Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Mámo, táto, čtěte mi na dobrou noc

  12:12aktualizováno  12:12
Tři ze čtyř britských rodičů jsou příliš zaneprázdnění na to, aby si našli čas číst svým dětem na dobrou noc. Ukazovat si na ně prstem nebudeme. Nejsme na tom o moc lépe. Nebo ano?
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Profimedia.cz

Dnes už je pozdě. Zítra to doženeme. Pusu a dobrou... Přeloženo: Jsem unavená. Možná zítra. Bez diskuse.

anketa

Celé Česko čte dětem: ANO čteme 28,5 %, NE 71,5 % rodičů

Zpytuju svědomí a přemýšlím, jak častá je u nás doma tahle situace.
Ano, samozřejmě dobře znám všechny ty poučky: Číst se má. Děti mají lepší slovní zásobu i představivost, lépe se soustředí, myslí a naslouchají. Předčítání je posiluje emocionálně, dítě ví, že je milováno, má rodiče na chvíli jen pro sebe, získává zdravé sebevědomí. Číst se má – je to skutečně tak – dětem až do jejich 15 let, neboť právě v takové důvěrné chvíli vám na sebe občas i pubertální potomek leccos prozradí.

Podle průzkumu, který před časem zveřejnil britský server Telegraph.co.uk, čtou aspoň občas svým dětem jen tři procenta otců, ve srovnání s 89 procenty matek. A rozhodně to v britských rodinách není dennodenní rituál. Nemyslím, že se budeme coby rodiče od těch britských příliš lišit. Ze všeho nejdřív sonduji ve svém okolí.

Čtete (četli jste) svým dětem na dobrou noc?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 1. února 2010. Anketa je uzavřena.

ANO 2475
NE 306

"Ano, čteme, respektive čtu já a dnes už čte devítiletá dcera mně," odpovídá kolega Jiří. "Až se kolikrát divím, že ji to tak baví, namáhat si večer při lampičce oči. Ale je na to zvyklá odmala."

Čte i kolegyně Radka, Jana, druhá Jana, Karel, Bohouš…. Začíná to být trochu monotónní, takže ožiju při každé větě typu: "Synek usíná pozdě, někdy kolem půl jedenácté. Párkrát jsem se přistihla, že nevím, co mluvím, a pomalu upadám do bezvědomí." (Jana) "Začnu zívat okamžitě, jak začnu číst. To je zajímavý efekt. Nemá to něco do činění s rytmem dechu při čtení?" (Lenka)

Ano, občas usneme. Ale stejně… Vážně jsme tak vzorní? Rodiče přece mají občas sklon vidět sami sebe v lepším světle, než v jakém je vidí jejich děti.

A tak sepíšu dotazník, vytisknu pár desítek kopií a posílám je po dceři do školy s prosbou na ředitelku, zda by je nedala dětem zhruba ve věku 7–10 let. Dotazník už budou umět samy vyplnit a o večerní čtení pohádek by ještě mohly mít zájem.

"Máma my nešte!" píše s roztomilými chybami Adam, který zapomněl přidat věk, ale moc humorné čtení to není. Opakuje tu odpověď hned u několika otázek: Čtou ti rodiče? Jak často? Jaké mají nejčastější výmluvy a fígle, aby nemuseli číst?

Výsledek mého nereprezentativního miniprůzkumu je následující: 35 odpovědí, druhá a třetí třída ZŠ Uhelný trh, Praha 1.

Odpovědi 9 dětí jsou jako přes kopírák: Nikdy mi nečtou. Nula minut. Dívají se na televizi. Nedělají nic. Na nic se nevymlouvají. Prostě nečtou.

Šest dětí si čte samo. Rodiče si čtou taky sami. Nebo je v rodině malý bráška, takže není čas. A co čtou? Dva roky prázdnin, Staré řecké báje a pověsti, Ronju, dceru loupežníka, knížky o princeznách. Cokoli.

Ve zbylých dvaceti odpovědích rodiče obstáli. Třináctkrát čte máma, pětkrát oba, dvakrát táta. Byť leckdy je to čtení třeba jen jednou za týden. A někdy těžko říct, co si z toho vybrat. Z odpovědí sedmiletého Jakuba vůbec nejsem moudrá: Čte ti někdo před spaním? "Maminka mi čte." Kolik minut? "10". Jak často? "Skoro vůbec." A co teprve devítiletá Saša: "Nečte mi nikdo. Jen pět minut. Na silvestrovský večer."

Michal Viewegh s rodinou

Jen to přečti pořádně!

nejoblíbenější dětské knihy

Generace babiček
* Jan Karafiát Broučci
* Karel Čapek Dášeňka
* Pohádky Boženy Němcové Generace rodičů
* Pohádky Boženy Němcové a Karla Jaromíra Erbena
* Bohumil Říha O letadélku Káněti a Honzíkova cesta Generace dnešních dětí
* Joan K. Rowlingová Harry Potter a relikvie smrti
* Ivona Březinová Kozí příběh. Pověsti staré Prahy
* Alena Ježková Prahou kráčí lev
* Gabriela Futová Naše máma je bosorka

Rozkošné jsou výmluvy, které podle dětí jako rodiče používáme. Důvěrně známé výmluvy.
Maminka říká, že se jde dívat na televizi.
Tatínek, že potřebuje na záchod.
A moji kolegové?
Karel: Že je pozdě. Že zlobila.
Ale vymlouvám se výjimečně! (Jasně, Karle)
Bohouš: Že jsem utahanej, že je moc hodin, bez ohledu na to, kolik skutečně je.
Eva: Že jsem unavená, bolí mě v krku, i vypravěč si někdy potřebuje odpočinout, musím dát do pračky, uklidit.
Lenka si to sama se sebou dávno vyjasnila: "Já to neflákám – vedu dcery k samostatnému čtení. Pro mě byly knížky nový svět. Přece jim ho nezavřu tím, že se jim budu nutit s předčítáním, jako by samy neuměly číst. Navíc, kolem půl deváté večer už mám opravdu nárok na to, aby mi všichni dali pokoj a starali se sami o sebe. Kdyby chodily děti spát v sedm, tak by ještě energie na čtení byla, ale takhle ne-e."

I vzorní rodiče-předčítači však občas zhřeší a dopouštějí se všelijakých fint. Osvědčené je přeskakování dlouhých pasáží, což jde jen v případě, kdy dítě knížku dobře nezná, jinak je rodič okamžitě přistižen: "Tak to není, přečti to pořádně!"

Bystrá dcera kolegyně Evy zásadně vyžadovala celé kapitoly, takže čtení klidně trvalo půl hodiny i více. "Někdy jsem se vzbouřila. Třeba při Květušce, která je v knížce Špalíček od strany 223 do strany 284. Takhle dlouhý příběh považuju za velkou zlomyslnost vůči rodičům! Autory jsem dost často proklínala právě kvůli délce textu."

Favoritem mnoha rodičů se tak stal Michal Viewegh se svými Krátkými pohádkami pro unavené rodiče. Sliboval je už kdysi své, dnes již dospělé dceři Míše, nakonec je během prázdnin napsal pro mladší dcery Sáru a Báru. Ty jsou také hlavními postavami. Ostatně, dosaďte si kamkoli jména svých dětí a budou nadšené. Nikdy nezklamou ani rodiče v jejich slabých chvilkách – favoritem mé dcery je Viewehgova kapitola o tom, jak se tatínek zbláznil.

Vieweghovy pohádky obsahují i pasáže pro rodiče psané modrou kurzivou, kterou je možné (občas i nutné!) přeskočit.
Kniha má jen jednu zásadní nevýhodu. Je brzy přečtená.

Rehabilitace tatínků Michal Viewegh je jednou z mnoha známých tváří, které podpořily velký projekt Celé Česko čte dětem. Běží už třetím rokem a jeho hlavním apelem je: 20 minut denně.

"Sám coby téměř permanentně unavený otec dobře vím, jak těžké bývá najít večer sílu na hlasité předčítání osmistránkové pohádky. Mí rodiče to kdysi dokázali, dodnes si vzpomínám na okouzlený úžas, s nímž jsem jim v dobách své negramotnosti naslouchal. Kdyby mi tenkrát nečetli, možná bych nic nenapsal," tvrdí Viewegh.

Pohádky pro své děti napsala i Radůza či Arnošt Goldflam, který se ve své knížce Tatínek není k zahození snažil rehabilitovat právě otce. "Bývají méně doma, tak jsem chtěl, ať je tatínek aspoň symbolicky v této knížce."

Eva Katrušáková, ředitelka projektu Celé Česko čte dětem, se za tatínkovské čtení velmi přimlouvá: "Jednak s dětmi přes den tráví méně času a jednak tím mají šanci napravit klišé, že tatínek je tu přes fotbal."
Realita je však skutečně taková: Mnohem více čtou dětem maminky.
Ženy vůbec víc samy čtou než muži a stejně o čtení podstatně více stojí holčičky. A právě ony pak v dospělosti zavádějí doma rituály, které znaly ze své rodiny.

A na čas není proč se vymlouvat. Nejvíce čtenářů totiž pochází ze vzdělaných a bohatších rodin, kde jsou rodiče zároveň nejvíce zaneprázdnění. Stejně tak statisticky platí, že děti čtou tím více, čím více kroužků mají (neplatí to pro kroužky sportovní).

Čas jako takový totiž není nikdy. Je ho právě tolik, kolik si ho uděláme.
Šidítka se nepočítají Svému staršímu synovi jsem kdysi namluvila pohádky na diktafon, aby si je večer mohl pouštět, když jsem zrovna nebyla doma, a slyšel aspoň můj hlas. Lepší než nic. Ale něco tomu chybí.

Poučka odborníků

"Dítě, které nemá v rodině vzory – ať už mu rodiče čtou, nebo dítě vidí číst je samotné – nemá o knížky valný zájem." Rodiče mi vyprávěli "Chytal jsem je za slova, pokud se uchýlili. Také jsem se o to snažil u vlastních dětí a nebo předčítal. Jsou to nenahraditelné okamžiky. Zkuste to a poznáte znovu kouzlo dětství." Olbram Zoubek

"Představuju si to báječné ležení v postýlce, kdy den končí, už se nic nemusí a někdo si pro děti udělal čas. Čte jim a vypráví, hlas pro ně vyčaruje jiné, tajné světy, kde se dějí kouzla a kde to vždycky dobře dopadne... Nikdy později už se to nedožene," říká spisovatelka a dramatička Daniela Fischerová.

A tak dávám, trochu nejistá, vyplnit svůj dotazník i devítileté dceři.
Je milosrdná (anebo chytrá): Čteme prý oba, já i manžel, skoro pořád a půl hodiny, na nic se nevymlouváme, nemáme žádné finty… Díky, má milá dcero.

Já dobře vím, že mám dost co dohánět. Snad není pozdě.

Autoři:






Nejčtenější

Martina Formanová
Do mobilu jsem Milošovi nikdy nechodila, říká Martina Formanová

Více než dvacet let žije v Americe, přesto svoji poslední knihu Povídky na tělo situovala spisovatelka Martina Formanová do Česka. „Pořád víc rozumím vztahům...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Uši se čistí samy, my to dělat nemusíme. Když už, tak jen jemně

Nahromaděný ušní maz svádí k odstraňování, někdo ho dokonce považuje za znak nedostatečné hygieny. A tak uši čistí víc a víc. Ve skutečnosti tolik pozornosti...  celý článek

Jana Bělobrádková se stará o tři děti.
Bartošová, Bělobrádková a Babišová: Své manžely v politice podporujeme

Bez podpory své partnerky žádný politik dlouhodobě neuspěje. Kdo stojí po boku nejvýraznějších osobností letošních voleb? Oslovili jsme manželky lídrů...  celý článek

Ilustrační fotografie
Co dělat, když tělo zadržuje vodu. Na vině může být špatné jídlo i nemoc

Je to vůbec možné, aby se naše tělo příliš „zavodnilo“, když je vlastně z vody? No ano, je. Nejsme totiž z vody úplně a jak praví staré rčení: všeho moc škodí.  celý článek

Vyzrálejší, chuťově výraznější až pikantnější sýry si nejlépe rozumí se...
Sýry pravé i falešné, kolik obsahují vápníku a s jakým vínem je párovat

Málokterá potravina je tak samozřejmou součástí českých ledniček a prostřených stolů. Sýry milujeme k snídani, obědu, svačině, večeři nebo třeba večer jen tak...  celý článek

Další z rubriky

ilustrační snímek
Není vaše dítě osamělé? Víme, jak mu pomoci získat nové kamarády

Pokud je vaše dítě spíše introvertnější typ, možná jste si již někdy položili otázku, zda se necítí osaměle a neprospělo by mu víc kamarádů. Přinášíme vám...  celý článek

Ilustrační fotografie
Nechte děti se nudit, podpoříte jejich rozhodnost, radí odborníci

Není dobře, když se dnešní rodiče snaží od rána do večera zabavovat svoje děti. Ony se totiž nenaučí nudit, což pro ně později může být na škodu, varuje...  celý článek

ilustrační snímek
Tři přesvědčení, která získáme v dětství a neseme je až do dospělosti

I když si to občas nechceme připouštět, naše dětství mělo nepochybně velký vliv na to, jací lidé se z nás později stali. Podle odborníků v dětství vznikají tři...  celý článek

Další nabídka

Arome.cz

5 tipů, jak pečovat o ombré a nezničit si vlasy
5 tipů, jak pečovat o ombré a nezničit si vlasy

Vlasy vám zdobí čerstvé ombré, jenže co dál? Na hlavě máte teď hned dvě barvy s rozdílnými nároky a obě se hlasitě dožad... celý článek

Grafton Recruitment Praha
STOLÁŘ / TRUHLÁŘ - ZÁBŘEH 25000 Kč

Grafton Recruitment Praha
Olomoucký kraj
nabízený plat: 23 000 - 25 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.