Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Manželka schizofrenika: Báli jsme se, kdy vytáhne nůž

  4:45aktualizováno  4:45
Když mého bývalého manžela, stavebního inženýra s IQ 142, propouštěli lékaři před lety z prvního léčení na psychiatrii, nad jejich radou, abych od něj okamžitě odešla, že může být velmi nebezpečný, jsem neústupně zakroutila hlavou. "Přece ho miluji a neopustím ho, ani když je nemocný."
"Denně jsem kontrolovala jsem, jestli nemá pod peřinou schovaný nůž," vzpomíná bývalá manželka schizofrenika.

"Denně jsem kontrolovala jsem, jestli nemá pod peřinou schovaný nůž," vzpomíná bývalá manželka schizofrenika. | foto: SXC.hu

Měli jsme už doma malého syna a čekali holčičku. Když jsme se brali, byl to fajn a příjemný člověk. Nemusel nikdy zvýšit hlas, a přesto měl přirozenou autoritu všech podřízených. Tehdy jsem ještě nechtěla uvěřit, že s diagnózou "schizoafektivní psychóza", tedy vážným typem paranoidní schizofrenie, se nedá bojovat. Tedy pokud nemocný sám nechce.

Šest týdnů jsem o sobě nevěděla

- příběh schizofreničky

Tou dobou jsme už přitom prošli dvěma roky jeho nepochopitelného bláznění. Ztratil dobrou práci i podnikání, rozhádal se s každým, s kým to šlo. Přestal sportovat, i když do té doby denně dokázal uplavat i deset kilometrů nebo si dát stovku na kole.

Chlap, který se dřív mile smál, uměl si hodiny láskyplně hrát s dítětem a při hádkách byl smírčím elementem, začal najednou dělat nepochopitelné scény v obchodech kvůli malichernostem a podával jedno trestní oznámení za druhým. Na všechny. Na celý svět.

Nebo vydržel celé hodiny mlčky ležet a hledět do stropu. K tomu, aby agresivně vybuchl, stačila nevinná otázka: "Co se s tebou děje?"

I když mi do té doby často vyznával lásku, začal mě ze dne na den nenávidět a podezírat. "Ty mi ředíš mléko? Chceš mě otrávit? Dnes na mě najíždělo na ulici auto, chtělo mě zabít. Ticho, nemluv, odposlouchávají nás, všude kolem jsou teď odposlechy, chtějí mě dostat," slýchala jsem.

Mami, co se s taťkou děje? Já se ho bojím

V noci jsem usínala se strachem. "Ty nejsi moje žena. Ty jsi někdo úplně jiný a já musím přijít na to, kdo vlastně jsi..." pronesl jednou nad ránem, když mě probudil jeho bodavý pohled.

Tehdy jsem se ho začala opravdu bát. Kontrolovala jsem, jestli pod peřinou nemá schovaný nůž. Děti jsem s ním nenechávala už vůbec samotné. Prosila jsem ho se slzami v očích, aby šel k psychiatrovi. Odmítal. "To ty jsi nemocná. Vy všichni jste nemocní," křičel jako pominutý. Zlost na celý svět mu už čišela z očí.

"Mami, co se s taťkou děje? Já se ho bojím," ptaly se se strachem naše děti, tehdy až příliš malé na to, aby vše pochopily. Dokázal křičet tak, že to bylo slyšet o pět domů dál. Když mě poprvé fyzicky napadl, rozhodla jsem se konečně kvůli strachu o děti vzít to celé do svých rukou. Od té doby skončil na léčení ještě několikrát.

Trápila jsem se s ním dalších sedm let, než jsem to pochopila: zákeřná nemoc stále postupuje. I když jsem po večerech odpočítávala utlumující léky, abych se ujistila, že dodržuje léčbu, po čase jsem vždy zjistila, že je přestal brát. Měl je všude, po kapsách, v peněžence... Pak už bylo jen otázkou dnů, kdy se znovu rozběhly halucinace, bludy a začal vykonávat příkazy imaginárních hlasů, které mu neustále cosi našeptávaly.

Teď jsme rozvedení a odstěhovala jsem se. Terorizuje nás ale dál. Nikdo na něj nemá a nikdo nekontroluje, v jakém stavu právě je. Pokud se nebude chtít léčit dobrovolně, nic jej k tomu nedonutí.

Nemoc mu těžce nabourala logiku i citové projevy. Všichni z něj máme obavy. Už ani nespočítám, kolikrát jsem za ty roky volala policii, když bušil na dveře a vyhrožoval únosem dětí.

Kolikrát jsem volala záchranku v domnění, že lékař pozná, že tenhle člověk s chorým mozkem může komukoli ublížit. Roky jsem zoufale obíhala a upozorňovala řadu institucí od péče o dítě přes státní zastupitelství či soudy na to, co se u nás děje.

"Jo paní, to vám nezávidíme, ale s tím my nic neuděláme, to je opravdu složitý problém," vymlouvali se neochotně jedni na druhé. A posílali mě, zoufalou a ztrápenou mámu, ze dveří do dveří.

Až když málem zabil vlastní dítě, úřady začaly jednat

Po letech vyvrcholilo jeho neléčení tím, že surově zmlátil své vlastní dítě. Tehdy se to ve mně všechno vzepřelo.

Teprve pak, a stálo mě to opravdu hodně neústupnosti a vyhrožování ombudsmanem i ministry, se najednou dohledala jeho lékařská zpráva. Stojí v ní, že může být nebezpečný svému okolí i sobě. Pak to šlo ráz na ráz. Výslechy, rozhýbal se státní zástupce i soudce, který nařídil okamžitou léčbu. Hned další den pro mého manžela přijela zásahovka. A on po šesti letech, kdy nedocházel k lékaři, skončil opět na psychiatrii.

Jenže: jen na pár týdnů. Dál se léčit odmítal. V léčebně totiž takového člověka zbaví jen těch nejakutnějších příznaků nemoci. A ve fázi, kdy již není nebezpečný, jej lékaři musí propustit.

Teď je doma a nikdo neví, co se s ním děje. Byl to krásný, inteligentní a hodný chlap. Ta šílená nemoc z něj dokázala za pár měsíců udělat agresivního, nevyzpytatelného a bezcitného člověka. A my z něj dál máme s dětmi strach.

Víme, že stačí, aby pár dnů nebral prášky. A pokud se urychleně nezmění systém péče o duševně choré v tomto státě a nebude je konečně někdo hlídat, bude se ta děsivá noční můra opakovat. Až to jednoho dne skončí zle.

Autoři:






Nejčtenější

Nakupování online je sice pohodlné, ale přináší i svá úskalí. Často si nemůžete...
Zklamaná zákaznice? Už nikdy. Ukážeme, jak předejít hororovým nákupům

Nemilá překvapení při nakupování zažil asi každý z nás. Rozlepenou podrážku či díru na svetru můžete v kamenném obchodě snadno odhalit. Co ale dělat, pokud si...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Od hltače po požitkáře. Osm typů jedlíků, aneb jsme to, co jíme?

Jídlo už dávno nemá jen funkci utišení hladu. Žijeme v době, kdy se z vaření stal módní trend. Jíst musíme všichni a stravování podle současných trendů patří k...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Uši se čistí samy, my to dělat nemusíme. Když už, tak jen jemně

Nahromaděný ušní maz svádí k odstraňování, někdo ho dokonce považuje za znak nedostatečné hygieny. A tak uši čistí víc a víc. Ve skutečnosti tolik pozornosti...  celý článek

Ilustrační fotografie
Co dělat, když tělo zadržuje vodu. Na vině může být špatné jídlo i nemoc

Je to vůbec možné, aby se naše tělo příliš „zavodnilo“, když je vlastně z vody? No ano, je. Nejsme totiž z vody úplně a jak praví staré rčení: všeho moc škodí.  celý článek

Iva Frühlingová (11. října 2017)
Iva Frühlingová: Každá máma si občas potřebuje odpočinout od dětí

Bývalá modelka a zpěvačka Iva Frühlingová (35) se ukázala po delší době ve společnosti. Rozpovídala se o mateřství na plný úvazek, nové knize a nápadech na...  celý článek

Další z rubriky

Ilustrační fotografie
Lékařka: Za nárůst očních vad může zírání do počítače a málo aktivit venku

Nejčastější oční vadou na světě je podle průzkumů krátkozrakost. Jen v Česku trápí zhruba pětinu populace. "Za nárůstem této oční vady stojí hlavně fakt, že...  celý článek

Kolorovaný snímek rakovinových buněk z elektronového mikroskopu
Osm raných příznaků rakoviny, které byste neměli ignorovat

U velkého počtu nemocných jsou některé nádory objeveny až v pokročilém stádiu. Včasně diagnostikovaná rakovina přitom významně zvyšuje šanci na vyléčení. Které...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Meditace umí zmírnit deprese, předcházet infarktu i posílit imunitu

Prastará technika pořád funguje a vědci objevují nové a nové důvody, proč nám vlastně meditace prospívá. Nejen že redukuje stres a zlepšuje náladu, prospívá...  celý článek

Další nabídka

Arome.cz

Jemné metalické líčení: Jediný třpytivý makeup, se kterým můžete i do práce
Jemné metalické líčení: Jediný třpytivý makeup, se kterým můžete i do práce

Patříte mezi milovnice třpytek, ale nemůžete si dovolit nosit do práce příliš výrazné líčení? Sáhněte po metalických očn... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.