Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Maminko vy nekřičíte, vy vokalizujete

aktualizováno 
Máme krásnou dvouletou dceru a na porod vzpomínáme s nostalgií a láskou. V okamžiku, kdy jsem zjistila, že jsem těhotná, jsem propadla absolutní euforii a nadšení z toho zázraku, který se mi děje.
Dítě, kojenec, mimino, porodnice

Dítě, kojenec, mimino, porodnice - Dítě, kojenec, mimino, porodnice | foto: Jan StrouhalMF DNES

Přečetla jsem pár knih, ale hlavně jsem i s manželem chodila na porodní přípravu k paní porodní asistentce Königsmarkové. Byla to důkladná teoretická příprava.

VŠECHNY VAŠE PŘÍBĚHY ČTĚTE ZDE

Vždy nám však zdůrazňovala, že popisuje ideální stav, který ne vždy může nastat. Nicméně mně v krvi zřejmě začal kolovat „hormon bezstarostnosti“, protože jsem „věděla“, že všechno bude v pořádku a dobře dopadne. Myslím, že jsem vzbuzovala určitý údiv ve svém okolí. Zkušené matky se usmívaly a říkaly, že mě to při porodu přejde.

Naštěstí neměly pravdu. Vše se souhrou náhod seběhlo úplně jinak, než jsem plánovala. Připravovala jsem se na porod v Podolí. Díky tomu, že jsem téměř 14 dní přenášela to vypadalo na hospitalizaci a vyvolávaný porod. Jenže, a pro mě naštěstí, v Podolí měli malovat a při tomto „zmatku“ mě zapomněli hospitalizovat a pozvali si mě na prohlídku za tři dny.

Když jsme druhý den v jednu v noci dorazili (s odteklou plodovou vodou), nechtěli si nás tam nechat, protože přece malují! A tak nás tyto zmatky zavály na Bulovku. Tam to na první pohled nevypadalo tak moderně a úžasně, nicméně druhý pohled a následující hodiny mě nadchly.

Kontrakce mi začaly v šest hodin ráno a kolem poledne už jsem byla na přípravně. Žádný povinný klystýr, žádné holení – co jsem chtěla sestřička udělala a do ničeho mě nenutila.

Na porodní sál se sprchou jsme se i s manželem přesunuli kolem 13 hodiny a já zjistila, že jsem rodička – chodec. Nachodila jsem asi hodně kilometru kolem malého porodního sálu, do koupelny a zpět. Při kontrakci jsem se zapřela o zeď, prodýchala ji a šla dál.

Sestřička mě nenutila ležet a kontrolovala mě ve stoje. Pan doktor, který u nás tak často nebyl mě položil a tím celý proces zpomalil. Jen co mě vyšetřil, zase jsem vstala, chodila a kontrakce byly zase po dvou minutách.

Před posledními „tlačícími“ kontrakcemi jsme vyzkoušeli několik poloh – porodní židličku, zapření o manžela. Jako nejlepší se ukázalo přidřepnutí s opřenými lokty o porodní stůl. Je to nevýhodná a nepraktická poloha pro porodní asistentku. Ta naše byla ale zlatá a bez řečí přiklekla, měřila ozvy a hlásila mi stav.

Pan doktor, který přišel na posledních pět minut mě nepřinutil lehnout (nevím kde jsem vzala sílu mu oponovat, ale jsem šťastná, že jsem to udělala). Během tří kontrakcí, kdy jsem pořádně zatlačila se vylouplo miminko. Byl to pořádný cvalík – 3960 g, ale hráz, kterou jsem poctivě masírovala to přežila bez úhony.

Mezi těmi posledními kontrakcemi jsem slyšela sama sebe, jak křičím a říkala jsem sestřičce, že jim tam pěkně vyvádím. Ona se usmála a pravila: “Maminko, vy nekřičíte, vy vokalizujete!“

Na ta slova, která mě moc pobavila nikdy nezapomenu. Miminko jsem hned dostala do náruče, nikdo v tom spěchu nezkoumal, jestli je to holka nebo kluk. Až když už jsem ležela na porodním stole, aby mě očistili, jsem zjistila, že máme malou Anežku.

Dny v porodnici jsme strávily na nadstandardu, Anežka spala a spala. Trošku jsem ji nutila pít, ale když to začalo „téct“ projevila velké nadšení. Manžel s námi trávil každou volnou chvilku a teprve, když nás odvezl domů nastal ten pravý šok. Všichni říkali, jak na to mám v šestinedělí nárok, jenže já se cítila absolutně neschopná sama se o malou postarat.

Týden jsem kolem ní chodila po špičkách, porodní asistentku jsem zasypávala banálními dotazy a plakala jsem na počkání. Manžel, rodiče nás obou a hlavně Anežka mi pomohli překonat prvotní krizi a já si začala užívat pohodové léto.

Plánujeme dalšího potomka a já se moc těším na všechny ty stavy a nálady, které už jsem jednou zažila. Jen mi vzadu v hlavě bliká malé červené světýlko a říká: “Co když jsi si to lepší už vybrala a čeká tě pěkný zápřah?“ Nicméně nebojím se, plánuji porod s dulou a uvidíme.

Napište nám. Vybrané příběhy oceníme knihou z nakladatelství Zoner Press z edice Encyklopedie ženy.

Autor:






Nejčtenější

ilustrační snímek
Poradna: Dcera má účes na ježka. Jak reagovat na sexistické poznámky?

Nechala jsem své sedmileté dceři ostříhat vlasy nakrátko a strašně mě překvapila reakce některých lidí z našeho okolí. Nevím vůbec, jak na jejich nemístné...  celý článek

Martina Formanová
Do mobilu jsem Milošovi nikdy nechodila, říká Martina Formanová

Více než dvacet let žije v Americe, přesto svoji poslední knihu Povídky na tělo situovala spisovatelka Martina Formanová do Česka. „Pořád víc rozumím vztahům...  celý článek

Vyzrálejší, chuťově výraznější až pikantnější sýry si nejlépe rozumí se...
Sýry pravé i falešné, kolik obsahují vápníku a s jakým vínem je párovat

Málokterá potravina je tak samozřejmou součástí českých ledniček a prostřených stolů. Sýry milujeme k snídani, obědu, svačině, večeři nebo třeba večer jen tak...  celý článek

Jana Bělobrádková se stará o tři děti.
Bartošová, Bělobrádková a Babišová: Své manžely v politice podporujeme

Bez podpory své partnerky žádný politik dlouhodobě neuspěje. Kdo stojí po boku nejvýraznějších osobností letošních voleb? Oslovili jsme manželky lídrů...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Od hltače po požitkáře. Osm typů jedlíků, aneb jsme to, co jíme?

Jídlo už dávno nemá jen funkci utišení hladu. Žijeme v době, kdy se z vaření stal módní trend. Jíst musíme všichni a stravování podle současných trendů patří k...  celý článek

Další z rubriky

Svatava Maradová, šéfka Pozemkového úřadu
Šéfka pozemkového úřadu: Myslela jsem si, že v roce 2017 budeme dál

Dvacet let byla manažerkou v soukromé firmě. Ve čtyřiceti udělala Svatava Maradová životní kotrmelec: vystudovala dvě vysoké školy, porodila třetí dítě a stala...  celý článek

Klára s rodinou v Tanvaldu
Kvůli nervům jsem takhle ztloustla, stěžovala si vyměněná manželka

Klára z paneláku v Tanvaldu se na deset dní vyměnila s Dášou z baráku v Opavě. „Jet k Romům, to byla moje noční můra,“ prohlásila Dáša v úvodu, když viděla...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Příběh Karolíny: Expřítel nevěří, že je konec. Pořád to na mě zkouší

S přítelem jsem vydržela dva roky a i to bylo až moc. Udělal si ze mě služku, pokladničku a hlídal mě na každém kroku. Pokoj od něj nemám ani po rozchodu,...  celý článek

Další nabídka

Arome.cz

5 tipů, jak pečovat o ombré a nezničit si vlasy
5 tipů, jak pečovat o ombré a nezničit si vlasy

Vlasy vám zdobí čerstvé ombré, jenže co dál? Na hlavě máte teď hned dvě barvy s rozdílnými nároky a obě se hlasitě dožad... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.