klidu a koupit si, co se mi líbí.“
Nastoupila jako asistentka napřed na poloviční, potom na tříčtvrteční úvazek. „To mi vyhovuje, abych zvládla děti vyzvedávat ze školky a Bertíka na hokeji, který ho moc baví, protože Bernard bývá dlouho v práci.“
Uplynulo šest let od svatby a pár drží dál pohromadě. Bertík začal chodit do přípravného ročníku do školy. „Jsem ráda že Bernard je chlap, který mě ve starostech o děti i domácnost nenechá samotnou. Já se mu zase snažím pomáhat v jiných věcech a neprudit, třeba když chce jet s klukama na víkend. Ale já už taky začala jezdit s holkama na víkendy, tak je to fifty fifty,“ říká Alena a oba uzavírají v dokumentu sedmileté období svého života s tím, že se mají rádi a vybrali si dobře.
