Po necelých 9-ti měsících jsem se takhle v neděli koukala na Superstar a v 9 hodin večer volám na manžela, že mi musí pomoci vstát, že musím na záchod :o)
VŠECHNY VAŠE PŘÍBĚHY ČTĚTE ZDE
Sedla jsem si a měla jsem takový divný pocit, jako když čůrám.. :o) Praskla mi asi změnou tlaku plodová voda.
Když jsem se dostala z prvního šoku (bylo to asi 14 dní před termínem - tašku jsem si připravovala ten samý víkend v sobotu), podívala jsem se na Petra a říkám s úsměvem: "asi je to tady" :o)
Manžel utíkal pro ručníky, ale všude byla spoušť (celé těhotenství jsem četla ve všech knížkách, že plodová voda může odtéct, ale klidně jenom lžička... a bála jsem se, že to nepoznám...) Lžička to tedy rozhodně nebyla :o) Byla to hotová povodeň.
Samozřejmě stahy žádné, takže jsem věděla, že mám minimálně 1/2 hodiny času a to je na dojezd do porodnice, která je asi 2 km od nás, dostatek času. Tak jsem se šla osprchovat, obléct apod... z čehož byl manžel naprosto v šoku a na nervy, že to nestihneme :o)))) a neustále mě upozorňoval, že budu rodit (toho bych si fakt nevšimla.. :o)) )
Když jsme dorazili do porodnice, vyšetřili mě a řekli mi, že to může klidně trvat 24 hodin.. nic moc, nakonec to trvalo "jen" 11,5 hodiny.
Přesunuli mě do porodního pokoje (Jinak maminky z Příbrami, nemůžu si vynachválit příbramskou porodnici. Byla jsem v porodním pokoji, měla k dispozici svou toaletu, sprcháč, vanu, žebřiny, míč, bobíka a ještě jsem mohla rodit na stejném pokoji, kde jsem čekala na porod.. fakt báječné!!). Manžela poslali domů, že to bude trvat ještě dlouho a že se musím vyspat a on také, bylo cca 23 hodin.
Porod mi začali vyvolávat kapačkami, takže jsem měla stahy každých 5 minut.. zkuste u toho spát!!? :o))
V pět ráno jsem volala manželovi, že nespím (také nespal), ať přijede, že mám kontrakce už pol 2 minutách, tak aby stihnul být ještě u porodu. Jenže kapačka dokapala a stahy se začaly zase prodlužovat na 10 minut. Takže znovu kapačka.
Ještě mi odebírali krev kvůli epidurálu a tím mi zničili všechny žíly a žilky na rukou, měla jsem modřiny a boule různě po rukách ještě 3 měsíce po porodu. Mám špatné žíly, většinou mi ani nejde odebrat krev do zkumavky, jenže tentokrát mě prostě musela napojit.. :o)
Musím říci, že z toho opichování kanylou a postupného hlášení... "praskla, zacvičte si, praskla, zacvičte si, praskla..." jsem byla ještě víc nervózní než z porodu, protože hrozilo, že mi nedají epidurál. Porodní stahy jsem cítila strašně v zádech a při každém jsem myslela, že se v půlce těla bolestí zlomím, takže jsem byla ráda, že nakonec nějaká přivolaná sestřička z ára dokázala nakonec žílu napíchnout.
Testy byly ok, takže jsem si v 10 hodin mohla přejít na epidurál (pěšky.. :o). Na této "procházce" na operační sál jsem měla 3 stahy během cesty tam, na stole stahy asi po 2 minutách (anesteziolog mi ho ani nechtěl dát, že to už prý bude, ale sestřička se naštěstí přimluvila, že to bude trvat ještě dlouuuho :o) S dalšími 3 stahy jsem se vrátila opět na pokoj, kde jsem za 35 minut porodila krásnou holčičku. Manžel ji viděl dřív než já.. :o) pacholek :o)
Všichni se ke mně chovali nádherně a porod byl pro mě velký zážitek, na který budu vzpomínat jako na hezkou událost. A kdybych se rozhodla mít ještě další dítě, tak nepůjdu nikam jinam...
| JAK JSEM RODILA? Napište nám. Vybrané příběhy oceníme knihou z nakladatelství Zoner Press z edice Encyklopedie ženy. |
